Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 3. listopadu 2011

Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek, Eva Zamrazilová.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací sedmé situační zprávy, která obsahuje novou makroekonomickou prognózu. Ve druhém čtvrtletí 2011 domácí ekonomika znatelně zpomalila svůj růst na 2,2 %, který byl doposud tažen čistým vývozem. Celková inflace se ve třetím čtvrtletí pohybovala pouze nepatrně pod úrovní inflačního cíle. Zdrojem inflace zůstávají především světové ceny komodit a ceny potravin, u kterých ale dochází ke zpomalování jejich růstu.
Podle základního scénáře listopadové prognózy se celková inflace vlivem zvýšení DPH v roce 2012 dočasně zvýší na úroveň těsně pod 3 %, na začátku roku 2013 se pak sníží zpět pod inflační cíl. Měnověpolitická inflace se bude na celém horizontu prognózy pohybovat mírně pod inflačním cílem. Růst domácí ekonomiky ve zbytku roku 2011 a dále v roce 2012 zpomalí, především v reakci na útlum zahraniční poptávky a vlivem fiskální konsolidace, k oživení ekonomického růstu pak dojde až v roce 2013. Se základním scénářem prognózy je konzistentní mírný pokles tržních úrokových sazeb na začátku prognózy a jejich stabilita až do přelomu let 2012 a 2013. Základní scénář prognózy předpokládá postupné posilování kurzu koruny vůči euru v důsledku nízkého výhledu zahraničních úrokových sazeb.

V souvislosti s vysokou mírou nejistoty ohledně vývoje zahraniční ekonomiky byl sestaven alternativní scénář, který byl motivován obavou z nekonzistence mezi výhledem zahraniční ekonomické aktivity a výhledem zahraničních úrokových sazeb. Alternativní scénář simuluje takový vývoj v zahraničí, který by odpovídal současnému tržnímu výhledu úrokových sazeb v eurozóně. Tento scénář předpokládá slabší kurz eura vůči dolaru a další výrazné zpomalení růstu ekonomické aktivity v eurozóně. Nižší zahraniční poptávka pak negativně ovlivní i růst domácí ekonomiky. Oproti základnímu scénáři alternativní scénář implikuje výrazně pomalejší posilování kurzu koruny. Slabší trajektorie kurzu koruny je pak v alternativním scénáři spojena s vyšší úrovní úrokových sazeb (ve srovnání se základním scénářem), pro které se zde předpokládá jejich stabilita. Celková i měnověpolitická inflace však zůstávají zhruba na úrovni základního scénáře.

Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní k diskusi jejích rizik a souvisejících nejistot. Bankovní rada se shodla na tom, že rizika a nejistoty jsou v současnosti extrémně vysoké, přičemž jejich převážná část bude přicházet ze zahraničí, a to především vzhledem k eskalaci dluhové krize v eurozóně. V této souvislosti byla opakovaně vznesena pochybnost o obnovení růstových a inflačních impulsů v zahraničí v roce 2013. Byl prezentován názor, že trend odpákování finančního sektoru a řešení naakumulovaných neudržitelných dluhů bude v Evropě pokračovat i za horizontem roku 2012, že nedojde ke zlepšování investičního klimatu a že se dopady dluhové krize a s ní spojené nejistoty na dlouhou dobu nevyčerpají. Bylo také zmíněno, že stabilizační potenciál hospodářských politik je ve většině zemí mnohem nižší než tomu bylo v minulosti. Oproti tomu zaznělo, že ačkoli velice pravděpodobně dojde v eurozóně jako celku k silnému zpomalení růstu ekonomické aktivity, strukturální nesourodost eurozóny je velmi výrazná, přičemž hospodářský růst v zemích našich největších obchodních partnerů je oproti zbytku eurozóny významně vyšší.

Vzhledem k nepříznivému vývoji v eurozóně se bankovní rada shodla na tom, že alternativní scénář je oproti základnímu scénáři prognózy realističtější ilustrací budoucnosti. Vedle konzistentnější kombinace výhledů zahraničních veličin a nižšího tempa růstu zahraniční ekonomiky zde bylo argumentováno především nízkou pravděpodobností obnovení trendu poměrně výrazného posilování koruny. Někteří členové bankovní rady upozorňovali rovněž na výrazné oslabování kurzu eura vůči dolaru především v alternativním scénáři prognózy. Slabší kurz eura vůči dolaru bude podle jejich názoru působit jednak ve směru vyšších korunových cen komodit, jednak může ovlivnit směnné relace, protože české export je orientován do eurové oblasti, zatímco import je ovlivňován hlavně dolarovými cenami.

V rámci hodnocení situace domácí ekonomiky se členové bankovní rady shodovali na celkově protiinflačním působení domácí poptávky s tím, že jediným faktorem působícím ve směru vyšší inflace je prognózovaný vývoj mezd ve vztahu k národohospodářské produktivitě práce. Několikrát bylo řečeno, že prognóza růstu mezd v podnikatelské i nepodnikatelské sféře je ve světle nízkého budoucího růstu HDP příliš vysoká. V souvislosti s tímto nižším růstem domácího HDP někteří členové bankovní rady zdůrazňovali zhoršování většiny předstihových indikátorů a indikátorů důvěry. Bylo zde diskutováno především snížení růstu nových průmyslových zakázek v průmyslu, kde dochází vedle nižšího růstu zakázek ze zahraničí i k zvýraznění propadu domácích zakázek, zmíněna byla rovněž očekávání podnikatelů z konjunkturálních šetření, podle kterých zesiluje vliv nízké poptávky jako bariéry růstu v průmyslu. V rámci struktury domácí poptávky byl vedle pomalého růstu poptávky domácností a investičního váhání podniků bankovní radou diskutován také předpokládaný vývoj veřejné spotřeby. Opakovaně v této souvislosti zaznělo, že pro udržení deficitu veřejných financí na rozpočtované úrovni bude nutné provádět další dodatečné výdajové škrty a daňové změny. Ze strany fiskální politiky je tak možné předpokládat její procyklické působení.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na stávající úrovni 0,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová. Jeden člen hlasoval pro snížení sazeb o 0,25 procentního bodu: Vladimír Tomšík.

Zapsal: Michal Hlaváček, poradce bankovní rady