Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 26. května 2005

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek

Bankovní radě byla předložena květnová situační zpráva, vyhodnocující nové informace a rizika spojená s naplňováním dubnové makroekonomické prognózy.

V dubnu vzrostl index spotřebitelských cen meziročně o 1,6 %, což je o 0,1 p.b. více než v prognóze. Tato odchylka je důsledkem vyššího než očekávaného růstu cen pohonných hmot. Dovozní ceny byly v dubnu jen mírně nižší než předpokládala prognóza, ceny zemědělských výrobců poklesly výrazněji. Naproti tomu růst cen průmyslových výrobců byl oproti prognóze mírně vyšší.

Horší výsledky v průmyslové i stavební výrobě ve srovnání s prognózou, naznačující zpomalování růstu investic, a také předstihové ukazatele ekonomického růstu signalizují nižší než očekávaný růst HDP v uplynulém čtvrtletí. Informace z trhu práce naznačují nižší růst objemu mezd a platů než v prognóze, vývoj nezaměstnanosti je v souladu s prognózou, stejně jako kurzový vývoj.

Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskuzi rizik naplňování dubnové prognózy. Členové bankovní rady se shodli, že rizika prognózy lze hodnotit jako vyrovnaná. Konstatovali, že nová data potvrdila vyznění prognózy, a není důvod pro změnu hodnocení makroekonomické situace. Současné nastavení úrokových sazeb je konzistentní s prognózou. Česká ekonomika zůstává ekonomikou nízkoinflační a v horizontu měnové politiky nejsou patrné výrazné poptávkové inflační tlaky.

Bankovní rada se shodovala v tom, že za nejvýznamnější protiinflační riziko považuje vývoj v eurozóně. Jedná se o možné zpomalení ekonomického růstu eurozóny, které by se mohlo promítnout do snížení úrokových sazeb ECB. S určitými obavami se někteří členové bankovní rady vyjadřovali o domácím ekonomickém růstu, s poukazem na pravděpodobné zpomalení růstu investic. Dále bylo poznamenáno, že ekonomický růst v prvním čtvrtletí mohlo přibrzdit posílení kurzu z konce minulého a začátku letošního roku. Byla vyslovena hypotéza, že vstup do EU představoval pozitivní exogenní šok, který podpořil ekonomický růst a v současné době tento pozitivní efekt odeznívá.

Bankovní rada konstatovala, že z hlediska vnitřního vývoje představuje nejvýraznější riziko nejistota o fiskálním vývoji, a to v proinflačním směru. Na jedné straně jsou závazky České republiky a schválený plán Ministerstva financí a vlády, na druhé straně nedávné výroky představitelů vlády které jdou jiným směrem a připouští vyšší než plánované deficity. Predikovatelnost vlivu fiskální politiky na ekonomický vývoj je proto nesmírně obtížná.

Bankovní rada se věnovala i kurzovému vývoji. V diskuzi zaznělo, že oslabení kurzu v posledním období by se nemělo přeceňovat. Oslabení kurzu je svázáno spíše s vývojem v regionu než s vývojem v domácí ekonomice. V této souvislosti se členové bankovní rady shodli, že pominulo riziko pohybu kurzu jedním směrem a v současnosti je kurzová nejistota rozložena symetricky.

Diskutovalo se i o nastavení měnových podmínek v eurozóně a jejich vlivu na českou ekonomiku. Někteří členové bankovní rady vyjadřovali pochybnost o udržitelnosti negativního úrokového diferenciálu mezi domácími sazbami a sazbami v eurozóně. V této souvislosti bylo opět zdůrazněno, že vzhledem k nízké domácí inflaci jsou domácí sazby nastaveny správně.

Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 1,75 %.

Zapsal:

Juraj Antal, poradce bankovní rady

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Juraj.Antal@cnb.cz