Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 1. března 2007

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér M. Singer, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitel  M. Hampl, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitel V.  Tomšík

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací únorové situační zprávy shrnující nově dostupné ekonomické údaje a z nich vyplývající rizika lednové prognózy. Proinflačním směrem bilanci rizik vychyluje především vývoj nominálního kurzu koruny spolu se souhrnným vlivem nových dat o očekávaném vývoji ekonomické aktivity a úrokových sazeb v eurozóně. Protiinflačním směrem naopak působí nižší než prognózou očekávaný vývoj cen ropy  a nová data o vývoji inflace v ČR v lednu 2007. K největší odchylce směrem dolů od lednové prognózy došlo u korigované inflace bez pohonných hmot. Hodnocení protiinflačního efektu lednové inflace je však zatíženo změnou struktury spotřebitelského koše. Bez této změny by lednový vývoj inflace patrně vykázal jen velmi malou odchylku od prognózy.

Většina bankovní rady se shodla  na celkovém hodnocení rizik lednové prognózy jako vyrovnaných. Zazněl však i názor, že rizika jsou celkově vychýlena mírně proinflačním směrem. Bylo konstatováno, že specifickým rizikem prognózy je nižší lednová inflace související se změnou spotřebitelského koše. Zazněl názor, že inflaci vypočtenou na základě nové struktury spotřebitelského koše není možné automaticky považovat za riziko prognózy, neboť ta byla sestavena s použitím jiné struktury spotřebitelského koše. Nová struktura spotřebitelského koše potom může znamenat dlouhodobě nižší naměřenou inflaci. Na druhou stranu však bylo uvedeno, že nižší než očekávaná inflace, byť v důsledku změny struktury koše, je protiinflačním rizikem prognózy, respektive je rizikem neplnění inflačního cíle. Změna struktury spotřebitelského koše jen dočasně snižuje statistickou výchylku vznikající nutně při měření inflace na stálých váhách spotřebitelského koše. V této souvislosti bylo také zmíněno, že měnová politika by za jinak nezměněných okolností měla na nižší inflaci reagovat. Panovala však shoda na potřebě delšího časového období pro správné vyhodnocení vlivu změny spotřebitelského koše na vývoj inflace.

Za proinflační riziko byl označen vývoj nominálního kurzu, jehož dosavadní hodnota za první čtvrtletí je slabší ve srovnání s předpokladem prognózy. Bylo však konstatováno, že vzhledem k volatilitě nominálního kurzu je třeba toto riziko hodnotit zdrženlivě. Současně bylo zdůrazněno, že očekávání finančních trhů jdou i nadále apreciačním směrem. V této souvislosti byly také diskutovány důvody pozorovaného oslabení nominálního kurzu.
 
Jako další proinflační rizika byl zmíněn očekávaný vývoj v zahraničí, kde proinflačním směrem působí zejména růst úrokových sazeb v eurozóně, který vede k rozšíření negativního úrokového diferenciálu, a dále pak také zvýšení očekávaného ekonomického růstu. V kontextu hodnocení zahraničního vývoje zaznělo, že vyšší ekonomický růst společně s nižší očekávanou inflací indikuje spíše zrychlení růstu potenciálního produktu bez potřeby zpřísňovat měnovou politiku. Za možné střednědobé proinflační riziko byl také označen zrychlující růst peněžní zásoby. Na druhou stranu však bylo uvedeno, že dochází ke zpomalování růstu spotřebitelských úvěrů.

Jako možné protiinflační riziko byl, mimo již zmíněný vývoj inflace v lednu, označen nižší než prognózou očekávaný vývoj cen ropy, ropných produktů a obecně inflace v zahraniční. Zazněl také názor, že pozorované zlepšování směnných relací se může odrazit na zhoršení vývoje čistého exportu ve stálých cenách a tímto způsobem také na očekávaném růstu HDP.

Na závěr svého jednání rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2,50 %.   


Zapsal: Jaromír Hurník, poradce bankovní rady

Případné komentáře je možno směřovat na e-mailovou adresu autora: jaromir.hurnik@cnb.cz