Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

04. 02. 2016

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je stále v souladu s tím připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.

Toto rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Ta předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. Podle prognózy se inflace zvýší a na horizontu měnové politiky – tedy v první polovině příštího roku – dosáhne dvouprocentního cíle. Poté se bude nacházet lehce nad ním. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle prognózy dojde v průběhu prvního pololetí roku 2017. Bankovní rada vyhodnotila rizika nové prognózy na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnaná.

Potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné přinejmenším v dosavadním rozsahu přetrvává. S ohledem na uvedené skutečnosti lze nyní již vyloučit ukončení kurzového závazku dříve, než ho předpokládá prognóza, tedy začátkem roku 2017. Bankovní rada proto konstatuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. Bankovní rada přitom vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v první polovině příštího roku.

Pokud jde o předpoklady prognózy týkající se vývoje v zahraničí, růst ekonomické aktivity v eurozóně v letošním roce dále mírně zrychlí a na celém horizontu prognózy se bude pohybovat okolo dvou procent. Ceny průmyslových výrobců v eurozóně nadále klesají zejména vlivem pokračujícího propadu cen energetických komodit. Návrat cen zahraničních průmyslových výrobců k meziročnímu růstu se tak očekává až v závěru letošního roku, tedy později oproti minulé prognóze. Aktuálně nízká inflace spotřebitelských cen v eurozóně se bude postupně zvyšovat v návaznosti na rostoucí poptávku i odeznění vlivu propadu cen ropy a v příštím roce se bude přibližovat ke dvěma procentům. Na utlumený cenový vývoj reagovala Evropská centrální banka dalším uvolněním své měnové politiky. To se promítá do výhledu tříměsíčních úrokových sazeb Euribor.

Cena ropy Brent na přelomu minulého a letošního roku opět výrazně poklesla. Dle tržních výhledů by se měla začít pozvolna zvyšovat, oproti minulé prognóze však dochází na celém horizontu k výraznému přehodnocení jejího výhledu směrem dolů. Zároveň je očekáváno další lehké oslabení eura vůči americkému dolaru.

Domácí celková inflace se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dále snížila a přiblížila se k nule. K tomu přispělo zejména zastavení meziročního růstu cen potravin a prohloubení poklesu cen pohonných hmot. Obnovený růst cen potravin a zmírnění poklesu cen pohonných hmot podle prognózy přispějí k opětovnému zvýšení inflace již na počátku letošního roku. Domácí ekonomika bude zejména prostřednictvím zrychlujícího růstu mezd nadále přispívat ke zvyšování nákladů a návazně i spotřebitelských cen. Zároveň bude postupně odeznívat aktuálně výrazně protiinflační působení dovozních cen plynoucí z propadu výrobních cen v eurozóně i světových cen komodit. Celková inflace se tak dle prognózy zvýší a na horizontu měnové politiky dosáhne dvouprocentního cíle, poté se bude nacházet lehce nad ním.

Měnověpolitická inflace, tedy inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, se bude vyvíjet podobně jako celková inflace. Kvůli dopadům zvyšování spotřební daně na tabákové výrobky však bude oproti celkové inflaci lehce nižší. Jádrová inflace, tedy korigovaná inflace bez pohonných hmot, se bude dále postupně zvyšovat a v příštím roce se přiblíží ke 2 procentům.

Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí loňského roku dále zrychlil s přispěním všech složek domácí poptávky, zejména pak fixních investic a spotřeby domácností. Ekonomika robustně rostla i ve zbytku loňského roku a hrubý domácí produkt se tak dle odhadu České národní banky za celý loňský rok zvýšil o 4,7 procenta. Podle prognózy růst české ekonomiky v letošním roce znatelně zpomalí, a to vlivem dočasného snížení hrubé tvorby kapitálu, do něhož se promítne především propad vládních investic financovaných z evropských fondů. Ekonomiku přitom nadále podporují uvolněné domácí měnové podmínky prostřednictvím oslabeného kurzu koruny i mimořádně nízkých úrokových sazeb. Příznivě k ekonomickému vývoji přispívají i další pokles ceny ropy a zvyšující se zahraniční poptávka.
V roce 2017 růst ekonomiky opět mírně zrychlí na 3 procenta a budou k němu přispívat všechny složky domácí poptávky. Pokračující ekonomický růst se bude promítat do dalšího zlepšování situace na trhu práce. Zaměstnanost dále poroste, i když zpomalujícím tempem. Pokles nezaměstnanosti bude pokračovat, ačkoliv jeho rychlost se rovněž zmírní. Růst mezd v podnikatelské sféře v letošním roce dále zrychlí a předstihne mzdovou dynamiku v nepodnikatelské sféře.

Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce letošního roku. V roce 2017 je s prognózou konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb. Návrat do standardního režimu měnové politiky podle prognózy nepovede ke skokovému posílení kurzu na mírně nadhodnocenou úroveň před zahájením intervencí České národní banky mimo jiné proto, že v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin. Bankovní rada současně konstatovala, že případné posílení kurzu po opuštění kurzového závazku bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů a případnými intervencemi České národní banky ke zmírnění kurzových výkyvů.

Prognóza celkové i měnověpolitické inflace se oproti minulé predikci výrazně snižuje pro nejbližších několik čtvrtletí z důvodu nižší pozorované inflace na konci minulého roku, utlumenějšího výhledu zahraničních výrobních cen a dalšího propadu cen ropy. Na horizontu měnové politiky –  tedy v první polovině roku 2017 – je pak její snížení méně zřetelné, když přímý vliv propadu cen ropy odezní a směrem k vyšší inflaci navíc působí rychlejší růst domácích nominálních mezd. Přehodnocení vývoje hrubého domácího produktu oproti minulé prognóze je nevýrazné. Předpoklad o stabilitě tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016 zůstává v prognóze zachován. Po opuštění kurzového závazku se v roce 2017 trajektorie tržních úrokových sazeb posouvá níže zejména v důsledku prodloužení kvantitativního uvolňování ze strany Evropské centrální banky.

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnaná s tím, že významným obousměrným zdrojem nejistoty je vývoj cen ropy, která v posledním období výrazně kolísá. Bankovní rada konstatuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. Bankovní rada přitom vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v první polovině příštího roku. Bankovní rada opět diskutovala také o možnosti zavedení záporných úrokových sazeb s ohledem na  rozšíření úrokového diferenciálu vůči eurozóně a vývoj na domácích finančních trzích.