ČNB > Často kladené dotazy > Otázky a odpovědi k tématu družstevních záložen

Otázky a odpovědi k tématu družstevních záložen

Vzhledem k dotazům veřejnosti na situaci v sektoru družstevních záložen ČNB zveřejnila odpovědi na nejčastější dotazy.

Jaká je situace v družstevní záložně Metropolitní spořitelní družstvo?

Česká národní banka odejmula dne 18. 12. 2013 Metropolitnímu spořitelnímu družstvu povolení působit jako družstevní záložna. Více informací najdete na webu ČNB ve zprávě pro média a v odpovědích na nejčastěji kladené dotazy k tématu MSD.

Jaká je situace v družstevní záložně WPB Capital, spořitelní družstvo?

Česká národní banka odejmula WPB Capital povolení působit jako družstevní záložna. Rozhodnutí nabylo právní moci 24. června 2014. Více informací najdete na webu ČNB ve zprávě pro média a v odpovědích na nejčastěji kladené dotazy k tématu WPB.

Proč nemůže ČNB blíže informovat o aktuální situaci v konkrétní finanční instituci, např. v družstevní záložně?

ČNB není oprávněna poskytovat bližší informace o případných zjištěních při výkonu dohledu nad činností konkrétního subjektu finančního trhu s ohledem na zákonnou povinnost mlčenlivosti. V případě družstevních záložen je tímto zákonným ustanovením § 25a zákona o spořitelních a úvěrních družstvech podle něhož jsou osoby provádějící dohled nad činností družstevních záložen povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám informace pouze v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní družstevní záložnu či člena družstevní záložny se jedná.

Co mám dělat, když družstevní záložna, v níž mám uložené své prostředky, nevyplácí vklady?

Tento stav nemůže člen družstevní záložny vlastní aktivitou nijak ovlivnit, resp. může využít obecných soukromoprávních prostředků. Měl by se však zajímat o vývoj situace v družstevní záložně.

Pokud ČNB vede s určitou záložnou správní řízení, jaký může být podle zákona jeho výsledek?

Podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech lze v rámci správního řízení uložit opatření k nápravě nebo pokutu. Za přetrvávající závažné nedostatky v podnikání je postihem nejvyšším odejmutí povolení působit jako družstevní záložna. Nicméně, ČNB se musí striktně držet zákonných postupů a může ukládat opatření k nápravě či sankce teprve po důkladném posouzení situace a dle povahy a závažnosti zjištěných nedostatků. 

Jsou pojištěné všechny vklady u družstevních záložen?

U Fondu pojištění vkladů jsou pojištěné běžné, spořící, termínované a vkladové účty, vkladní knížky a platební účet sKarta u institucí, jejichž seznam je k dispozici na webu Fondu (www.fpv.cz/cs/kde-je-pojisteno.html). Na druhou stranu nepojištěné jsou např. směnky, dluhopisy, podílové listy a podřízený dluh včetně podřízených dluhopisů.
Vklady občanů i firem jsou ze zákona pojištěné včetně úroků, a to do výše maximálně 100 000 eur (nyní cca 2,7 milionu Kč) na jednoho klienta jedné finanční instituce. Náhrady se poskytují do 100 procent jejich výše, není tedy žádná spoluúčast klientů. Pojištění vkladů vzniklo automaticky uzavřením smlouvy s finanční institucí a vložením peněz na účet. Více informací: Fond pojištění vkladů, www.fpv.cz, tel. 225 375 306, e-mail: info@fpv.cz. 

Jak je to konkrétně s pojištěním u podřízeného dluhu či dluhopisu?

Podřízený dluh či dluhopis je investicí, nikoli depozitním produktem, a proto není pojištěn u Fondu pojištění vkladů. Tato investice není pojištěna, ale ani zajištěna, a v případě úpadku či likvidace emitenta budou pohledávky spojené s podřízenými dluhy/dluhopisy uspokojeny až po uspokojení všech ostatních pohledávek za emitentem. V případě, kdy by aktiva emitenta nebyla dostatečná pro uspokojení všech seniorních či prioritních pohledávek, majitel pohledávky z podřízeného dluhu/dluhopisu by nemusel dostat vložené peněžní prostředky zpět.

Pokud podřízený dluh/dluhopis splňuje zákonné podmínky, lze prostředky získané emisí tohoto dluhu/dluhopisu zahrnout do dodatkového kapitálu (Tier 2). Dohled ČNB posuzuje relevantní kritéria podřízenosti podle ustanovení § 58 odst. 2) Vyhlášky č. 123/2007 Sb.

