Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

31. 03. 2016

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je stále v souladu s tím připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.

Toto rozhodnutí vychází z vyznění stávající prognózy a z hodnocení nově dostupných informací získaných od jejího zpracování. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. Inflace se stále nachází výrazně pod dvouprocentním cílem České národní banky. Podle stávající prognózy se inflace zvýší a na horizontu měnové politiky – tedy v první polovině příštího roku – dosáhne dvouprocentního cíle. Poté se bude nacházet lehce nad ním. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle stávající prognózy dojde v průběhu prvního pololetí roku 2017. Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně protiinflační.

Potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné přinejmenším v dosavadním rozsahu přetrvává. Bankovní rada proto znovu konstatuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. S ohledem na mírně protiinflační bilanci rizik stávající prognózy přitom vidí bankovní rada jako pravděpodobné ukončení závazku  blíže polovině roku 2017. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky nepovede ke skokovému posílení kurzu na mírně nadhodnocenou úroveň před zahájením intervencí mimo jiné i proto, že v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin. Bankovní rada současně zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění kurzového závazku bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů a případnými intervencemi České národní banky ke zmírnění kurzových výkyvů. Bankovní rada opět diskutovala případné využití záporných úrokových sazeb.

Celková meziroční inflace se na začátku letošního roku zvýšila a v únoru dosáhla půl procenta. Stávající prognóza však očekávala vyšší inflaci. Na odchylce od prognózy se v největší míře podílely ceny potravin, které i nadále meziročně klesaly, zatímco prognóza předpovídala obnovení jejich meziročního růstu. Oproti prognóze byla mírně nižší i korigovaná inflace bez pohonných hmot. Tento ukazatel jádrové inflace však nadále zůstává nad jedním procentem, což odráží vliv rostoucí domácí ekonomiky a zvyšující se dynamiky mezd. Pohonné hmoty v souladu s prognózou výrazně klesaly. V důsledku neočekávaného růstu cen elektřiny pro domácnosti a mírnějšího než prognózovaného poklesu cen zemního plynu se regulované ceny zvýšily, zatímco prognóza předpovídala jejich přibližnou stagnaci.

Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalila svůj růst na čtyři procenta, zatímco prognóza očekávala tempo o více než jeden procentní bod vyšší. Odchylka meziročního růstu hrubého domácího produktu od prognózy byla dána znatelně pomalejším růstem hrubé tvorby kapitálu, když v jejím rámci za očekáváním České národní banky zaostal jak růst fixních investic, tak vývoj zásob. Mírnější růst fixních investic pravděpodobně souvisí s dřívějším ukončováním projektů financovaných z fondů Evropské unie. Také dynamika vývozu zboží a služeb byla oproti prognóze nižší. Růst dovozu byl přitom ve srovnání s predikcí výrazněji pomalejší. Čistý vývoz se tak v meziročním vyjádření lehce zvýšil, zatímco prognóza očekávala jeho mírný pokles. Meziroční růst spotřeby vlády byl jen lehce nad prognózou a predikce růstu spotřeby domácností se zhruba naplnila.

Nové informace o zahraničním ekonomickém vývoji získané z březnového šetření Consensus Forecasts naznačují, že poptávka v efektivní eurozóně nadále poroste stabilním tempem kolem dvou procent. Růst ekonomické aktivity v eurozóně stále podporují zejména nízká cena ropy a uvolněné měnové podmínky. Naopak předpověď výrobních cen v eurozóně byla v důsledku promítnutí klesajících cen energetických komodit na celém sledovaném horizontu snížena, a to zejména v letošním roce. Odeznění poklesu zahraničních výrobních cen se tak nyní očekává až na konci letošního roku. Výhled spotřebitelské inflace se v letošním roce snížil o půl procentního bodu zejména vlivem pokračujícího poklesu cen energií pro domácnosti. V roce 2017 je nadále očekáváno zrychlení růstu spotřebitelských cen v eurozóně, avšak i zde je aktuální předpověď oproti předpokladům naší prognózy mírně nižší. Tržní výhled tříměsíčních úrokových sazeb Euribor se posunul hlouběji do záporných hodnot, a to vlivem březnového snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou a navýšení objemu jejího kvantitativního uvolňování.

Tržní výhled ceny ropy Brent se naproti tomu na celém horizontu prognózy zvyšuje o přibližně pět dolarů za barel zejména v reakci na jednání velkých světových producentů ropy ohledně omezení produkce. Do konce roku 2017 se tak očekává pozvolný růst ceny ropy ze současných hodnot okolo čtyřiceti dolarů za barel až na úroveň lehce pod padesáti dolary za barel. Výhled kurzu eura vůči dolaru se na celém horizontu prognózy posouvá lehce k silnějšímu euru. To odráží komunikaci americké centrální banky naznačující pozvolnější zpřísňování její měnové politiky. Zároveň Evropská centrální banka po svém březnovém zasedání komunikovala, že její sazby již zřejmě dosáhly svého dna.

Rychlý domácí ekonomický růst se i nadále příznivě projevuje ve zlepšování situace na trhu práce. Celková zaměstnanost i počet zaměstnanců ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku nadále výrazně rostly, a to vyšším tempem ve srovnání s prognózou. Přetrvávající růst poptávky po práci se v souladu s očekáváním odrazil i v dalším poklesu nezaměstnanosti. Meziroční růst mezd v podnikatelské sféře naproti tomu zrychlil jen nepatrně na necelá čtyři procenta, zatímco prognóza očekávala jeho výraznější urychlení. Mzdy v nepodnikatelské sféře vzrostly v souladu s prognózou také o necelá čtyři procenta.

Indikátory z reálné ekonomiky ukazují na pokračující hospodářský růst v letošním roce. Maloobchodní tržby nadále silně rostou. Dynamika průmyslové produkce sice v posledních měsících poněkud zpomalila, to však bylo z části dáno mimořádnými vlivy. Zastavení růstu stavební výroby naproti tomu koresponduje s očekávaným útlumem investiční aktivity vládního sektoru v souvislosti s jen pozvolným náběhem nového programového období fondů Evropské unie.

Ceny ve zpracovatelském průmyslu nadále meziročně klesají a tento pokles se v únoru prohloubil. Obnovený meziroční růst cen zemědělských výrobců ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku měl pouze krátké trvání a v dosavadním průběhu letošního roku tyto ceny opět meziročně klesají. Ceny v tržních službách v meziročním srovnání zhruba stagnují, zatímco ceny stavebních prací nadále rostou umírněným tempem.

Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, tak meziroční růst hrubého domácího produktu byl ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku ve srovnání s prognózou znatelně pomalejší. Nižší byla oproti prognóze i únorová inflace a růst průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Nezaměstnanost se v průběhu letošního prvního čtvrtletí vyvíjí v souladu s prognózou.

Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně protiinflační. Tímto směrem působí zejména zřetelně nižší pozorovaná domácí i zahraniční inflace a pomalejší růst mezd v české ekonomice. Protiinflačním rizikem je i krátkodobý výhled cen potravin. Naopak zvýšení výhledu cen ropy je mírným proinflačním rizikem. Bankovní rada znovu konstatuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. S ohledem na mírně protiinflační bilanci rizik stávající prognózy přitom vidí bankovní rada jako pravděpodobné ukončení závazku blíže polovině roku 2017. Bankovní rada současně opět diskutovala případné využití záporných úrokových sazeb.