ČNB > Často kladené dotazy > Proticyklická kapitálová rezerva – otázky a odpovědi

Proticyklická kapitálová rezerva – otázky a odpovědi

Jaký účel a cíl má proticyklická kapitálová rezerva?

Proticyklická kapitálová rezerva představuje nástroj, který do praxe zavedla evropská směrnice CRD IV (v ČR s účinností od 22. 7. 2014 dle zákona č. 135/2014 Sb.). Cílem tohoto „ryzího“ makroobezřetnostního nástroje je zvýšit odolnost bankovního sektoru (případně i dalších úvěrových institucí, tj. spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry) vůči cyklickým rizikům spojeným s výkyvy v úvěrové aktivitě. Díky vytvoření dodatečného kapitálového polštáře v období nadměrného růstu úvěrů by úvěrové instituce měly být schopny poskytovat úvěry podnikům a domácnostem i v období recese či finanční nestability. Ze zvýšené odolnosti bankovního sektoru díky této rezervě mají prospěch jak vkladatelé, kteří svěřují své úspory bankám, tak i dlužníci, kteří budou mít v průběhu cyklu přístup k stabilnější nabídce úvěrů.  

Je cílem zvyšování proticyklické kapitálové rezervy bránit úvěrovým institucím v poskytování dalších úvěrů?

Primárním cílem používání této rezervy není bránit úvěrovým institucím v poskytování dalších úvěrů, nýbrž zvýšit jejich odolnost a podpořit jejich schopnost poskytovat úvěry i v případných budoucích špatných časech. Předpokládá se, že zvýšení sazby rezervy může dílčím způsobem přispět k žádoucímu omezení rychlého růstu úvěrů. Nicméně to je pouze její možný vedlejší účinek.

Jaký význam má nastavování kapitálových rezerv? Proč nestačí pouze stanovit základní minimální požadavek na kapitál na vyšší úrovni?

Minimální požadavek na kapitál musí být plněn v průběhu celého finančního cyklu (tj. jak v expanzi, tak v kontrakci). Smyslem proticyklické rezervy je naopak podpořit úvěrové instituce při vytváření kapitálového polštáře (přebytku kapitálu nad základním minimem) během dobrých časů, aby ho pak mohly využít v případných budoucích špatných časech. To by mělo pomoci přispět k udržování stabilního toku úvěrů do reálné ekonomiky.

V jaké situaci bude ČNB sazbu proticyklické kapitálové rezervy nastavovat na vyšší než nulové úrovni?

Nastavování proticyklické kapitálové rezervy na vyšší než nulové úrovni je namístě, pokud dochází k nárůstu cyklického zdroje systémového rizika a rozvíjení finančních nerovnováh v důsledku rychlého růstu úvěrů doprovázeného uvolňováním úvěrových standardů. V této situaci také obvykle vzniká riziko spirály mezi růstem cen nemovitostí a růstem úvěrů sloužících k financování jejich nákupu.

Proč není vhodné nastavit sazbu proticyklické kapitálové rezervy na vyšší než nulové úrovni až v situaci, kdy je rozsah úvěrů evidentně nadměrný, ceny aktiv nebezpečně vysoko a systémová rizika jednoznačně viditelná?

Jednou z lekcí poslední krize je, že reagovat na příznaky růstu systémového rizika příliš pozdě či příliš slabě se nevyplácí, neboť náklady finanční krize spojené s vysokou zadlužeností jsou velmi vysoké. ČNB proto musí být ve své makrooobezřetnostní politice vpředhledící a reagovat dříve, než systémová rizika narostou na nebezpečnou úroveň.

Kdy může ČNB sazbu proticyklické rezervy dále zvýšit a jakým způsobem?

ČNB má povinnost stanovovat sazbu proticyklické rezervy každé čtvrtletí. Ke zvýšení sazby proticyklické rezervy tedy může dojít vždy ve čtvrtletí následujícím po předchozím rozhodnutí. ČNB je připravena sazbu proticyklické rezervy zvyšovat zejména v případě, že dochází k dalšímu zrychlování úvěrové dynamiky, uvolňování úvěrových standardů a růstu investičního optimismu. Zákon umožňuje postupovat po násobcích 0,25 p.b. Předpokládá se, že jednotlivé země ji mohou stanovit až ve výši 2,5 % příslušné expozice. V případě zjištění vysokých systémových rizik však mohou národní orgány použít i sazbu vyšší než 2,5 %.

