Moje odkazy
Devizové rezervy a půjčka MMF - otázky a odpovědi
- Co jsou devizové rezervy a k čemu slouží?
- Jak důležité je mít devizové rezervy?
- Nejsou devizové rezervy ČNB příliš vysoké?
- Jaké jsou velikost a výnos devizových rezerv?
- Podle jakých pravidel jsou devizové rezervy investovány?
- Jaké je měnové složení devizových rezerv?
- Poskytla již Česká republika bilaterální půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF)?
- Jaké jsou čerpání a smluvní podmínky půjčky mezi ČNB a MMF?
- Jaká je úroková sazba a splatnost půjčky MMF?
- Je někde jednoznačně zakotveno postavení MMF jako přednostního věřitele?
- Uvažuje ČNB o poskytnutí další půjčky MMF?
- Snížila by půjčka výši devizových rezerv?
Co jsou devizové rezervy a k čemu slouží?
ČNB drží devizové rezervy na podporu provádění vlastní nezávislé měnové a kurzové politiky. Devizové rezervy představují zahraniční aktiva ČNB ve směnitelných měnách, jsou součástí majetku ČNB a právo disponovat s nimi náleží ČNB. Slouží jako zdroj devizové likvidity pro klienty ČNB, kterým centrální banka prodává devizové prostředky za koruny. Devizové rezervy lze použít k devizovým intervencím nebo případně k podpoře finanční stability českého bankovního systému.
Centrální banka má za úkol udržovat cenovou stabilitu a jedním z pilířů měnové politiky je stabilní vývoj měnového kurzu, tj. kurzu české koruny. Přestože je tento kurz koruny (volně) plovoucí, ČNB se nikdy nevzdala možnosti intervenovat ve prospěch české koruny. Pokud by neměla k dispozici devizové rezervy, nebylo by v případě potřeby možné provést nákup koruny na devizovém trhu, a tedy okamžitě zabránit případnému propadu kurzu měny.
Jak důležité je mít devizové rezervy?
Devizové rezervy mohou hrát, zejména během finanční krize, uklidňující psychologickou roli. Vědomí, že tyto rezervy centrální banka má pohotově k dispozici a že pokrývají velkou část krátkodobých zahraničních závazků ČR, vysílá účastníkům trhu důležitý signál, že ČR je z hlediska své vnější stability bezpečnou zemí. Podstatné pro centrální banku je mít volné a likvidní prostředky v cizí měně, se kterými může v případě okamžité potřeby volně nakládat. Nejen v posledních letech se opakovaně ukázalo, že navýšení objemu cizí měny v devizových rezervách není v čase finanční krize jednoduché, a to ani pro vyspělé země (příkladem z nedávné doby může být Maďarsko nebo Dánsko).
Nejsou devizové rezervy ČNB příliš vysoké?
Debaty o optimální výši devizových rezerv jsou ve světě během finanční krize v posledních několika letech velmi intenzivní, protože řada centrálních bank čelila během podzimu 2008 výraznému tlaku na své devizové rezervy a musela jich velkou část použít. Ačkoli toto nebyl případ ČR, je to významná zkušenost i pro naši zemi. Konsensus ohledně kvantifikace optimální úrovně rezerv se však rodí velmi obtížně. Mediálně často komentovaná absolutní velikost rezerv není spolehlivým ukazatelem pro srovnávání rezervní pozice mezi zeměmi. Rezervní potřeba se totiž odvozuje od celého spektra ukazatelů, které charakterizují danou ekonomiku (kurzový režim, velikost bankovního sektoru, podíl vývozu a dovozu na domácí produkci, míra liberalizace kapitálových toků apod).
Dle nejnovějších analýz ČNB je velikost devizových rezerv v ekonomickém prostředí České republiky v tuto chvíli odpovídající. Tento závěr vyplývá ze tří různých metodických přístupů hodnocení jejich velikosti - kvantifikace jednotlivých motivů pro držení devizových rezerv, výpočet optima devizových rezerv podle metodiky Mezinárodního měnového fondu i srovnání základních poměrových ukazatelů s nejbližšími příbuznými zeměmi.
Jaké jsou velikost a výnos devizových rezerv?
Objem devizových rezerv v poslední době převyšuje 750 miliard Kč. Devizové rezervy jsou z definice investovány do cizoměnových aktiv, a to z velké většiny dluhopisů. Z tohoto důvodu jsou jejich výnosy primárně určeny úrokovými a kapitálovými výnosy vládních dluhopisů na zahraničních trzích. V roce 2010 např. celkový výnos devizových rezerv, měřený jako vážený průměrný výnos všech portfolií v odpovídající měně, činil 2,48 %, což bylo o 1,24 procentního bodu méně než v roce 2009. Zhruba 95 % devizových rezerv tvořilo ke konci roku 2010 aktivně spravované portfolio, zbytek rezerv se skládal z pasivně držených aktiv – SDR (3 %), měnového zlata (0,8 %) a rezervní pozice u MMF (0,8 %). Česká národní banka informace o velikosti a struktuře devizových rezerv pravidelně aktualizuje na svých webových stránkách v části finanční trhy a jsou dále součástí např. Výročních zpráv ČNB nebo Ročních účetních závěrek ČNB.
Podle jakých pravidel jsou devizové rezervy investovány?
