Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

06. 02. 2014

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tj. na technické nule. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Charakter tohoto kurzového závazku se nemění.

Toto rozhodnutí se opírá o novou prognózu, která je založena na předpokladu stability tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a setrvání kurzu koruny poblíž hladiny 27 korun za euro až do počátku příštího roku. Vyznění této prognózy potvrzuje, že listopadové rozhodnutí začít používat devizový kurz jako další nástroj měnové politiky významně přispělo k odvrácení hrozby deflace. Oslabení kurzu urychlí návrat inflace do cíle, k němuž dojde podle prognózy koncem roku 2014, a podpoří oživení ekonomiky a trhu práce. Bankovní rada považuje rizika nové prognózy za vyrovnaná. Hladinu kurzového závazku nadále vidí jako vhodně zvolenou, neboť zajišťuje uvolnění měnových podmínek v potřebném rozsahu. Bankovní rada předpokládá udržování tohoto kurzového závazku přinejmenším do začátku roku 2015.

Co se týče předpokladů prognózy o vývoji v zahraničí, tempo ekonomického růstu v eurozóně bude v letošním i příštím roce zrychlovat. Ceny průmyslových výrobců v eurozóně meziročně klesají a totéž platí v některých zemích pro ceny spotřebitelské. Prognóza sice předpokládá, že se bude v eurozóně postupně cenový růst obnovovat, ovšem v porovnání s minulou prognózou v menší intenzitě. Nízký výhled zahraničních sazeb odráží očekávanou uvolněnou měnovou politiku Evropské centrální banky čelící utlumenému cenovému vývoji. Ve srovnání s minulou prognózou se jedná o posun ve výhledu úrokových sazeb k nižším hodnotám zejména v roce 2015. Celkově se tedy výhled pro eurozónu posouvá ve směru slabších inflačních impulsů a uvolněnější měnové politiky, výjimkou je pouze nepatrně vyšší předpoklad hospodářského růstu eurozóny v roce 2015.

Výhled dolarové ceny ropy Brent nadále předpokládá její mírný pokles. Zároveň se očekává postupné oslabování eura vůči dolaru. Kombinace obecného mírného poklesu cen komodit a energií a vývoje kurzu eura k dolaru pak nepředstavuje výraznější nákladové inflační tlaky.

Pokud jde o vývoj v české ekonomice, očekává prognóza na začátku letošního roku výrazný pokles celkové inflace na nízké kladné hodnoty. Bude se na tom podílet stále ještě utlumená domácí ekonomická aktivita a pomalý růst mezd spolu s propadem regulovaných cen a odezněním dopadů změn daně z přidané hodnoty z minulého roku. Poté bude inflace zrychlovat a na konci letošního roku se vrátí k dvouprocentnímu cíli České národní banky. Nejprve se v tom bude odrážet vliv rostoucích dovozních cen v návaznosti na oslabení kurzu koruny, od druhé poloviny letošního roku se bude do vývoje spotřebitelských cen výrazně promítat i oživení ekonomiky a rychlejší růst mezd. Na začátku příštího roku se inflace při obnoveném růstu regulovaných cen dále zvýší. Na horizontu měnové politiky se dostane do horní poloviny tolerančního pásma, a poté se bude shora navracet k dvouprocentnímu cíli, kde by se měla stabilizovat. V průměru očekáváme, že inflace dosáhne letos hodnoty 1,2 % a v úhrnu za letošní a příští rok pak 1,9 %, což je v obou případech o desetinu procenta nižší hodnota, než ukazovala minulá prognóza. I po listopadovém oslabení koruny tak v letošním roce nadále čekáme druhý nejnižší průměrný růst cen za posledních 10 let.

Oproti předchozím letům nebude letošní inflace významně ovlivněna změnami daní. Prognóza předpokládá pouze další harmonizační zvýšení spotřební daně u cigaret. Měnověpolitická inflace, tj. inflace očištěná o přímé dopady změn nepřímých daní, se tak bude vyvíjet souběžně s celkovou inflací, pouze na lehce nižší hladině.

Po poklesu v předchozích dvou letech ekonomika v letošním roce vzroste dle prognózy o více než dvě procenta. Domácí ekonomiku podpoří růst zahraniční poptávky a uvolnění měnové politiky prostřednictvím oslabení kurzu koruny. Slabší měna posílí cenovou konkurenceschopnost domácí produkce a přes snížení reálných úrokových sazeb podpoří soukromé spotřební a investiční výdaje. Fiskální politika bude na rozdíl od předchozích let působit na růst ekonomiky zhruba neutrálně. V příštím roce se tempo růstu domácí ekonomiky zvýší na 2,8 %. V roce 2015 tak poroste ekonomika o tři desetiny procentního bodu rychleji, než jsme dosud očekávali. Oživení domácí ekonomiky se v roce 2014 projeví na trhu práce nejprve menším využíváním vynuceně zkrácených pracovních úvazků a v roce 2015 i poklesem míry nezaměstnanosti. Růst mezd v podnikatelské sféře zrychlí ze současných rekordně nízkých hodnot.
Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni až do začátku příštího roku. Uvolněné měnové podmínky povedou k natolik dostatečnému oživení ekonomiky a růstu mezd, že by se měnová politika mohla dle prognózy od počátku příštího roku vrátit do standardního režimu, v němž opět hrají hlavní roli úrokové sazby.
Ve srovnání s alternativním scénářem minulé prognózy, který předpokládal používání kurzu jako dalšího nástroje uvolnění měnové politiky, neboli tím scénářem, dle kterého Česká národní banka postupovala, se celková i měnověpolitická inflace na horizontu měnové politiky posouvá mírně dolů. Růst hrubého domácího produktu je letos mírně a v příštím roce výrazněji přehodnocen směrem nahoru. Úrokové sazby budou po ukončení používání kurzu jako nástroje měnové politiky v roce 2015 zřejmě mírně nižší ve srovnání s minulou prognózou, což je způsobeno především nižším výhledem zahraničních úrokových sazeb.