ČNB > Často kladené dotazy > Měnový kurz jako nástroj měnové politiky – nejčastější otázky a odpovědi

Měnový kurz jako nástroj měnové politiky – nejčastější otázky a odpovědi

Co je cílem použití měnového kurzu jako nástroje měnové politiky, resp. proč ČNB přistoupila k devizovým intervencím?

Cíl použití kurzu jako dalšího měnověpolitického nástroje – a tedy použití devizových intervencí k oslabení koruny – je stejný jako u úrokových sazeb. To znamená v souladu se zákonným mandátem ČNB udržet cenovou stabilitu v české ekonomice, která je vyjádřena plněním inflačního cíle ČNB ve výši 2 %. Jinými slovy, šlo o snahu předejít deflaci, zajistit plnění 2% cíle udržitelným způsobem a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat svůj standardní nástroj, tj. úrokové sazby. Použití devizových intervencí jako vhodného nástroje proti deflačním rizikům doporučila ČR v roce 2013 i hodnotící mise Mezinárodního měnového fondu. Z hlediska druhotného cíle ČNB, tj. podpory obecné hospodářské politiky vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu, naše opatření přispělo k překonání nejdelší hospodářské recese v samostatné české historii, jejíž pokračování by nebylo v zájmu většiny firem ani občanů.

Kdy ČNB zahájila devizové intervence a proč se ČNB rozhodla dosahovat svého měnověpolitického cíle pomocí měnového kurzu?

Bankovní rada ČNB rozhodla o používání měnového kurzu jako nástroje měnové politiky, a tedy o zahájení devizových intervencí, dne 7. listopadu 2013. Tento nástroj je pro Českou republiku, která je malou otevřenou ekonomikou s dlouhodobým přebytkem likvidity v bankovním sektoru, účinnější k uvolnění měnových podmínek než jiné nástroje. O tom, že dalším případným nástrojem uvolnění měnové politiky po dosažení nulové spodní hranice úrokových sazeb bude kurz koruny, rozhodla bankovní rada již na podzim roku 2012.

Co kurzový závazek ČNB znamená pro další vývoj kurzu koruny?

Znamená to, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 CZK/EUR“. Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn. Pokud se kurz vzdálí hladině 27 CZK/EUR na slabší straně, nechává ČNB kurz koruny pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Stejně jako v minulosti u úrokových sazeb může bankovní rada na dalším měnověpolitickém zasedání rozhodnout o změně této hladiny – ať už v souvislosti s vyzněním nové makroekonomické prognózy, anebo na základě hodnocení bilance rizik (stávající) prognózy. Ve svém posledním prohlášení (3. 11. 2016) bankovní rada konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. Česká národní banka je nadále připravena posunout hladinu kurzového závazku, pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných mimo jiné způsobit propad domácí poptávky nebo k systematickému poklesu inflačních očekávání.

Bankovní rada jedná o měnových otázkách pravidelně osmkrát ročně, výjimečně se může sejít též na mimořádných zasedáních.

Jak oslabení kurzu ovlivňuje českou ekonomiku, hospodaření podniků a domácnosti?

Oslabení kurzu koruny vede ke zvýšení dovozních cen, a tím i celkové cenové hladiny v tuzemsku. V menší míře podpoří i domácí ekonomickou aktivitu. Vlivem nárůstu dovozních cen lze sice očekávat nižší koupěschopnost domácností, jejich poptávka však může být ve zvýšené míře přesměrována k domácímu zboží a službám a podpořena nižšími reálnými úrokovými sazbami v důsledku zvýšených inflačních očekávání. Zároveň slabší kurz podporuje české vývozy, a tím roste konkurenceschopnost a ziskovost podniků a i jejich ochota investovat. Oživení výroby následně přispívá k nárůstu zaměstnanosti a mezd, což zvyšuje kupní sílu domácností.

Ovlivní intervence kurz CZK k jiným měnám, než je euro (např. vůči USD)?

Ano, oslabení kurzu koruny vůči euru se promítne i do vývoje kurzu koruny vůči jiným měnám. Skutečnost, že obchody ČNB budou probíhat převážně s eury, neznamená, že budou mít vliv pouze na kurz CZK/EUR, záleží však také na samotném vývoji kurzů ostatních měn vůči euru. Vývoj kurzu koruny k dolaru je přitom poslední dobou dominantně ovlivňován vývojem kurzu eura k dolaru, a tudíž měnovou politikou ECB a Fedu. ČNB se tak k němu standardně nikdy silně nevyjadřovala, bere ho ale v potaz při svém rozhodování.

Jak intervence ovlivní hospodaření ČNB?

Podle článku 98 Ústavy ČR a v souladu s primárním právem EU je hlavním cílem činnosti ČNB péče o cenovou stabilitu. Cílem ČNB proto není maximalizace jejího zisku. Oslabení kurzu přispělo v letech 2013–2014 k dosažení účetního zisku ČNB, v jehož důsledku došlo k úplnému uhrazení kumulované účetní ztráty ČNB z předchozích let. To ovšem nebyl účel intervencí, neboť primární cíl měnové politiky, jímž je dosahovat cenovou stabilitu, má vždy přednost před dopady opatření ČNB do jejího hospodářského výsledku. Dlouhodobě bude výsledek hospodaření ČNB záležet na vývoji kurzu a úrokových sazeb doma i v zahraničí. Tendence kurzu posilovat v dlouhém horizontu se může po opuštění režimu používání měnového kurzu obnovit, ale v podstatně menší míře než před krizí.

Kdy intervence skončí (co bude určujícím faktorem pro jejich ukončení)? Oznámí ČNB ukončení intervencí?

ČNB je v případě potřeby rozhodnuta intervenovat v takovém objemu a tak dlouho, jak bude nutno k plnění jejího inflačního cíle. Používání měnového kurzu jako nástroje měnové politiky skončí okamžikem, kdy bude v důsledku velmi významných inflačních tlaků k dosažení inflačního cíle zapotřebí významně zpřísnit měnovou politiku, čehož bude dosaženo ukončením intervencí a následně zvýšením úrokových sazeb nad (technicky) nulovou úroveň. Přitom lze předpokládat, že potřeba uvolněné měnové politiky bude trvat delší období. Ukončení používání kurzu jako nástroje měnové politiky bude po příslušném měnověpolitickém rozhodnutí bankovní rady oznámeno podobně jako jeho zahájení. Jak uvádí prohlášení bankovní rady ČNB zveřejněné po posledním měnověpolitickém jednání, bankovní rada rozhodla, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017.