ČNB > Často kladené dotazy > Euro - obecné dotazy veřejnosti

Euro - obecné dotazy veřejnosti

  1. V kterých zemích se platí eurem?
  2. Jaké má společná měna výhody?
  3. V čem spočívají nevýhody společné měny (není možné, aby to mělo jenom samé plusy)?
  4. Jak je možné, že euro platí i v zemích, které nejsou členy Evropské unie - Černá Hora, Vatikán, Monaco, Andora, San Marino. Nemůže to působit negativně? Může si tedy euro zavést jakákoliv země?
  5. O jakou legislativu se opírá přijetí eura? Existuje nějaký právně závazný dokument, ve kterém  je popsán postup   přijetí společné měny?
  6. Kde lze nalézt přepočítací koeficienty bývalých měn zemí eurozóny k euru?

1. V kterých zemích se platí eurem?

Ve těchto zemích: Belgie, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Finsko, Slovinsko, Malta, Kypr a Slovensko.

Na začátek

 

2. Jaké má společná měna výhody?

  • eliminace kurzového rizika v rámci eurozóny
  • zvýšení cenové transparentnosti
  • usnadnění obchodních transakcí
  • eliminace poplatků za konverzi (výměnu) měn
  • usnadňuje cestování, protože není nutná výměna peněz
  • příslušnost k silné měnové oblasti

Na začátek

3. V čem spočívají nevýhody společné měny (není možné, aby to mělo jenom samé plusy)?

Ztráta samostatné měnové politiky (stanovování úrokových sazeb v rámci ECB, ztráta kurzu národní měny), z čehož plyne riziko, že země nebude schopna reagovat na změny v ekonomických podmínkách prostřednictvím měnového kurzu nebo úrokových sazeb (zejm. v případě, že by euro bylo zavedeno v době, kdy na ně ekonomika nebude dostatečně připravena).

Na začátek

4. Jak je možné, že euro platí i v zemích, které nejsou členy Evropské unie -/ Černá Hora, Vatikán, Monaco, Andora, San Marino. Nemůže to působit negativně? Může si tedy euro zavést jakákoliv země?

Vatikán, Monaco, Andorra a San Marino mají podepsány s EU oficiální měnové dohody o používání měny euro. Jedná se o velmi malé měnové oblasti, které jsou  velmi úzce ekonomicky spjaty se státy, které v současnosti patří mezi země eurozóny. V případě Černé Hory došlo k tzv. spontánní euroizaci země. V praxi to znamená, že euro je masově užíváno všemi subjekty ekonomiky. Vzhledem k tomu že euro je měnou jiných zemí, taková země nemůže vydávat ani vlastní bankovky a mince v eurech, ani se jakýmkoli způsobem nepodílet na stanovování měnové politiky této měny. Tento stav není podporován ze strany orgánů a institucí EU. Na druhé straně nelze používání € mimo území současných států eurozóny zakázat. Jde však rozhodně o nestandardní a výjimečnou situaci.

Na začátek

 

5. O jakou legislativu se opírá přijetí eura? Existuje nějaký právně závazný dokument, ve kterém  je popsán postup   přijetí společné měny?

Zavedení eura se řídí čl. 122  a 123 Smlouvy o založení Evropského společenství Zde je uvedena procedura vstupu a vymezena maastrichtská konvergenční  kritéria. Zavedení eura dále specifikují nařízení Rady EU - č. 974/98 o zavedení eura, č. 1103/97 o některých ustanoveních souvisejících se zavedením eura a č. 2866/98 o přepočítacích koeficientech. Tato nařízení jsou  přímo účinná v dané zemi, nemusí se převádět do národní legislativy. Na národní úrovni jsou opatření k zavedení  eura zakotvena obvykle v zákoně o centrální bance a případně v tzv. obecném zákoně o opatřeních souvisejících se zavedením eura . Existence takového obecného zákona  však není nutná, záleží na rozhodnutí dané země (vše podstatné týkající se zavedení eura vyplývá z výše uvedených nařízení Rady EU).

Na začátek

6. Kde lze nalézt přepočítací koeficienty bývalých měn zemí eurozóny k euru?

Přehled přepočítacích koeficientů je k dispozici např. na internetových stránkách ECB

 

Na začátek