Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 28. března 2013

Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek, Eva Zamrazilová.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací druhé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy inflace z první situační zprávy. Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu k prognóze jako velmi lehce protiinflační a ve směru potřeby velmi mírně uvolněnějších měnových podmínek. Celková meziroční inflace se v únoru snížila o 0,2 procentního bodu na 1,7 % a byla tak oproti prognóze o 0,3 procentního bodu nižší. K nižší inflaci přispěl nižší růst regulovaných cen, cen potravin a prozatímní absence dopadů zvýšení spotřební daně z cigaret. Ceny pohonných hmot se naopak oproti prognóze meziročně snížily méně. Vlivem změny spotřebního koše v souvislosti s dokončením deregulace nájemného byla oproti prognóze méně záporná korigovaná inflace bez pohonných hmot. Pokles reálného HDP se ve čtvrtém čtvrtletí prohloubil na -1,7 %, což je oproti prognóze výraznější snížení o 0,3 procentního bodu. Příčinou této odchylky byl hlubší pokles spotřeby domácností a hrubé tvorby fixního kapitálu. Zároveň čistý vývoz měl i nadále kladný příspěvek k růstu HDP, ten se ale oproti třetímu čtvrtletí 2012 výrazně snížil a oproti prognóze byl nižší. Příznivěji se oproti prognóze naopak vyvíjely zásoby a spotřeba vlády. Slabě proinflačně působil ve čtvrtém čtvrtletí vyšší růst mezd, který však byl do značné míry ovlivněn daňovou optimalizací. Kurz koruny a úrokové sazby se vyvíjejí podle předpokladu prognózy. Podrobnější diskuzi rizik prognózy inflace lze nalézt v komentáři ke Grafu rizik inflační prognózy (GRIP).

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy bylo opakovaně uvedeno, že publikované údaje v období od minulé situační zprávy nepředstavují oproti prognóze významné odchylky z hlediska inflačních tlaků. Panovala shoda, že ponechání sazeb na stávající úrovni je adekvátní reakcí měnové politiky. Většina členů bankovní rady se shodovala, že rizika prognózy jsou ve směru potřeby mírně uvolněnějších měnových podmínek na horizontu prognózy. Opakovaně zaznělo, že přímé ovlivňování kurzu je v malé otevřené ekonomice v situaci technicky nulových měnověpolitických sazeb účinným nástrojem měnové politiky. Bylo řečeno, že měnová politika od roku 1998 operuje v režimu cílování inflace a že přímé devizové intervence byly již využity v roce 2002. Zazněl i názor, že v současné makroekonomické situaci je další diskuze o možnostech reakce měnové politiky na současné i budoucí šoky nezbytná.

V diskuzi o struktuře inflace zazněl názor, že v předchozích prognózách byla inflace mírně nadhodnocována a že z obrazu systematicky nižší trajektorie inflace se vymykají ceny potravin. Opakovaně byl zmíněn proinflační vliv vyšších cen potravin a z toho plynoucí nižší potřeba uvolnění měnových podmínek na horizontu prognózy. Zaznělo, že akumulace nákladového potenciálu z výrobních a dovozních cen potravin zakládá riziko výraznějšího promítnutí do spotřebitelských cen v dalším období. Bylo uvedeno, že na horizontu prognózy postupně zmírní domácí poptávkové omezení odezněním vlivu fiskální konsolidace a že nelze vyloučit globální změny v poptávce po potravinách, což by se také mohlo promítnout do vyššího růstu cen potravin. V diskuzi zaznělo, že odchylka inflace oproti prognóze by byla menší, pokud by se již realizoval předpokládaný dopad vyšší spotřební daně z cigaret. Bylo ale také řečeno, že vyšší růst cen v některých okruzích ani očekávané dopady vyšší spotřební daně z cigaret nejsou pro vývoj celkové inflace významné.