Některé družstevní záložny nabízejí možnost investice do podřízeného dluhu členům – fyzickým osobám, proto ČNB věnuje zvýšenou pozornost tomu, zda družstevní záložny jasně a zřetelně formulují, co taková investice pro člena znamená a zejména informují, že tento produkt není pojištěn u Fondu pojištění vkladů. Takové informace musí být uvedené ve smlouvě o podřízeném dluhu i v související marketingové komunikaci. Vzorovou smluvní dokumentaci a reklamní materiály, resp. související webové stránky, ČNB vyhodnocuje také z pohledu ochrany spotřebitele.

S finančními trhy bývají spojena určitá rizika. Jaká jsou rizika v sektoru družstevních záložen?

Na rizika v sektoru družstevních záložen Česká národní banka delší dobu opakovaně upozorňuje. Například Zpráva ČNB o finanční stabilitě 2010/2011 konstatovala, že družstevní záložny při rychlém růstu vkladů a úvěrů vykazují oproti bankovnímu sektoru dvojnásobný podíl úvěrů v selhání, což lze označit za potenciální riziko. Zpráva ČNB o finanční stabilitě 2011/2012 dále uvedla, že sektor družstevních založen nelze považovat za odolný vůči zvýšeným rizikům a stále zůstává ve srovnání s bankovním sektorem rizikovější.

Na sektor družstevních záložen upozornil i Mezinárodní měnový fond v programu hloubkového posouzení finančního sektoru (FSAP) uskutečněném v roce 2011. Poukázal např. na to, že sektor družstevních záložen by měl projít restrukturalizací, jejímž cílem bude dosažení rovnováhy mezi minimalizací finančních a dohledových rizik vznikajících v tomto sektoru a zohledněním společenské úlohy obezřetně řízených družstevních záložen. Na potřebu významnější reorganizace sektoru upozornila i ČNB v poslední Zprávě o finanční stabilitě.

Citáty a odkazy ze Zpráv ČNB o finanční stabilitě, Zpráv ČNB o výkonu dohledu a mise MMF podrobněji.

I přes několikanásobný nárůst bilanční sumy družstevních záložen v posledních letech představují tyto instituce stále nepatrný segment finančního trhu. Jeho tržní podíl je velmi nízký a angažovanost ostatních subjektů finančního trhu vůči družstevním záložnám je prakticky nulová. Případné negativní události týkající se některé z družstevních záložen by neměly ohrožovat stabilitu finančního sektoru jako celku, nicméně nelze vyloučit, že by mohly vyvolat celkovou nejistotu vůči všem úvěrovým institucím.

Co by měl vědět spotřebitel při rozhodování o vložení vkladu do družstevní záložny?

Spotřebitel by si především měl uvědomit, že družstevní záložna není bankou podle zákona upravujícího činnost bank, ale specifickým subjektem, jehož činnost se řídí zvláštním zákonem (zák. č. 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních družstvech).

Aby mohl využívat služby družstevní záložny, musí se současně stát jejím členem. Což ale znamená, že jako člen nese jistou míru odpovědnosti za hospodaření družstevní záložny. Měl by si být dále vědom, že i když jsou vklady v družstevní záložně pojištěny až do výše 100 000 EUR (nyní zhruba 2,7 milionu Kč), tak vyšší úrok z vkladů musí být vyvážen i vyšším úrokem na straně poskytování úvěrů, což může vést k vyššímu riziku nesplácení úvěrů s dopadem do hospodaření družstevní záložny.

Měl by vědět, že než vloží vklad do družstevní záložny, měl by dostat řadu informací. Družstevní záložna je totiž povinna seznámit uchazeče o členství se všemi skutečnostmi souvisejícími s členstvím, zejména se stanovami, obchodními podmínkami, právy a povinnostmi vyplývajícími z členství a podmínkami pojištění vkladů, podmínkami poskytování úvěrů a dalšími činnostmi družstevní záložny, které vykonává na základě uděleného povolení. Dojde-li ke změnám těchto skutečností, je družstevní záložna povinna své členy o změnách včas a řádně informovat. Družstevní záložna je povinna poskytovat uvedené informace svým členům písemně v českém jazyce, popřípadě jazycích států, na jejichž území působí. Tyto informace by měl spotřebitel skutečně pečlivě prostudovat.

Ještě než se do družstevní záložny vydá, měl by si o ní sám zjistit podrobnější informace. Družstevní záložna je totiž povinna uveřejňovat základní údaje o sobě, o svých členech s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně a o svých členech s dalším členským vkladem, o struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a finanční situaci. Na webových stránkách družstevních záložen jsou dále zpravidla dostupné pravidelné čtvrtletně aktualizované informace. Dle příslušné vyhlášky mají obsahovat základní údaje o spořitelním družstvu, o složení členů spořitelního družstva, o struktuře konsolidačního celku, o činnosti spořitelního družstva a údaje o finanční situaci spořitelního družstva, které jsou uvedeny v rozsahu rozvahy, výkazu zisků a ztrát, pohledávek z finančních činností družstevní záložny, informací o pohledávkách bez znehodnocení a se znehodnocením, informace o restrukturalizovaných pohledávkách před znehodnocením, reálné a jmenovité hodnoty derivátů a poměrových ukazatelů družstevní záložny a dalších povinných informací. Na webu družstevní záložny by měly být dostupné i další informace jako organizační schéma, výroční zprávy či etický kodex. 

