Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 24. září 2015

Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek, Jiří Rusnok.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací šesté situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy z páté situační zprávy. Prognóza předpokládala stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. Celková meziroční inflace se v srpnu nacházela na úrovni 0,3 % a byla oproti prognóze nižší. Rozdíl oproti prognóze byl dominantně způsoben obnoveným poklesem cen potravin, které odrážejí snížení cen potravinářských a zemědělských komodit. Dále se projevilo prognózou neočekávané prohloubení poklesu cen pohonných hmot v návaznosti na obnovený pokles světových cen ropy. Korigovaná inflace bez pohonných hmot se vyvíjela v souladu s prognózou. Vývoj korigované inflace odráží dopady oslabení kurzu koruny vůči dolaru a zejména vývoj domácí ekonomiky projevující se růstem nominálních mezd. Rizika stávající prognózy jsou pro nejbližších několik čtvrtletí hodnocena jako protiinflační zejména v důsledku nižších cen potravin, pohonných hmot a regulovaných cen energií. Tato rizika souvisejí s poklesem světových cen ropy a dalších komodit. Na horizontu měnové politiky jsou uvedená protiinflační rizika vyvažována oproti prognóze příznivějšími údaji z domácí ekonomiky, tedy rychlejším růstem hrubého domácího produktu a mezd.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí tohoto roku dále zrychlila svůj meziroční růst na 4,4 %, zatímco prognóza očekávala mírnou korekci meziročního tempa na 3,4 %. Tato odchylka od prognózy byla dána zejména vyšší než očekávanou tvorbou zásob. K meziročnímu růstu přispěly všechny výdajové složky HDP, z toho nejvíce spotřeba domácností, hrubá tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob. Růst hrubé přidané hodnoty zrychlil na 3,8 %, k čemuž nejvýznamněji přispíval průmysl. Výrazné oživení pokračovalo i v ostatních odvětvích, zejména v sektoru služeb. Dostupné indikátory za třetí čtvrtletí ukazují na pokračující robustní růst ekonomické aktivity projevující se zvyšováním průmyslové a stavební výroby a také růstem maloobchodních tržeb. Pokračující ekonomický růst se nadále příznivě projevuje ve zlepšování ukazatelů trhu práce. Sezónně očištěný podíl nezaměstnaných osob se vyvíjel v souladu s prognózou a snížil se v srpnu na sezónně očištěnou hodnotu 6,4 %. Rostla také nabídka volných pracovních míst, jejichž počet se v srpnu zdvojnásobil oproti stejnému období minulého roku a dosáhl nejvyšší hodnoty za posledních šest let. Růst průměrné mzdy v celé ekonomice i v podnikatelské sféře byl ve druhém čtvrtletí oproti prognóze výrazně vyšší o 0,9 %.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se většina členů bankovní rady shodovala, že nově dostupné informace znamenají protiinflační riziko prognózy na jejím krátkém konci zejména z důvodu pokračujícího poklesu světových cen energetických a zemědělských komodit, ale také, že na horizontu měnové politiky jsou tato rizika vyvažována příznivějšími údaji z domácí ekonomiky. Zazněl však i názor, že proinflační tlaky na horizontu prognózy nemusí být tak významné, jak předpokládá modelová prognóza, a nemusí plně kompenzovat krátkodobá protiinflační rizika. Bankovní rada se shodovala na potřebě nadále udržovat uvolněné měnové podmínky. Dále panovala shoda, že adekvátní reakcí je ponechání sazeb na stávající úrovni. Bankovní rada také konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhé polovině roku 2016.

Bankovní rada podrobně diskutovala vývoj domácí inflace. Bylo poznamenáno, že po nízkých hodnotách v prvním čtvrtletí se celková inflace ve druhém čtvrtletí zvýšila, ale od července byl pozorován její pokles. Ukazuje se, že zmíněné výkyvy v hodnotách inflace jsou výlučně způsobeny cenami potravin a pohonných hmot. Bylo také řečeno, že korigovaná inflace bez pohonných hmot je ve srovnání s indexem spotřebitelských cen méně ovlivněna exogenními pohyby světových cen komodit a její vývoj byl několikrát hodnocen jako konzistentní s postupným oživováním domácí ekonomiky, růstem hrubého domácího produktu a mezd.

Bankovní rada diskutovala současný ekonomický růst a jeho implikace pro prognózu inflace. Současný ekonomický růst byl opakovaně hodnocen jako robustní. Bylo několikrát řečeno, že k současnému růstu přispívají všechny složky domácí poptávky a byl zmiňován vysoký růst objemu úvěrů a investic jako signál rostoucí ekonomiky. Bylo řečeno, že také vývoj cen nemovitostí svědčí o silném růstu. Byla diskutována situace aktuálního výrazného hospodářského růstu v nízkoinflačním prostředí. Panovala shoda, že jedním z faktorů vysvětlujících tuto skutečnost je vnější prostředí projevující se poklesem cen komodit a nízkou inflací v eurozóně i jinde ve světě. Zaznělo také, že rychlost návratu inflace k cíli je ovlivněna hloubkou předchozí ekonomické recese: hluboké recese způsobují vyšší rigiditu nominálních veličin a tedy i opožděný návrat inflace k cíli. Opakovaně zaznělo, že tento mechanismus vysvětluje současný domácí vysoký ekonomický růst v prostředí nízké inflace.

Bankovní rada hodnotila současné nastavení měnových podmínek a jejich působení na českou ekonomiku. Současné měnové podmínky byly hodnoceny jako uvolněné. Bylo řečeno, že zavedení kurzového závazku přispělo k obnovení ekonomického růstu a stabilizaci inflačních očekávání. Několikrát zaznělo, že pokles nominálních tržních úrokových měr do záporných hodnot v některých segmentech finančního trhu přispívá k dodatečnému uvolňování měnových podmínek. 

Bankovní rada diskutovala, zda je potřebné přistoupit k dalšímu uvolnění měnových podmínek a diskutovala také o způsobu případného dalšího uvolnění měnových podmínek. Diskutovalo se zavedení záporných měnověpolitických úrokových sazeb. Bylo několikrát zmíněno, že vzhledem k existenci záporných tržních úrokových sazeb v některých segmentech finančního trhu a vzhledem k vysokému růstu objemu úvěrů není takový krok potřebný. Byla také diskutována možnost prodloužení termínu vystoupení z kurzového závazku. Několikrát zaznělo, že v současné situaci je adekvátní vyčkat, zda se budou naplňovat proinflační tendence z domácí ekonomiky. Na druhou stranu zaznělo, že opuštění kurzového závazku na počátku července 2016 je nepravděpodobné a dojde k němu spíše později.

Bankovní rada hodnotila také vývoj v zahraničí a jeho dopad na výhled domácí inflace. Panovala shoda, že na českou ekonomiku má nejvýznamnější vliv situace v Evropě. Bylo zmíněno, že některé evropské země stále čelí nedostatečné poptávce, což se mj. projevuje v pokračující nízké inflaci. Tato situace představuje pro českou ekonomiku pokračující nízkoinflační až deflační tlaky z vnějšího prostředí. 

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Jiří Rusnok a Pavel Řežábek. Bankovní rada dále rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.

Zapsal: Jan Brůha, poradce bankovní rady