Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 25. září 2003

Přítomni: Guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek

Bankovní radě byla předložena zářijová situační zpráva, vyhodnocující nové informace a rizika spojená s červencovou prognózou. Během prezentace bylo konstatováno, že poslední údaje o inflaci jsou mírně nižší, než očekávala prognóza. Výrazný byl vliv potravin. Pouze dovozní ceny se odchýlily od predikce směrem nahoru. Jde ale zřejmě o krátkodobý výkyv, v horizontu měnové transmise by měly mít dovozní ceny spíše dezinflační vliv. V posledních třech měsících došlo ke stabilizaci jednotlivých složek inflace. Údaje o růstu HDP odpovídají červencové predikci, ale v jednotlivých složkách došlo k odchylkám údajů od prognózy. Například spotřeba domácností má větší dynamiku, než očekávala prognóza, zatímco čistý vývoz má ve srovnání s prognózou dynamiku nižší. Nové údaje o platební bilanci jsou v souladu s vyšší dynamikou domácí poptávky a slabou dynamikou poptávky v Německu. Česká ekonomika nyní prochází etapou stabilní inflace a růstu taženéhodomácí poptávkou.

Bankovní rada přistoupila po ukončení prezentace k diskusi aktuálního rozložení rizik ve vztahu k červencové prognóze. Opakovně zaznělo, že rizika jsou v září rozložena rovnoměrně po obou stranách prognózy a že jsou mírnější, než byla v srpnu. Bylo řečeno, že nízká inflace formuje inflační očekávání směrem dolů a že tato změna očekávání přispívá ke stabilizaci inflace na nižší hladině. Zazněl také názor, že rozsáhlé strukturální změny v ekonomice vedou k racionalizaci výroby či růstu konkurence ve službách a následně k utlumení potenciálních nákladových inflačních tlaků. Dále bylo konstatováno, že charakter nezaměstnanosti může přispívat k tlumení inflačních tlaků.

Bankovní rada věnovala pozornost problematice vnější nerovnováhy. Shodla se na tom, že vnější nerovnováha může být vyvolána strukturálními faktory i dynamikou domácí poptávky a že je důležité provést detailnější empirickou analýzu této problematiky. Bankovní rada se k problematice vrátí v říjnu, kdy bude k dispozici podrobnější analýza. Zazněl také názor, že problém vnější nerovnováhy - je-li tažena domácí poptávkou - by měl být zohledněn při nastavení fiskální politiky, neboť měnová politika má velmi omezené možnosti, jak na tuto nerovnováhu reagovat.

Bankovní rada analyzovala možné důsledky probíhající fiskální reformy pro měnovou politiku. Bylo uvedeno, že očekávání některých reformních kroků mohou působit na rozhodování domácností, které mohou například urychlovat nákupy zboží před možnými daňovými úpravami či zakládat stavební spoření před zvažovanou změnou podmínek. Bylo řečeno, že probíhající rozvolňování původních záměrů reformy je střednědobým  inflačním rizikem. Opakovaně zaznělo, že je třeba věnovat pozornost především obsahu reformy a tomu, zda zakládá střednědobý udržitelný vývoj veřejných financí. Samotné navržené snížení deficitu ve tříletém horizontu není pro udržitelný makroekonomický vývoj zdaleka postačující.

Bankovní rada dále diskutovala závěry analýzy věnované problematice úvěrů domácnostem. Bylo řečeno, že banky věnují vznikajícím rizikům adekvátní pozornost. Dále bylo uvedeno, že dynamicky rostoucí úvěry domácnostem mohou být z makroekonomického pohledu faktorem, který začne ovlivňovat hospodářský cyklus, neboť soukromá spotřeba je významným zdrojem růstu. Dále zaznělo, že dynamika úvěrů domácnostem mění strukturu finančních aktiv a pasiv, a to může vést ke zvýšení citlivosti ekonomiky na změny úrokových sazeb.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2 %.

Zapsala: Kateřina Šmídková, poradce bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Katerina.Smidkova@cnb.cz