Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 27. července 2000

Přítomni:

viceguvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., vrchní ředitel Ing. M. Hrnčíř, DrSc., vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc.

Bankovní rada zahájila jednání diskusí o červencové projekci ekonomických veličin pro následujících dvanáct měsíců. Z diskuse vyplynulo, že česká ekonomika se nachází ve fázi  akcelerujícího oživení a současně si udržuje nízko-inflační prostředí. Bylo konstatováno, že prognóza inflace je v souladu s cílem pro rok 2001.

Na základě řady indikátorů a nových údajů o HDP došlo ke zvýšení odhadu ekonomického růstu na 1,7-2,7 procenta. Více signálů - například z oblasti průmyslové výroby či trhu práce - odpovídá situaci rychlejšího oživení, které se blíží horní mezi odhadovaného intervalu. Méně indikátorů - například růst stavební výroby - se vyvíjí v souladu s růstem v úrovni dolní meze odhadovaného intervalu.

Bylo uvedeno, že je možno očekávat spíše kolísání inflace kolem dosažené hladiny než její další akceleraci. V krátkém horizontu se zřejmě projeví dopady volatility cen ropy a potravin. Půjde ale pouze o korekci relativních cen, a nikoli o obecný inflační pohyb. Jednání se dále soustředilo na možné implikace akcelerace růstu pro inflační vývoj a běžný účet.

Bylo řečeno, že pro střednědobý výhled je třeba analyzovat dva alternativní scénáře o příčinách ekonomického oživení. Dle prvního scénáře je hlavní hybnou silou oživení značná citlivost domácí ekonomiky na zahraniční poptávku. Dle druhého scénáře je motorem oživení rostoucí kapacita české ekonomiky, jejíž výkonnost a produktivita se bude zvyšovat mimo jiné pod vlivem přímých zahraničních investic.

Z diskuse vyplynulo, že rozlišení scénářů a posouzení jejich relevance v dalším období je důležité, protože mají odlišné implikace pro rovnovážný vývoj ekonomiky a pro měnovou politiku. Pokud by v ekonomice převládla omezení na straně nabídky spolu s nepružným fungováním některých trhů, pak by výraznější akcelerace oživení vyvolávala nerovnovážné tendence - zejména na běžném účtu - a také inflační tlaky. Bylo konstatováno, že bude třeba sledovat konsistenci projekcí a srovnávat nově dostupné informace s oběma uvedenými scénáři.

Část jednání byla věnována problematice koordinace hospodářských politik. V návaznosti na předchozí diskusi zazněl názor, že žádoucí urychlení hospodářského oživení a zejména jeho udržení bude možné, pokud bude zachována nezbytná míra vnější rovnováhy. Rizika mohou být redukována společným postupem měnové, kurzové a fiskální politiky, jehož principy byly popsány v materiálu o koordinaci hospodářských politik v období přílivu kapitálu. Byla zmíněna role privatizačního účtu, který může napomoci zabránit nadměrnému zhodnocování kurzu koruny.

Dále byla diskutována otázka, zda kumulace závazků, které vláda nyní přijímá, může v budoucnu tlumit roli fiskální politiky jako automatického stabilizátoru hospodářského cyklu. Zazněl názor, že pokud by došlo k urychlení trendu oživení a fiskální politika by působila směrem k prohloubení hospodářského cyklu, hrozilo by nebezpečí reprodukce některých problémů z poloviny devadesátých let. Bylo také řečeno, že struktura financování veřejného dluhu má vliv na český finanční trh.

Na závěr jednání přistoupila bankovní rada k hlasování o nastavení měnových nástrojů. Bankovní rada rozhodla jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repooperace ČNB na stávající úrovni (5,25%).

Zapsala: Mgr. Kateřina Šmídková, PhD., MA, Tým měnových poradců bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Katerina.Smidkova@cnb.cz