Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 17. prosince 2003

Přítomni: Guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek

Bankovní radě byla předložena prosincová situační zpráva, vyhodnocující nové informace a rizika spojená s říjnovou prognózou. Inflace měřená indexem spotřebitelských cen byla v listopadu poněkud vyšší, než naznačovala říjnová predikce. Korigovaná inflace se pohybovala v souladu s predikcí, ale v segmentu regulovaných cen a cen potravin došlo k výraznějším pohybům, které následně ovlivnily celkovou inflaci. Růst HDP byl ve třetím čtvrtletí mírně vyšší než říjnová predikce. Jednotlivé složky HDP se od očekávaného vývoje odchýlily výrazněji. Nejvýraznější odchylky od predikce zaznamenala spotřeba domácností, která rostla poměrně vysokým tempem, a změna stavu zásob, která byla ve srovnání s očekáváním nižší. Růst spotřeby domácností začal předbíhat růst disponibilního důchodu. Nezaměstnanost byla v souladu s predikcí. Růst peněžního agregátu M2 se nadále zpomaluje. Pokračuje trend zrychlování růstu úvěrů. Kurz koruny k euru zůstal ipřes volatilní vývoj na mezinárodních trzích stabilní. Mezi rizika říjnové prognózy na inflační straně lze zařadit pokračující trend v oživení soukromé spotřeby a dopady daňových a cenových úprav administrativního charakteru. Mezi riziky směrem dolů figurují především dopady možných změn kurzů významných světových měn.

Po ukončení prezentace přistoupila bankovní rada k diskuzi aktuálního rozložení rizik prognózy inflace. Bankovní rada se shodla na tom, že ve vztahu k říjnové prognóze zůstávají rizika kumulovaná převážně na inflační straně, obdobně jako tomu bylo v listopadu. Opakovaně bylo konstatováno, že nově dostupné údaje o inflaci a HDP jsou mírně vyšší, než predikovala říjnová prognóza. V této souvislosti bylo také řečeno, že inflační rizika spojená s prognózou neznamenají, že inflace není v horizontu nejúčinnější měnové transmise v souladu s cílem, protože stávající hodnoty inflace jsou velmi nízké a říjnová prognóza inflace se v uvedeném horizontu přibližuje postupně pouze do dolní části cíle.

Bankovní rada diskutovala, zda jsou nové údaje o inflaci signálem návratu inflace z velmi nízkých hodnot ke standardnějším hodnotám. Bylo řečeno, že faktory, které způsobily výkyv inflace nad prognózované hodnoty, byly obtížně predikovatelné. Korigovaná inflace, která je od těchto faktorů očištěná, nevysílá žádný signál o oživení poptávkové inflace. Několikrát zaznělo, že v roce 2004 bude inflace do jisté míry formována administrativními a daňovými úpravami, které nemají přímou vazbu na domácí poptávku a mezeru produktu, a proto ani jejich vliv na inflaci nebude možno chápat jako přesvědčivý signál oživení inflačních tlaků. V této souvislosti také zazněl názor, že diferencovaný vývoj cen je pro podmínky ČR logický a že i takový nárůst cen je třeba při měnověpolitickém rozhodování zohlednit. Formuje inflační očekávání a ovlivňuje přímo nastavení reálných měnověpolitických podmínek.

Bylo řečeno, že vyšší růst spotřeby domácností, který byl hlavním důvodem zmíněné odchylky HDP od prognózy, může být pouze dočasný. V roce 2003 došlo vlivem nečekaně nízkých hodnot inflace k poměrně rychlému nárůstu reálných mezd, který pak následně povzbudil růst spotřeby domácností. V roce 2004 lze očekávat korekci tohoto vývoje, čemuž nasvědčují i předběžné informace o výsledcích letošních mzdových vyjednávání. Naproti tomu také zaznělo, že oživení růstu spotřeby může být trvalejšího charakteru.

Bankovní rada dále diskutovala vývoj obou složek měnověpolitických podmínek. Bankovní rada se shodovala, že letošní stabilita kurzu koruny k euru je pozitivním jevem, zvláště v období poměrně výrazné volatility kurzů významných světových měn. Bankovní rada dále diskutovala aktuální nastavení měnověpolitických podmínek. Bylo řečeno, že při dané úrovni nominálních sazeb by zvýšení inflace vedlo ke snížení reálných úrokových sazeb pod jejich rovnovážnou úroveň. Přesné určení bodu obratu v nastavení měnověpolitických podmínek však bude velmi obtížné.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2 %.

Zapsala: Kateřina Šmídková, poradce bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Katerina.Smidkova@cnb.cz