Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 26. března 2015

Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Jiří Rusnok, Pavel Řežábek.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací druhé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy z první situační zprávy. Prognóza předpokládala stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016, tedy na celém svém horizontu. Bilance rizik prognózy je protiinflační, a to zejména v souvislosti s vývojem mezd a kurzu koruny vůči euru. Celková meziroční inflace se v únoru nacházela na úrovni 0,1 % a byla oproti prognóze nepatrně vyšší. Inflace poblíž nulových hodnot je zejména odrazem propadu cen ropy, který je pozitivním nabídkovým šokem urychlujícím růst české ekonomiky. K poklesu dochází i u cen potravin, a to výrazněji oproti předpokladům prognózy. Korigovaná inflace bez pohonných hmot se naproti tomu v souladu s prognózou dále lehce zvýšila, což odráželo doznívající přímý vliv oslabeného kurzu koruny i obnovený ekonomický růst.

Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku podle očekávání zpomalila svůj meziroční růst na 1,5 %. Mírná odchylka oproti prognóze směrem dolů byla dána nižší než očekávanou tvorbou zásob. Růst ostatních složek hrubého domácího produktu byl oproti prognóze naopak rychlejší. Měsíční data z počátku letošního roku indikují v souladu s prognózou pokračování růstu domácí ekonomické aktivity, když byl v lednu nadále pozorován zřetelný růst průmyslové produkce, stavební výroby a zrychlení dynamiky tržeb v maloobchodě. Pokračující ekonomický růst se nadále příznivě projevuje ve zlepšování některých ukazatelů trhu práce. Oproti prognóze se příznivěji vyvíjí zaměstnanost i podíl nezaměstnaných osob. Roste i nabídka volných pracovních míst, jejichž počet dosáhl v únoru nejvyšší hodnoty za posledních šest let. Na druhé straně mzdový růst v podnikatelské sféře byl ve čtvrtém čtvrtletí oproti prognóze výrazně nižší. Celkový objem mezd však nezaostává za prognózou tak významně a nadále vytváří podmínky pro růst spotřeby domácností.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se většina členů bankovní rady shodovala, že nově dostupné informace v souhrnu znamenají protiinflační riziko prognózy. Bylo také uvedeno, že nové údaje mají protisměrné dopady do prognózy inflace a že některé dílčí ukazatele mohou být v brzké době korigovány. Panovala shoda, že adekvátní reakcí je ponechání sazeb na stávající úrovni. Bankovní rada opět konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhé polovině roku 2016 a že je v případě potřeby připravena posunout hladinu kurzového závazku. Převažoval názor, že vzhledem k protiinflační bilanci rizik prognózy se pravděpodobnost tohoto kroku oproti minulému měnověpolitickému zasedání bankovní rady zvýšila.

Bylo opakovaně řečeno, že řada ukazatelů potvrzuje pozitivní tendence v ekonomice a že k tomu podstatně přispělo zavedení kurzového závazku v listopadu 2013. Zaznělo, že domácí poptávka se odrazila ode dna a její růst je robustní, o čemž svědčí vývoj jednotlivých složek hrubého domácího produktu, údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti, zastavení růstu míry úspor, zvyšující se růst úvěrů a také kladná jádrová inflace. Bylo uvedeno, že pozitivně působí i poptávka ze zahraničí, ale že ekonomika je oproti minulosti na vývoji zahraniční poptávky méně závislá. Zaznělo, že růst domácí poptávky bude postupně urychlovat inflaci, ale aktuálně je prostředí nízkoinflační, o čemž svědčí zejména nízký růst mezd.