Musí úvěrové instituce začít vytvářet proticyklickou rezervu bezprostředně po rozhodnutí ČNB?

Rozhodnutí o zvýšení sazby proticyklické rezervy neznamená, že se bankám okamžitě zvýší požadavky na kapitál. K navýšení požadavků zpravidla dochází až za rok po přijetí příslušného opatření. Ve „výjimečných případech“ ovšem zákon umožňuje zkrátit standardní roční prodlevu mezi rozhodnutím o zvýšení sazby a používáním sazby bankami.

Jak dlouho by trvalo, než by ČNB povinnost vytvářet proticyklickou rezervu zrušila?

V případě potřeby může ČNB sazbu snížit na nulovou hodnotu neprodleně (tj. rezervu vytvořenou k domácím expozicím rozpustit). K tomu by mohlo dojít například v případě krize vytvářející riziko poruch v plynulém poskytování úvěrů do ekonomiky. ČNB může rezervu ovšem také rozpouštět postupně prostřednictvím snižování sazby, pokud dochází k útlumu finančního cyklu a snižuje se riziko nadměrného růstu úvěrů.

Vztahuje se sazba proticyklické kapitálové rezervy na všechny banky a na všechny úvěry?

Povinnost vytvářet proticyklickou kapitálovou rezervu se týká všech bank, resp. všech úvěrových institucí. ČNB přitom stanovuje výši této rezervy pouze pro domácí expozice, tj. zjednodušeně pro úvěry poskytnuté v České republice. Pokud domácí banky poskytují úvěry subjektům z jiných zemí EU, banky na ně musí aplikovat sazbu stanovenou příslušnými orgány těchto zemí. Od roku 2016 by tak banky měly činit u zahraničních expozic automaticky.

Nebudou v důsledku stanovení povinnosti vytvářet proticyklickou rezervu v ČR namísto domácích úvěrových institucí poskytovat úvěry pobočky zahraničních bank?

Povinnost aplikovat sazbu proticyklické rezervy vyhlášenou ČNB mají všechny úvěrové instituce, které operují na území ČR bez ohledu na to, zda jsou dohlíženy ČNB nebo zahraničním orgánem dohledu.

Je pro domácí úvěrové instituce důležité, jak je nastavena sazba proticyklické rezervy v jiných zemích EU?

Ano. Z důvodu, že sazba proticyklické kapitálové rezervy stanovená konkrétně pro danou instituci se bude skládat z váženého průměru sazeb proticyklické kapitálové rezervy, které se použijí v jurisdikcích, kde se nacházejí úvěrové expozice dané instituce. V souladu s platnou legislativou uznává ČNB sazby proticyklické kapitálové rezervy stanovené členskými státy EU, a to do výše 2,5 % celkového objemu rizikové expozice. V případě, že sazba proticyklické rezervy stanovené v členském státě je vyšší než 2,5 %, ČNB tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Úvěrová instituce v takovém případě použije sazbu stanovenou ČNB.

Bere ČNB při rozhodování o nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy ohled i na aspekty měnové politiky?

Měnová a makroobezřetnostní politika nepůsobí nezávisle na sobě. Obě mění dostupnost a cenu úvěrů, což ovlivňuje úvěrovou dynamiku, a tím rovněž účinky měnových i makroobezřetnostních nástrojů. Z tohoto důvodu ČNB obě politiky cíleně koordinuje. Nástroje obou politik ovšem působí odlišným způsobem. Změny v nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy neeliminují žádoucí efekty změn měnověpolitických úrokových sazeb. Ty působí prostřednictvím svých vlastních kanálů měnové transmise, zatímco změny sazby proticyklické rezervy pouze úvěrové standardy a případně dynamiku poskytování nových úvěrů.