Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 19. prosince 2002

Přítomni:

Guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek

Bankovní rada projednala prosincovou situační zprávu, vyhodnocující nové informace zveřejněné od projednání listopadové situační zprávy. Aktuální údaje o inflaci byly ve srovnání s říjnovou prognózou nižší. Spotřebitelské ceny v listopadu meziročně vzrostly o 0,5%, což je o 0,4 procentního bodu méně, než očekávala prognóza. Tento vývoj byl způsoben mírným poklesem cen ve většině oddílů spotřebního koše. Přitom domácí poptávka rostla ve srovnání s předpoklady prognózy rychleji a zahraniční poptávka pomaleji.

Došlo ke korekci prognóz růstu zahraniční poptávky směrem dolů o 0,6 procentního bodu. Nákladové faktory inflace působí protiinflačně. Ceny průmyslových a zemědělských výrobců klesají. Domácí poptávka byla dle nově dostupných údajů o HDP tažena především soukromou spotřebou. Poptávka domácností rostla tempem 5,3%, což je ve srovnání s říjnovou prognózou o 1,1 procentního bodu více. Rychlejší než očekávané tempo domácí poptávky se projevilo i v prohloubení vnější nerovnováhy. Zrychlilo se tempo růstu širších peněžních agregátů na 6-7%, pokračuje oživení růstu objemu úvěrů.

Bankovní rada se shodovala na tom, že nově dostupné informace zvyšují ve srovnání s říjnovou prognózou rizika na obou stranách prognózy a tím také celkovou nejistotu ohledně budoucího ekonomického vývoje. Shoda byla na tom, že mezinárodní vývoj přesouvá bilanci rizik protiinflačním směrem, neboť prognózy zahraničního ekonomického růstu byly korigovány směrem dolů. Zahraniční ceny a zahraniční poptávka budou působit směrem ke zpomalení domácí inflace. Zazněl také názor, že i korigované prognózy mezinárodního vývoje počítají již v příštím roce s mírným oživením. Bylo také řečeno, že snížení měnově-politických sazeb okolních centrálních bank bylo reakcí na informace, které již ČNB promítla do svých rozhodnutí o nastavení sazeb.

Bankovní rada dále diskutovala, jaké byly hlavní zdroje domácího ekonomického růstu v prostředí oslabené zahraniční poptávky. Bylo opakovaně řečeno, že nově dostupné údaje o HDP, včetně nově dostupných revidovaných údajů za druhé čtvrtletí tohoto roku, ukazují, že hlavním zdrojem růstu byla v letošním roce spotřeba domácností. Růstový fiskální impulz byl oproti původnímu očekávání méně významný. V této souvislosti však zaznělo, že spotřeba domácností je do jisté míry podporována fiskálními transfery a že není snadné jednoznačně oba zdroje růstu odlišit. Dále bylo také řečeno, že odhady celkového fiskálního impulzu se z dostupných údajů konstruují velmi obtížně a že nejistota ohledně míry expanze fiskální politiky je značná. Zazněl názor, že fiskální impulz, jehož dopady byly očekávány v letošním roce, může být přenesen do roku 2003. Bylo řečeno, že ekonomický růst nebyl brzděn pouze oslabenou zahraniční poptávkou, ale také nabídkovou stranou ekonomiky. Dálezazněl názor, že spotřeba obyvatelstva byla podpořena faktory, které nejsou dlouhodobé, a její růst proto musí výhledově zpomalit.

Skutečnost, že nízký růst HDP je pozorován souběžně se silnou domácí poptávkou a rigidnější nabídkou, byla opakovaně označena za argument proti snížení sazeb. Průvodním jevem silné domácí poptávky je prohlubující se deficit běžného účtu. Snížení úrokových sazeb by mohlo vést k dalšímu prohloubení vnější nerovnováhy. Domácí ekonomika však čelí vnějšímu omezení a i zvyšování deficitu běžného účtu má své hranice. Snížení sazeb navíc není vhodným hospodářským nástrojem k povzbuzení rigidnější nabídky. Opakovaně bylo řečeno, že struktura domácích faktorů růstu působí proinflačním směrem.

Bankovní rada diskutovala možnost, zda protiinflační rizika mohou převážit rizika proinflační a zda by případné snížení sazeb bylo vhodnou reakcí měnové politiky. Opakovaně bylo řečeno, že během roku 2003 se naplno projeví účinky uvolnění měnových podmínek, kterého bylo v letošním roce dosaženo jak snižováním úrokových sazeb, tak kurzovým vývojem.

Na závěr svého jednání rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na hladině 2,75 %.

Zapsala: Kateřina Šmídková, poradce bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Katerina.Smidkova@cnb.cz