Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 2. května 2013

Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek, Eva Zamrazilová.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací třetí situační zprávy a nové makroekonomické prognózy pokrývající horizont do konce roku 2014. Celková inflace v prvním čtvrtletí roku 2013 poklesla na 1,7 %, a nacházela se tak pod inflačním cílem ČNB. Měnověpolitická inflace ve výši 0,9 % byla lehce pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle. Zdrojem pozorované inflace jsou nadále daňové změny spolu s růstem regulovaných cen, jejich příspěvek se však výrazně snížil. Pokračuje též růst cen potravin. Mírně proinflační je působení dovozních cen vlivem nedávného oslabení kurzu koruny. Vývoj domácí ekonomiky má naopak na cenový růst tlumící vliv.

Podle nové prognózy se bude celková inflace v letošním i příštím roce pohybovat mírně pod 2% cílem. Měnověpolitická inflace se v letošním roce bude nacházet blízko dolní hranice tolerančního pásma, poté se bude pozvolna navracet k cíli. V letošním roce HDP poklesne o 0,5 % v podmínkách pokračující fiskální konsolidace při jen pozvolna oživující zahraniční poptávce. V roce 2014 ekonomika vzroste o 1,8 %. Kurz koruny vůči euru bude velmi pozvolna posilovat z oslabené výchozí úrovně. S prognózou je konzistentní mírný pokles tržních úrokových sazeb a jejich následný růst až v roce 2014.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se bankovní rada shodovala, že v období od předchozí situační zprávy došlo ke kumulaci protiinflačních faktorů a že na celém horizontu prognózy nejsou patrná žádná výraznější proinflační rizika. Zazněl názor, že domácí i zahraniční vývoj představují protiinflační rizika nad rámec prognózy. Objevil se ale také názor, že prognóza reflektuje všechny dostupné informace a že dodatečná protiinflační rizika nejsou viditelná. Většina členů bankovní rady se shodovala, že adekvátní reakcí je ponechání sazeb na stávající úrovni a jejich udržení na technické nule v delším horizontu, dokud nedojde k výraznému nárůstu inflačních tlaků.

Bylo několikrát uvedeno, že 2% inflační cíl je významnou kotvou inflačních očekávání a nelze tolerovat jeho dlouhodobé podstřelování. Několik členů bankovní rady vyjádřilo názor, že ve světle nově příchozích dat se zvýšila pravděpodobnost potřeby měnového uvolnění pomocí devizových intervencí. Bankovní rada se shodovala, že i přes posílení protiinflačních faktorů riziko deflace není patrné.

V diskuzi bylo konstatováno, že v současné situaci je nutno zvažovat celkový index měnových podmínek, který vedle úrokových sazeb tvoří měnový kurz. Byla diskutována schopnost kurzu kompenzovat existující protiinflační rizika. V této souvislosti zaznělo, že aktuálně oslabený kurz koruny vzhledem k prognóze měnové podmínky nadále uvolňuje. Objevily se názory, že kurz v současnosti významně ovlivňují vnější vlivy a že jeho budoucí vývoj je zatížen nejistotou. Zazněl ale i názor, že kurz nadále pravděpodobně setrvá na oslabených hodnotách a že nízký výkon domácí ekonomiky, stejně jako pomalé oživování zahraniční poptávky, jsou důvodem pro jeho další oslabení.

Bankovní rada se podrobně zabývala vývojem domácí ekonomiky a strukturou jejího růstu. Většina členů bankovní rady se shodovala, že náznaky blízkého ekonomického oživení nejsou zřetelné. Bylo konstatováno, že míra úspor dosahuje historického maxima, což implikuje omezenou spotřebu. Byly diskutovány perspektivy oživení spotřeby domácností. Objevil se názor, že současný vývoj spotřeby je strukturálně diferencovaný. Bylo uvedeno, že stabilizace cen potravin a energií stejně jako refinancování hypoték za výhodnějších podmínek může vytvořit prostor pro nárůst spotřeby domácností. V této souvislosti také zaznělo, že snížení nominálního disponibilního důchodu může implikovat riziko dluhové pasti a možnost oživení spotřeby podvazovat.

V diskuzi o výhledu růstu domácí ekonomiky bylo opakovaně řečeno, že relevantní informací je vládou avizované zvolnění fiskální konsolidace. Bylo uvedeno, že uvolněnější fiskální politika může přispět k ekonomickému oživení a být proinflačním faktorem. Objevil se i názor, že zvolnění fiskální konsolidace může mít pozitivní psychologický efekt na spotřebitelský sentiment.

V rámci debaty o domácí ekonomické aktivitě bylo diskutováno, zda výrazný nárůst zásob může signalizovat ekonomické oživení. Bylo ale také uvedeno, že nárůst zásob může spíše souviset s výpadky exportu. Objevil se názor, že oslabený kurz objem vývozů příliš nezvýšil, což naznačuje evidence u automobilového průmyslu. Dále bylo zmíněno, že je patrná snaha podniků o diverzifikaci zahraničního obchodu. Bylo také řečeno, že nárůst konkurence v oligopolních odvětvích a dále pak nižší růst regulovaných cen působí v protiinflačním směru.

Bankovní rada se rovněž zabývala vývojem v zahraničí. Bylo opakovaně konstatováno, že zahraniční vývoj je spíše protiinflačním rizikem. Bylo uvedeno, že v zemích eurozóny se oživení stále nedostavuje a že se dokonce objevují náznaky poklesu sentimentu i v zemích jádra eurozóny. Bylo řečeno, že inflace v eurozóně je oproti očekávání nižší. Zazněl názor, že snížení úrokových sazeb ze strany ECB může snížit výhled tržních sazeb v eurozóně a být tak faktorem poklesu domácích sazeb. Dále bylo konstatováno, že klesající výhledy cen ropy a zemního plynu, stejně jako růst podílu nových primárních zdrojů energie jako je břidličný plyn, představují protiinflační faktory.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.

Zapsal: Bořek Vašíček, poradce bankovní rady