Finanční stabilita a její analýza se v posledních letech stala jedním z klíčových úkolů nejen ČNB, ale řady národních i mezinárodních institucí. Odhalení zranitelných míst ve finančním sektoru a jejich vazeb k vývoji na finančních trzích i ekonomickému vývoji obecně může přispět k omezení z nich vyplývajících rizik a v konečném důsledku k větší odolnosti finančního systému vůči šokům. Zájem o analýzu finanční stability ze strany centrálních bank vychází z jejich standardních cílů a funkcí. Mezi ně patří kromě péče o cenovou stabilitu i podpora udržitelného vývoje ekonomiky, funkce věřitele poslední instance a dohled nad platebními systémy. Řada centrálních bank odvozuje svou roli v oblasti finanční stability od vykonávání bankovního dohledu a péče o stabilitu bankovního sektoru jako celku.

ČNB zdůraznila význam analýz finanční stability poprvé při definování priorit ekonomického výzkumu na období 2001-2006 a zveřejněním Zprávy o stabilitě bankovního sektoru za rok 2003 (pdf, 423 kB).

Péče o finanční stabilitu je definována v zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance (pdf, 256 kB) jako jeden z jejích klíčových cílů. Zákon od 1. dubna 2006 explicitně ukládá ČNB povinnost provádět analýzu vývoje finančního systému, pečovat o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívat ke stabilitě jejího finančního systému jako celku (§2), včetně povinnosti předkládat jedenkrát ročně Poslanecké sněmovně zprávu o finanční stabilitě (§3a).

Cílem ČNB z hlediska finanční stability je především přispívat k dosažení takové míry odolnosti systému, která významně snižuje rizika vzniku finanční nestability. Klíčovými předpoklady pro úspěšné plnění tohoto cíle jsou cenová stabilita a zdravý vývoj finančních institucí, které jsou dosahovány prostřednictvím nástrojů měnové politiky a dohledu nad finančním sektorem. Velký význam má i spolupráce s ostatními národními i mezinárodními autoritami. ČNB se v rámci plnění cíle finanční stability snaží působit především preventivně, a podrobně proto informuje veřejnost o potenciálních rizicích a faktorech vedoucích k ohrožení finanční stability.

V souvislosti s dopady globální finanční krize došlo nejen k posílení významu cíle finanční stability, ale i k zavedení makroprudenční politiky, která by měla k udržování finanční stability přispívat. Hlavním cílem této politiky je omezení systémového rizika, tedy rizika nestability finančního systému jako celku.

Definice finanční stability

ČNB definuje finanční stabilitu jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům.

K narušení finanční stability může docházet jak v důsledku procesů uvnitř finančního sektoru vedoucích ke vzniku zranitelných míst, tak vlivem silných šoků. Zdrojem těchto šoků mohou být mimo jiné vnější prostředí, domácí makroekonomický vývoj, vývoj u hlavních dlužníků a věřitelů finančních institucí, hospodářské politiky nebo změny v institucionálním prostředí. Případná interakce zranitelných míst a šoků může vést ke kolapsu systémově významných finančních institucí a narušení funkcí finančního systému při zajištění finančního zprostředkování a platebního styku. V krajním případě může nastat finanční krize s nepříznivými dopady na ekonomiku.

ČNB pravidelně sleduje, analyzuje a vyhodnocuje vývoj ve všech oblastech relevantních pro finanční stabilitu. K diskusi aktuálního výhledu rizik se čtvrtletně scházejí v rámci tzv. makrofinančních panelů členové bankovní rady ČNB s experty klíčových útvarů z oblasti dohledu nad finančním trhem, regulace a analýz finančního trhu, měnové politiky, výzkumu a finanční stability a finančních trhů. Na těchto setkáních je prezentováno široké spektrum informací o vývoji v domácím finančním systému i v zahraničí. Diskuse předcházejí měnověpolitickému jednání bankovní rady projednávajícímu novou makroekonomickou prognózu ČNB a poskytují účastníkům komplexní pohled na aktuální vývoj hospodářské a měnové situace a její výhled.

Analýza finanční stability se v některých aspektech výrazně odlišuje od jiných analytických činností v ČNB. Na rozdíl od analýz bankovního dohledu se týká nejen bankovních, ale i nebankovních finančních institucí (investiční společnosti a fondy, penzijní fondy, pojišťovny, subjekty působící na kapitálových trzích apod.). Předmětem zájmu není stabilita jednotlivých finančních institucí, nýbrž stabilita finančního sektoru jako celku. Hlavní rozdíl oproti makroekonomické analýze a prognóze ČNB spočívá v tom, že analýza finanční stability nemá za cíl modelovat nejpravděpodobnější vývoj ekonomiky. Namísto toho je předmětem zájmu testování dopadu málo pravděpodobných, přesto však možných nepříznivých scénářů, které by mohly ohrozit stabilitu celého finančního systému.

Mezinárodní spolupráce

Finanční stabilita nabývá postupně na významu také v rovině mezinárodní odborné spolupráce. Experti zabývající se analýzou finanční stability zastupují ČNB v oficiálních výborech a pracovních skupinách Evropského systému centrálních bank (Banking Supervision Committee, Working Group on Macro-Prudential Analysis, Working Group on Banking Developments). Pravidelná mezinárodní spolupráce byla rozvinuta i na regionální bázi, především v oblasti zátěžového testování. Experti ČNB se též účastní některých dalších mezinárodních projektů (např. projektů řešených v rámci Evropského systému centrálních bank).

V reakci na globální finanční krizi je od roku 2009 na mezinárodní úrovni intenzivně vedena diskuse o nástrojích makroprudenční regulace, kterými je rozuměna sada preventivních opatření k zabránění vzniku finanční nestability. Na úrovni Evropské unie by pak měla na přelomu let 2010 a 2011 začít fungovat společná instituce pro makroprudenční politiku – Evropská rada pro systémové riziko (European Systemic Risk Board), jejíž činnosti se bude účastnit rovněž ČNB. Mezi další nově vznikající instituce působící v oblasti makroprudenční regulace, do jejichž činnosti se ČNB zapojí, patří Macroprudential Research Network (MARS) zřízená na úrovni ESCB.

Experti z ČNB taktéž participují na zahraniční technické pomoci v oblasti finanční stability, včetně organizace od roku 2008 pravidelného semináře pro centrální banky ze zemí bývalého Sovětského svazu, jižního Balkánu a případně střední a východní Evropy. Zahraniční technická pomoc probíhá často ve spolupráci s dalšími centrálními bankami či mezinárodními institucemi. Experti ČNB též aktivně vystupují na mezinárodních fórech a konferencích věnovaných finanční stabilitě.

Mezinárodní spolupráci posílil i twinningový projekt s Deutsche Bundesbank "Financial Stability Issues in the CNB", organizovaný v letech 2005-2006.