Základní ukazatele o sektoru družstevních záložen.

Seznam družstevních záložen s licencí.

Co a jak ČNB v dohledu nad družstevními záložnami posuzuje a kontroluje?

ČNB vykonává v rámci dohledu nad finančním trhem i dohled nad sektorem družstevních záložen a stanovuje pravidla, která chrání jeho stabilitu. Od roku 2006, kdy Česká národní banka převzala dohled nad družstevními záložnami od Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, se v družstevních záložnách uskutečnilo celkem 7 dohledových šetření na místě a 33 kontrol na místě. Většina z nich konstatovala závažné nedostatky v řídicím a kontrolním systému dané záložny a vedla k realizaci nápravných opatření. Několika družstevním záložnám musela ČNB kvůli přetrvávajícím závažným nedostatkům v jejich podnikání i odejmout povolení působit jako družstevní záložna. Např. v roce 2007 ČNB odňala povolení Českému národnímu spořitelnímu družstvu. V roce 2010 odejmula ČNB povolení Úvěrnímu družstvu PDW, Praha a Vojenské družstevní záložně. V březnu 2012 odňala ČNB povolení záložně Unibon – spořitelní a úvěrní družstvo, v prosinci 2013 odebrala povolení Metropolitnímu spořitelnímu družstvu a naposledy v červnu 2014 pak odebrala povolení záložně WPB Capital.

V rámci kontrol na místě se dohled zaměřuje zejména na kvalitu řídícího a kontrolního systému instituce a na výpočet kapitálové přiměřenosti a kapitálové potřeby. Kontroly jsou standardně plánovány v ročních intervalech na základě vyhodnocení rizikovosti a významnosti institucí. Při kontrole úvěrového rizika nejprve dochází k sestavení a výběru úvěrového vzorku, následně jsou podrobně analyzovány jednotlivé úvěrové složky. Pracovníci dohledu vyhodnocují proces poskytování úvěrů, hodnocení bonity klienta a jeho schopnosti splatit úvěr, proces průběžného monitoringu finanční situace dlužníka a hodnoty zajištění. Rovněž se hodnotí způsob posuzování aktiv, stanovení výše ztrát ze znehodnocení (a jejich krytí opravnými položkami). Z hlediska kapitálové přiměřenosti se hodnotí výše ztrát ze znehodnocení úvěrů (která může mít přímý dopad do výše kapitálové přiměřenosti), kvalita a dostatečnost kapitálu spolu s kvalitou a hodnotou zajištění. Inspektoři dohledu při kontrole na místě rovněž věnují pozornost ověření správnosti údajů reportovaných do ČNB v rámci informační povinnosti.

Jako doplňkový zdroj informací o stavu řízení rizik a funkčnosti řídicího a kontrolního systému jsou záložnám pravidelně zadávány požadavky na ověření ze strany externího auditora. Jedná se o standardní nástroj používaný dohledovými autoritami v Evropě (např. německý BaFin, britská FSA atd.).

Jak by se měl odpovědný klient chovat na finančním trhu?

Kdo chce spořit, investovat nebo půjčovat si peníze, měl by se řídit těmito doporučeními – základním desaterem:

  1. Nic není zadarmo, ani finanční služby a produkty.
  2. Mějte jasno, co si kupujete. Porovnávejte s nabídkami konkurence.
  3. Víte, s kým jednáte? Poznejte kvality svého smluvního partnera.
  4. Vytvořte si finanční plán a nezapomeňte na finanční rezervu.
  5. Důkladně si přečtěte všechny dokumenty, které podepisujete.
  6. Pozor na nejasné smlouvy. Čím jsou delší a složitější a čím je text psaný menším písmem, tím vyšší by měla být Vaše ostražitost.
  7. Příslib vysokého výnosu je většinou spojený s vysokým rizikem.
  8. Nenechte se vmanipulovat do investiční strategie, které nerozumíte nebo s ní nesouhlasíte.
  9. Životní pojistka kryje riziko nepředvídané události. Ke zhodnocení vložených peněz slouží jiné produkty.
  10. Chraňte svá data, jako přístupová hesla k účtu či PIN k platební kartě.

(Podrobný popis tohoto Základního desatera)