Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 21. prosince 2000

Přítomni:

guvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc., viceguvernér RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitelka Ing. M. Erbenová, Ph.D., vrchní ředitel doc. Dr. Ing. J. Frait, vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA., ministr financí ČR doc. Ing. P. Mertlík, CSc.

Bankovní rada zahájila jednání diskusí o projekci hospodářského vývoje. Česká ekonomika vstupuje do roku 2001 s příznivými vyhlídkami inflace a s pozvolně se oživujícím hospodářským růstem. Dosažený ekonomický růst generuje jen mírné poptávkové inflační tlaky. Tomu odpovídá  inflační prognóza pro rok 2001, jejíž střed se nachází mírně pod středem inflačního cíle. Kurz koruny je stabilní. Deficit běžného účtu je financován přílivem zahraničních investic. Dopady externího nákladového šoku odeznívají v souladu s předpoklady o jeho dočasném charakteru.

Bankovní rada projednala rizika uvedeného scénáře. Shoda byla na nutnosti sledovat vývoj platební bilance, který může být výrazně ovlivňován deficitem běžného účtu a zároveň restrukturalizací portfoliových investic. Zazněly názory, že základní scénář prognózy inflace přeceňuje některé inflační tlaky především v kurzové a měnové oblasti a že prognóza inflace by po zohlednění těchto rizik směrovala pravděpodobně do dolní poloviny cíleného intervalu. V této souvislosti bylo řečeno, že na vývoj peněžní zásoby v příštím roce může mít nadále omezující vliv probíhající restrukturalizace bankovního sektoru. Dále bylo uvedeno, že očekávané zpomalení hospodářského růstu v Evropě bude také protiinflačním faktorem.

Na druhou stranu bylo upozorňováno na inflační rizika, která mohou naopak vychýlit prognózu inflace směrem nahoru. Skokový nárůst regulovaných cen počátkem roku 2001 a vývoj PPI, který je vychýlen směrem nahoru externím šokem, může vyvolat zhoršení inflačních očekávání. Bylo uvedeno, že česká ekonomika se nachází v regionu, který je charakterizován jednocifernou klesající inflací. Pokud by došlo ke zvýšení inflace CPI nad stávající úroveň, byl by to trend odlišující českou ekonomiku od sousedních zemí.

Bankovní rada dále diskutovala dvě oblasti ekonomického vývoje, které mohou narušit stabilní národohospodářský rámec. První oblastí diskuse byl mzdový vývoj, který by mohl být za určitých podmínek zdrojem nerovnováh. Bylo řečeno, že sektorová mzdová diferenciace se nemusí projevit na celkových číslech a že podnikatelská sféra čelí tvrdému rozpočtovému omezení. Zazněl ale také názor, že přenesení mzdové nákazy do sektorů, ve kterých neroste produktivita práce odpovídajícím tempem, je inflačním rizikem. Narůstání deficitu veřejných rozpočtů bylo druhou oblastí diskuse. Bankovní rada se v této souvislosti věnovala otázce autonomního zpřísňování měnových podmínek, ke kterému dochází vzhledem k  nárůstu dlouhodobých úrokových sazeb, a diskutovala o souvislosti tohoto vývoje se zvýšenou potřebou financovat deficity veřejných rozpočtů. Toto téma bylo označeno za potenciálně měnově relevantní a byla vyslovena shoda o nutnosti dalších analýz zmíněné souvislosti.

Bankovní rada označila obě výše zmíněné oblasti za rizikové s tím, že jejich dopad na inflační vývoj nebude zřejmě pozorován v příštím roce. Jde ale o faktory, které - pokud nedojde ke změně některých stávajících trendů a adekvátní reakci hospodářských politik - mohou ve střednědobém horizontu zkomplikovat národohospodářský vývoj. Diskuse o měnově-politických opatřeních v příštím roce bude orientována více na domácí fundamentální faktory na rozdíl od předchozích diskusí, které byly - vzhledem k rozsáhlým externím šokům - do jisté míry zaměřeny na uplatnění institutu výjimek v situaci cenových šoků.

Bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni.

Zapsala: Mgr. Kateřina Šmídková, PhD., MA, Tým měnových poradců bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Katerina.Smidkova@cnb.cz