V diskuzi o zdrojích současné i budoucí inflace bylo uvedeno, že domácí ekonomická aktivita je oproti předpokladu prognózy více utlumená a působí protiinflačně. Bylo řečeno, že vedle nižšího růstu spotřeby domácností byl oproti prognóze také nižší růst hrubé tvorby fixního kapitálu a že nižší investice podniků podvazují budoucí produkční schopnosti ekonomiky. Zaznělo, že také propad čistého vývozu těžko signalizuje trvalejší oživení růstu domácí ekonomiky. Bylo uvedeno, že oproti prognóze nižší růst vývozu se promítl ve vyšších zásobách. V této souvislosti také zaznělo, že vyšší zásoby mohou být známkou obratu ve vývoji poptávky. Bylo ale řečeno, že indikátory důvěry a nových zakázek tuto hypotézu nepodporují.

Bankovní rada podrobně diskutovala příčiny oproti prognóze nižšího růstu spotřeby domácností. Bylo uvedeno, že nižší růst spotřeby je známkou odložených nákupů a že důvodem nižších nákupů je pokračující pokles cen, který je patrný ve skupině ostatních obchodovatelných statků bez potravin a pohonných hmot, a to i při aktuálně slabším kurzu. Bylo ale také řečeno, že k realizaci odložené spotřeby postupně dojde, protože již dnes jsou patrné náznaky obratu ve vývoji některých cen. Také zaznělo, že růst mezd byl na konci minulého roku i po očištění o přesun části odměn do minulého roku z důvodu daňové optimalizace oproti prognóze mírně vyšší a že se pravděpodobně projeví ve vyšším růstu spotřeby, což také naznačuje vývoj tržeb v maloobchodu na počátku roku. Bylo ale řečeno, že přechodně vyšší příjmy se týkají zejména vysokopříjmové části populace a proto se z důvodu vyhlazování spotřeby odrazí spíše ve vyšší míře úspor. V diskuzi bylo také uvedeno, že nízký růst spotřeby je způsoben nižší kupní sílou obyvatel z důvodu nepříznivé ekonomické situace. V této souvislosti zaznělo, že dokud nedojde ke stabilizaci cen potravin a energií, nelze očekávat trvalejší oživení spotřebitelské poptávky.

V diskuzi bylo řečeno, že v případě oproti prognóze výraznějšího útlumu spotřeby domácností na horizontu prognózy bude nutné zvažovat a diskutovat vhodnou další reakci měnové politiky v takové situaci. Bylo uvedeno, že případné intervence směřující k oslabení kurzu koruny se projeví především v cenách dovážených statků, což pomůže obnovit růst očekávaných cen a dále přispěje k ukončení odkládání spotřeby a substitučním kanálem podpoří poptávku po domácí produkci. Bylo ale řečeno, že proinflační vliv slabšího kurzu by se koncentroval do méně elastických položek spotřebního koše jako potraviny a energie, což by celkovou spotřebu mohlo naopak utlumit. Také zaznělo, že zabránění poklesu inflačních očekávání pod inflační cíl znamená udržení nízkých ex ante reálných úrokových sazeb, což by mělo spotřebu domácností podpořit.

Bankovní rada diskutovala vývoj v zahraničí, který je důležitým předpokladem pro růst domácí ekonomiky. Bylo uvedeno, že v souvislosti s rozšířením dluhových problémů v jižní části eurozóny se zvýšila nedůvěra v zahraničním finančním sektoru a že nižší sentiment se přenáší do reálné ekonomiky v zahraničí i v tuzemsku. Zaznělo, že z těchto důvodů nelze očekávat výraznější nárůst poptávky ze strany hlavních obchodních partnerů a že oživení může nastat oproti předpokladu prognózy později. V diskuzi bylo uvedeno, že případné negativní šoky ze zahraničí budou tlumeny kurzem koruny.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.

Zapsal: Kamil Galuščák, poradce bankovní rady