ČNB > Měnová politika > Rozhodnutí bankovní rady ČNB > 2012 > Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 2. února 2012

Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 2. února 2012

Přítomni: Miroslav Singer, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek, Eva Zamrazilová.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací první situační zprávy, která obsahuje novou makroekonomickou prognózu. Domácí ekonomika ve třetím čtvrtletí 2011 znatelně zpomalila svůj meziroční růst, který byl dosud tažen čistým vývozem. Celková i měnověpolitická inflace se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšily mírně nad inflační cíl především vlivem růstu cen potravin, ve kterých se s předstihem promítla část dopadu změny DPH z ledna 2012. Zdrojem inflace jsou kromě cen potravin také regulované ceny a postupné prosakování oslabeného kurzu do cen. Nízký růst mezd a přetrvávající slabá domácí poptávka cenový vývoj naopak tlumí.

Podle nové prognózy se bude celková inflace vlivem zvýšení DPH v roce 2012 nacházet těsně nad 3 % a od začátku roku 2013 se sníží pod 2% inflační cíl. Měnověpolitická inflace se bude na celém horizontu prognózy pohybovat poblíž cíle s mírně klesající tendencí. Domácí ekonomická aktivita bude v roce 2012 stagnovat vlivem výrazného zpomalení růstu zahraniční poptávky a pokračující domácí fiskální konsolidace. K oživení ekonomického růstu dojde v roce 2013, kdy by měl růst HDP zrychlit na 1,9 %. Prognóza očekává pozvolné posilování měnového kurzu z aktuálně oslabené úrovně. S prognózou je konzistentní stabilita tržních úrokových sazeb v nejbližším období a jejich následný mírný pokles. Oproti základnímu scénáři minulé prognózy došlo v roce 2012 ke zvýšení celkové i měnověpolitické inflace. Trajektorie tržních úrokových sazeb leží oproti minulé prognóze v první polovině roku 2012 výše vlivem působení slabšího kurzu koruny a vyššího výhledu regulovaných cen, zatímco na delším konci prognózy jsou sazby nižší především v důsledku nižšího výhledu zahraničních sazeb. Sekundární dopady zvýšení DPH jsou předpokládány nevýrazné a rizika prognózy inflace jsou vnímána jako vyrovnaná.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy převažoval názor, že rizika prognózy inflace jsou vyrovnaná. Členové bankovní rady se shodovali, že adekvátní reakcí je ponechání sazeb na stávající úrovni. Opakovaně bylo uvedeno, že nová prognóza vstřebala velkou část rizik z alternativního scénáře minulé prognózy, který předpokládal stagnaci ekonomické aktivity v eurozóně, a že pro zpracování alternativního scénáře nové prognózy nebyl důvod. Bylo ale také řečeno, že budoucí vývoj je i nadále zatížen významnou nejistotou plynoucí z vývoje v zahraničí.

Bankovní rada diskutovala příčiny aktuálně vyšší inflace. Zaznělo, že zesílily nepoptávkové inflační tlaky v důsledku vyššího růstu cen potravin a že do cen potravin se kromě změny DPH promítají vyšší ceny pohonných hmot, jejichž cyklus zvyšování ještě není u konce. Byla také vyslovena obava z možného přenosu vyšší zahraniční inflace a také ze silnějšího působení oslabeného kurzu do cen. Bylo ale řečeno, že proinflační tlaky z nedávno vysokých světových cen komodit a potravin postupně slábnou.

V diskuzi byl opakovaně vysloven názor, že sekundární dopady zvýšení DPH mohou být oproti prognóze vyšší a že hypotézu o předčasném promítnutí zvýšení DPH do cen mohou potvrdit teprve nové údaje o inflaci na počátku roku. Bylo ale řečeno, že na horizontu transmise měnové politiky, který je pro aktuální nastavení sazeb podstatný, se měnověpolitická inflace pohybuje mírně pod cílem. Zaznělo také, že předpoklad nevýrazných sekundárních dopadů potvrzují výsledky šetření o očekávané inflaci a předpokládaném růstu mezd. Opakovaně bylo řečeno, že inflační očekávání jsou velmi dobře ukotvena a také že inflační očekávání v horizontu tří let se snížila na historické minimum 2,1 %.

V souvislosti s riziky prognózy inflace bylo uvedeno, že výhled růstu v eurozóně je výrazně nižší a nejistý je i výhled v dalších regionech světa. V diskuzi bylo ale poukázáno na dobrou kondici německé ekonomiky, která těží z vývozu na mimoevropské trhy a která je patrná v příznivých konjunkturních indikátorech německých podniků. Bylo uvedeno, že také domácí podniky jsou ohledně výhledu zahraniční poptávky optimistické a že dopad snížení růstu v zahraničí na domácí ekonomiku nebude tak výrazný. Oproti tomu bylo ale řečeno, že jiné statistiky poukazují na nedostatečnou poptávku jako sílící bariéru růstu domácí produkce v průmyslu. Opakovaně bylo řečeno, že proinflační tlaky plynoucí z případně vyššího zahraničního růstu budou tlumeny silnějším kurzem, zatímco slabší kurz bude vyrovnávat protiinflační působení případně nižšího růstu v zahraničí.

V diskuzi bylo uvedeno, že domácí ekonomika zpomaluje růst a že dochází k významným změnám ve všech složkách poptávky, které jsou zčásti dány zveřejněnou revizí národních účtů. Bylo řečeno, že poptávkové inflační tlaky v domácí ekonomice budou v letošním roce nevýrazné z důvodu absence růstu HDP, fiskální konsolidace a vlivem zvýšení DPH také nižší kupní síly obyvatel. Zazněl názor, že v důsledku probíhající fiskální konsolidace lze očekávat nízký růst mezd ve veřejném sektoru, který bude tlumit mzdový vývoj i v podnikatelské sféře. V souvislosti s tím bylo uvedeno, že v letošním roce se průměrná reálná mzda sníží a v roce 2013 poroste jen mírně. Bylo také řečeno, že vliv fiskální restrikce na růst ekonomické aktivity může být oproti prognóze nižší. Naopak byl vysloven názor, že spotřeba vlády bude na horizontu prognózy nižší vlivem dodatečných fiskálních opatření, která budou nutná s ohledem na závazky vlády ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Ze strany fiskální politiky lze proto předpokládat její procyklické působení.

V diskuzi o struktuře růstu domácí ekonomické aktivity bylo řečeno, že prognóza hrubé tvorby fixního kapitálu je příliš optimistická a že investice podniků budou vlivem propadu zahraniční poptávky nižší, což znamená protiinflační riziko. Zaznělo, že poskytování nových úvěrů bude negativně ovlivněno probíhajícím procesem snižování finanční páky v zahraničním bankovním sektoru a že tyto dopady budou dále umocněny nižším růstem v zahraničí.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,75 %. Proto toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.

Zapsal: Kamil Galuščák, poradce bankovní rady