Devizové rezervy jsou investovány v závislosti na investičních příležitostech a vývoji na finančních trzích v souladu s nastavenými pravidly pro řízení různých typů rizik. Rozhodující část rezerv je umístěna ve vládních dluhopisech. ČNB používá pro tyto investice interní systém řízení kreditního rizika. V tomto systému jsou nastaveny limity pro jednotlivé vládní emitenty založené na takových kritériích, jako jsou např. ratingové hodnocení dané země, její ekonomická síla či ukazatele udržitelnosti fiskální pozice a vnější rovnováhy. Měnová alokace devizových rezerv se v průběhu roku 2010 změnila. V prostředí prohlubující se krize vládních dluhů byla část portfolia v eurech převedena do nově založených portfolií v kanadském dolaru a švédské koruně s cílem dosáhnout vyšší míry diversifikace celkových rezerv. Realizované investice do kanadských a švédských vládních cenných papírů výrazně posílily kreditní profil rezerv.
Jaké je měnové složení devizových rezerv?
Aktivně spravované portfolio devizových rezerv lze v hrubém přiblížení rozčlenit na jednotlivá portfolia v eurech, kanadských dolarech, švédských korunách a v amerických dolarech. Část rezerv v amerických dolarech je kursově diversifikována do japonského jenu a britské libry prostřednictvím zvláštních měnových operací (měnových forwardů). Z pohledu měnové kompozice bylo složení aktivně spravovaného portfolia devizových rezerv na konci roku 2010 následující: 58,0 % euro; 23,9 % americký dolar; 7,5 % kanadský dolar; 3,7 % švédská koruna; 3,0 % britská libra; 3,2 % japonský jen a 0,7 % zlato.
Poskytla již Česká republika bilaterální půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF)?
V roce 2010 byla uzavřena s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) smlouva o poskytnutí bilaterální půjčky, podle které souhrnná částka úvěru může dosáhnout až do výše 1,03 miliardy eur. Vláda České republiky souhlasila s poskytnutím bilaterální půjčky MMF dne 20. dubna 2009 a zároveň požádala guvernéra ČNB o uzavření dohody o poskytnutí bilaterální půjčky MMF (viz. Tisková zpráva ČNB a MF). Smlouva o poskytnutí této bilaterální půjčky mezi ČNB a MMF byla uzavřena v březnu 2010 a její text (odkaz na stránku MMF) je k dispozici ke stažení na internetových stránkách MMF (viz. Tisková zpráva MMF - odkaz na stránky MMF).
Jaké jsou čerpání a smluvní podmínky půjčky mezi ČNB a MMF z roku 2010?
MMF vyčerpal k 31.12. 2011 z této půjčky sumu odpovídající přibližně 13,5 procenta celkového rámce, v přepočtu okolo tři a půl miliardy korun. Aktuální informace o stavu čerpání půjčky jsou k dispozici na internetových stránkách MMF (viz http://www.imf.org/external/np/fin/tad/exfin2.aspx?memberKey1=242&date1key=2012-03-06 ). MMF může kdykoli požádat o další čerpání pro potřeby financování svých programů. Půjčka MMF obsahuje rozvazující klauzuli, která umožňuje pozastavit čerpání dalších tranší nebo předčasně splatit existující tranše, avšak nezaručuje, že k takovému rozuzlení dojde. Konečné rozhodnutí o těchto krocích je totiž na MMF a není vynutitelné. ČNB o ukončení čerpání nebo předčasné splacení může pouze požádat s odvoláním na obtížnou platebně bilanční a rezervní pozici, ale nemůže tyto kroky jednostranně prosadit.
Jaká je úroková sazba a splatnost půjčky MMF z roku 2010?
Úroková sazba půjčky je tzv. košovou sazbou. Její výše se mění každý týden podle aktuálních hodnot tříměsíčních úrokových sazeb na měnách, z nichž je složeno SDR (SDR - Special Drawing Rights - zvláštní práva čerpání - je účetní jednotkou používanou pro operace MMF a také představuje doplňkové rezervní aktivum v mezinárodním finančním systému, neboť ztělesňuje potenciální nárok na volně směnitelné měny členských zemí MMF. Držitelem SDR mohou být pouze oficiální instituce jako vlády a centrální banky. V soukromém sektoru se SDR nepoužívá. Hodnota jednoho SDR je odvozena od koše čtyř hlavních světových rezervních měn - amerického dolaru, eura, britské libry a japonského jenu.). Referenčními hodnotami pro výpočet SDR úrokové sazby jsou výnosy pokladničních poukázek příslušných vlád a v případě eura výnos repo operace s vládními dluhopisy. Splatnost jednotlivých úvěrových tranší je nastavena na tři měsíce, avšak MMF má právo každou tranši při její splatnosti prodloužit o další tři měsíce, a to opakovaně až do doby pěti let od prvotního čerpání tranše. ČNB takové prodloužení splatnosti musí akceptovat. Zatím všechny čerpané tranše jsou pravidelně prodlužovány. Čerpání tranší je možné v rozpětí čtyř let od okamžiku, kdy smlouva vstoupila v platnost (tedy dnem podpisu). Technicky to znamená, že maximální doba pro splacení půjčky může být až devět let od otevření úvěrového rámce.
Je někde jednoznačně zakotveno postavení MMF jako přednostního věřitele?
Podle názoru ČNB je postavení MMF jako přednostního věřitele pouze historicky nastavenou konvencí, jinými slovy zvykovým právem respektovaným členy MMF.




