Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 17. prosince 2013

Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek, Eva Zamrazilová.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací osmé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy zpracované v sedmé situační zprávě. Osmá situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu k prognóze jako velmi mírně protiinflační. Nové informace tedy ukazují na ještě o něco výraznější a déletrvající potřebu uvolnění měnových podmínek, než indikovala sedmá situační zpráva. Uvolnění měnových podmínek, které bylo uskutečněno prostřednictvím oslabení kurzu koruny po listopadovém rozhodnutí bankovní rady, je tedy adekvátní současné situaci. Nová data v souhrnu potvrzují i předchozí komunikaci, že ČNB bude držet kurz poblíž hladiny 27 CZK/EUR přinejmenším do počátku roku 2015. V listopadu provedené oslabení kurzu koruny výrazně snižuje riziko vzniku dlouhodobé deflace, bude urychlovat návrat inflace k cíli ČNB a urychlí oživení domácí ekonomiky. Dle kvantifikace z minulé situační zprávy hrubý domácí produkt v roce 2014 díky slabšímu kurzu vzroste o 2,1 %, zatímco při nečinnosti měnové politiky by ekonomika oživovala o více než jeden procentní bod pomaleji.

Česká ekonomika se stále nachází poblíže dna hospodářského cyklu a operuje hluboko pod hranicí svých možností. Pokles meziročního reálného HDP se ve třetím čtvrtletí 2013 sice dále zmírnil (-1,3 %), avšak v mezičtvrtletním vyjádření ekonomická aktivita překmitla zpět do lehkého poklesu. Prognóza ze sedmé situační zprávy přitom očekávala pro třetí čtvrtletí znatelnější zmírnění meziročního poklesu HDP při udržení mírného mezičtvrtletního růstu. K odchylce od prognózy přispěl nejvýrazněji neočekávaný záporný příspěvek čistého exportu a rovněž spotřeba domácností byla pod predikcí ČNB. Silně podchlazená ekonomika se spolu s přetrvávajícím útlumem na trhu práce nadále projevují v deflačních tendencích. V domácí ekonomice přitom nejsou patrné ani nákladové inflační tlaky. Krátkodobý výhled regulovaných cen se dále posouvá mírně směrem dolů. Klesající ceny zemědělských výrobců budou působit na zpomalení růstu cen potravin. Celková (1,1 %) i měnověpolitická inflace (0,3 %) byly v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí 2013 lehce pod očekáváním ČNB (v listopadu o 0,1 p.b.), přičemž celková inflace se pohybuje na dolní hranici tolerančního pásma cíle ČNB a měnověpolitická inflace se udržuje hluboko pod dolní hranicí tolerančního pásma. Za odchylkou od prognózy stál v listopadu především mírnější než očekávaný meziroční růst cen potravin. U vývoje v zahraničí je významný zejména výhled dlouhodoběji uvolněné měnové politiky ECB, který odráží sílící deflační rizika v eurozóně.

V diskuzi bankovní rady navazující na prezentaci situační zprávy převažoval názor, že nově dostupné informace potvrdily vyznění prognózy ze sedmé situační zprávy, že rizika se v porovnání se základním i alternativním scénářem prognózy dále kumulují velmi mírně na protiinflační straně a že tedy uvolnění měnových podmínek pomocí kurzu bylo v situaci nulových sazeb jednoznačně potřebnou reakcí na domácí ekonomický vývoj. Zaznělo ale také, že intervence bylo možno ještě odložit a že jejich zahájení zatížilo ekonomický vývoj dodatečnou nejistotou a může mít nepříznivý dopad na spotřebitelskou poptávku i obnovu investic. Na druhou stranu bylo také řečeno, že k uvolnění měnových podmínek mělo dojít dříve, protože měnová politika má být vpředhledící a nemůže čekat na materializaci deflačních rizik. V tomto kontextu bylo uvedeno, že opožděné uvolnění měnové politiky mohlo mít své náklady v podobě hlouběji ukotvených deflačních očekávání, která přispívají k ekonomickému poklesu ekonomiky. Bylo zmíněno, že intervence sice nemohou deflaci plně zamezit, ale velmi výrazně snižují riziko dlouhodobé deflace.

Většina členů bankovní rady se domnívala, že závazek držet kurz poblíž hladiny 27 CZK/EUR přinejmenším do počátku roku 2015 je ve světle nových informací potřebné potvrdit. Panoval konsenzus, že zahájením používání devizového kurzu jako nástroje byly předurčeny další kroky měnové politiky, protože rychlé opuštění používání kurzu jako dalšího nástroje by mohlo být kontraproduktivní vzhledem k možnosti skokového posílení kurzu. V této souvislosti bylo uvedeno, že nejistota spojená s hladinou kurzu v okamžiku ukončení intervencí může negativně ovlivňovat investice. Bylo ale také konstatováno, že strategie ukončení intervencí je zachycena i v současných modelových simulacích. Bylo také řečeno, že smyslem využívaní devizového kurzu ke zmírnění měnových podmínek bylo urychlit návrat ke standardnímu provádění měnové politiky.

Bankovní rada se dále v diskusi věnovala domácím faktorům stojícím za inflačním vývojem a shodovala se, že domácí ekonomika nepůsobí proinflačně. Ekonomika se pohybuje pod svým potenciálem, neopouští dno hospodářského cyklu a domácí poptávka je stlačená. Bylo zmíněno, že ani na trhu práce nejsou patrné žádné proinflační tlaky. Bylo také řečeno, že z dostupných informací lze usuzovat jen na krátké období deflace, ve kterém významnou roli sehraje pokles cen energií, jež je pro ekonomiku pozitivní. Bylo zmíněno, že průsak oslabení kurzu do cen může být relativně rychlý. Na druhou stranu zazněl názor, že bez uvolnění měnových podmínek hrozilo riziko mnohem delší deflace a že deflační tendence jsou patrné z pětileté deflace tržních cen, pokles cen energií byl pouze dodatečným impulsem.

Bankovní rada se také zabývala vývojem v zahraničí a shodovala se, že tento vývoj bude pro domácí ekonomiku důležitým faktorem. Bylo uvedeno, že zahraniční poptávka dosud nejvýrazněji přispívala ke zmírnění poklesu HDP. Dále bylo konstatováno, že poslední dostupné informace ale signalizují riziko dalšího zpomalení růstu v eurozóně a také riziko deflace v eurozóně a že tyto signály představují pro domácí velmi otevřenou ekonomiku protiinflační riziko. Bylo řečeno, že krizi překonaly nejrychleji ty rozvinuté ekonomiky, které uplatňovaly vpředhledící a adekvátně uvolněnou měnovou politiku a že je třeba využít právě jejich zkušeností s řešením dopadů ekonomické krize.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová. Bankovní rada dále rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.

Zapsala: Kateřina Šmídková, poradce bankovní rady