ČNB > Měnová politika > Rozhodnutí bankovní rady ČNB > 2010 > Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 6. května 2010

Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 6. května 2010

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér M. Hampl, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitel V. Tomšík.

Jednání bankovní rady byla zahájeno prezentací třetí situační zprávy, která obsahuje novou makroekonomickou prognózu. V prvním čtvrtletí roku 2010 byla celková inflace nadále nízká a nacházela se pod spodním okrajem tolerančního pásma inflačního cíle. Měnověpolitická inflace, tj. inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, se v prvním čtvrtletí dostala do mírně záporných hodnot. Meziroční propad reálného HDP se ve čtvrtém čtvrtletí 2009 dále zmírnil, přičemž v mezičtvrtletním srovnání ekonomická aktivita pokračovala v růstu. Zaměstnanost dále klesala a nezaměstnanost rostla, příčinou vyššího růstu průměrných nominálních mezd byly některé mimořádné faktory. Dovozní ceny působily protiinflačně v důsledku minulého zhodnocení kurzu a nízké zahraniční inflace. Inflační tlaky z domácí ekonomiky jsou málo významné.

Nová květnová prognóza předpokládá, že celková inflace se bude během letošního roku postupně zvyšovat a ke konci roku se vlivem provedených daňových změn dostane mírně nad 2% inflační cíl. V roce 2011 se bude inflace nacházet mírně pod cílem. Měnověpolitická inflace se bude k cíli přibližovat zezdola. Ekonomická aktivita bude růst, výraznějšímu růstu však bude v letošním roce bránit dočasné ochlazení spotřeby domácností a zahraniční poptávky. Nominální měnový kurz bude podle prognózy mírně zhodnocovat. S prognózou je konzistentní nejprve mírný pokles tržních úrokových sazeb, následovaný jejich stabilitou a postupným růstem od roku 2011.

V diskuzi, která následovala po prezentaci situační zprávy, převažoval názor, že celkové makroekonomické prostředí je protiinflační a že adekvátní reakcí je snížení sazeb. Bankovní rada se shodla, že v souvislosti s dluhovými problémy některých zemí je měnověpolitické rozhodování zatíženo větší nejistotou. Bylo také řečeno, že tato nejistota zvyšuje inflační rizika oběma směry a že větší nejistota může být argumentem i pro stabilitu sazeb.

Důležitým předpokladem růstu domácí ekonomické aktivity je výhled zahraniční poptávky. V diskuzi převažoval názor, že existují protiinflační rizika nižšího ekonomického růstu v zahraničí v souvislosti s fiskální situací v některých zadlužených zemích eurozóny. Bylo uvedeno, že by tím mohlo být ohroženo plnění inflačního cíle na horizontu prognózy. Dále bylo řečeno, že počínající ekonomické oživení v zahraničí může být podvázáno nižší úvěrovou aktivitou bank, protože připravovaná regulatorní opatření zvyšují nejistotu ve finančním sektoru, který se zatím plně nezotavil z následků finanční a ekonomické krize.

V souvislosti s výhledem vnějšího prostředí bylo uvedeno, že dochází k oddalování předpokládaného růstu zahraničních tržních sazeb. Výhled zahraničních tržních sazeb je oproti minulé prognóze výrazně nižší a jejich očekávaný nárůst pozvolnější. Nižší zahraniční sazby jsou jedním z hlavních argumentů pro nižší výhled domácích tržních sazeb.

V diskuzi o rizicích prognózy inflace bylo připomenuto, že korigovaná inflace bez pohonných hmot byla v prvním čtvrtletí letošního roku výrazně nízká. Měnověpolitická inflace se tak bude k inflačnímu cíli na horizontu prognózy blížit zezdola pomaleji. Jako proinflační riziko byl některými členy bankovní rady označen aktuálně slabší kurz. Rizikem pro inflaci může být rychlé oslabování kurzu a snížení měnověpolitických sazeb by k tomu dále mohlo přispět. Převládal však názor, že současné oslabení kurzu je pouze krátkodobé a že plnění inflačního cíle na horizontu prognózy není ohroženo. V diskuzi bylo dále zmíněno riziko vyšší inflace z důvodu vyšších cen ropy, ke kterým přispívá silnější kurz dolaru. Bylo ale také řečeno, že nižší zahraniční poptávka v eurozóně by tlumila růst cen ropy prostřednictvím nižší poptávky po energetických komoditách a také že riziko promítání vyšších cen ropy a dalších komodit do domácí inflace není významné.

Bylo uvedeno, že důvodem pro snížení sazeb by měl být i stále vysoký rozdíl mezi tržními úrokovými sazbami a měnověpolitickými sazbami. Prognóza předpokládá postupné snižování rizikové prémie. Byla vyslovena obava, že v souvislosti s fiskální situací některých zemí eurozóny může dojít k opětovnému nárůstu rizikové prémie. Vyšší riziková prémie by mohla omezit úvěrovou aktivitu finančního sektoru a snížit tak očekávaný růst zahraniční poptávky.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na úroveň 0,75 % s účinností od 7. května 2010. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu snížit lombardní sazbu na 1,75 %. Diskontní sazba byla ponechána na stávající úrovni 0,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady: guvernér Tůma, viceguvernér Hampl, viceguvernér Singer a vrchní ředitel Tomšík. Dva členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny: vrchní ředitel Holman a vrchní ředitel Řežábek.

 

Zapsal: Kamil Galuščák, poradce bankovní rady  

Případné komentáře je možno směřovat na e-mailovou adresu autora: kamil.galuscak@cnb.cz