V diskuzi zaznělo, že pokud by byl k dispozici standardní nástroj úrokových sazeb, jeho použití by vedlo k rychlejšímu návratu inflace k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Bylo opakovaně řečeno, že pro malou otevřenou ekonomiku je v situaci dosažení nulové hranice měnověpolitických sazeb použití kurzu nejefektivnějším a nejúčinnějším nástrojem měnové politiky, přičemž nelze vyloučit ani použití dalších nekonvenčních nástrojů. Bylo také konstatováno, že možnosti měnové politiky jsou v případě potřeby uvolnění měnových podmínek neomezené. Byl také diskutován předpoklad ukotvenosti inflačních očekávání na inflačním cíli. Bylo uvedeno, že systematický pokles inflačních očekávání by vyžadoval reakci měnové politiky. Byla vyslovena obava, že inflační očekávání odrážejí spíše minulou inflaci než očekávaný růst cen, a to zejména u domácností. Opakovaně zaznělo, že zavedení kurzového závazku v listopadu 2013 vedlo k žádoucímu zvýšení inflačních očekávání k inflačnímu cíli.

Bankovní rada podrobně diskutovala vývoj na trhu práce a důvody, proč se příznivý vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti zatím nepromítá do rychlejšího růstu mezd. Jedním z důvodů může být, že publikované údaje o mzdách jsou vzadhledící a že budoucí růst mezd může překvapit pozitivně. Bylo také uvedeno, že počet volných pracovních míst se téměř vrátil na úroveň obvyklou v období před krizí, přičemž počet nezaměstnaných zůstává výrazně vyšší, což může být projevem narůstajícího kvalifikačního nesouladu mezi poptávkou po práci a její nabídkou. Opakovaně zaznělo, že nízký růst mezd může být odrazem strukturálních změn ve vztahu mezi zaměstnaností a růstem mezd. Bylo uvedeno, že v období po světové finanční krizi je dynamika mzdového vývoje nízká v řadě zemí a že příspěvek mezd k plnění inflačního cíle bude oproti minulosti nižší i v domácí ekonomice. V diskuzi opakovaně zaznělo, že mezera produktu je nadále záporná a nevytváří předpoklady pro rychlejší růst mezd. Bylo uvedeno, že významnější inflační tlaky byly v minulosti spojeny s podstatně vyšším počtem volných pracovních míst a výrazně nižší nezaměstnaností. Zaznělo, že s ohledem na růst zaměstnanosti jsou protiinflační tlaky z růstu objemu mezd méně výrazné, než naznačuje mzdový vývoj, nicméně mzdy a jejich budoucí formace jsou významným faktorem růstu domácí poptávky a inflačních tlaků na horizontu prognózy.

Bankovní rada diskutovala vývoj v zahraničí a jeho dopady do domácí ekonomiky. Bylo řečeno, že výrazné snížení výhledu růstu cen průmyslových výrobců v eurozóně je reakcí na nedávný propad cen ropy a že tedy výhledy zahraničních analytiků vstupující do prognózy odrážejí spíše minulou zkušenost. Opakovaně zaznělo, že další výraznější změny cen ropy nejsou na horizontu prognózy předpokládány a že případné druhotné efekty z nižších cen ropy znamenají protiinflační riziko. V diskuzi bylo uvedeno, že vlivem globálních tendencí řada zemí Evropy čelí výrazným protiinflačním tlakům, což představuje výzvy pro měnovou politiku. Bylo řečeno, že přetrvává zvýšená míra nejistoty ohledně celkových očekávaných přínosů opatření Evropské centrální banky pro vývoj v eurozóně i v české ekonomice. Opakovaně zaznělo, že výrazně slabší euro vůči dolaru a dalším směnitelným měnám podpoří cenovou konkurenceschopnost zemí eurozóny a bude mít také pozitivní vliv na zahraniční inflaci. Několikrát zaznělo, že pozitivní dopady měnověpolitického uvolnění v eurozóně zatím nejsou plně promítnuty ve výhledech zahraničí. Bylo řečeno, že vzhledem k vysoké navázanosti domácí ekonomiky na Německo lze vlivem slabšího kurzu eura očekávat významné prorůstové impulsy v domácí ekonomice, což také urychlí návrat inflace k cíli.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Jiří Rusnok a Pavel Řežábek. Bankovní rada dále rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.

Zapsal: Kamil Galuščák, ředitel samostatného odboru ekonomického výzkumu