ČNB > Často kladené dotazy > Centrální evidence účtů – Informace pro oprávněné žadatele (otázky a odpovědi)

Centrální evidence účtů – Informace pro oprávněné žadatele (otázky a odpovědi)

Centrální evidence účtů – hlavní stránka

 

A. Dotazy k registraci datových schránekNa začátek

  1. Jak bude ČNB kontrolovat (bude-li kontrolovat), že jde o správnou datovou schránku?
    ČNB ze zákona nekontroluje správnost datových schránek zaslaných k registraci ústředními orgány podle § 7 odst. 3. zákona o CEÚ. Odpovědnost za správnost identifikace datových schránek je zcela na těchto ústředních orgánech. Odpověď na žádost obdrží všichni žadatelé, kteří zašlou žádost prostřednictvím datové schránky registrované v souladu s výše uvedeným ustanovením. Je odpovědností každého žadatele chránit bezpečnost využití svých datových schránek. Pokud má ČNB pochybnost o správnosti identifikovaných schránek, kontaktuje registrující ústřední orgán.
  2. Dostanou oprávněné orgány po té, co zašlou seznam datových schránek, nějakou zpětnou odezvu? Např. zda registrace proběhla úspěšně?Na začátek
    ČNB neodesílá informaci o zaregistrování datových schránek. Odesílatel bude kontaktován pouze v případě chyby při registraci.
  3. V jakém termínu jsou mnou zaslané datové schránky zaregistrovány v ČNB v systému CEÚ a funkční pro zasílání dotazů?Na začátek
    ČNB provede registraci datových schránek neprodleně po obdržení souboru pro registraci, zpravidla nejpozději do tří pracovních dnů.

B. Dotazy k žádostem o informaceNa začátek

  1. Přijme ČNB žádost o poskytnutí údajů z CEÚ v písemné (tištěné) podobě např. poštou?
    Nikoliv. CEÚ je postavena výhradně na elektronické, ověřené a zabezpečené komunikaci prostřednictvím datových schránek a ve stanoveném formátu. Zároveň je zde důležitý aspekt rychlosti zpracování žádosti a promptního odeslání odpovědi ze strany CEÚ zpět žadateli.
    Žádost o poskytnutí údajů z CEÚ není klasickou žádostí a nepočítá se ani do budoucna s její listinnou podobou. Pro podání žádosti je na webu ČNB k dispozici aplikace, ve které oprávněná osoba může žádost vyplnit a odeslat – viz Žádosti o poskytování údajů z CEÚ – Česká národní banka. Žádosti jsou podávané výhradně v elektronické podobě a jsou vyřizovány zcela automatizovaně bez lidského zásahu. Proto žádost, která nebyla podána v souladu s § 8 vyhlášky č. 30/2017 Sb., k provedení zákona o centrální evidenci účtů, nelze vyřídit. Za nesprávně podané žádosti se považují např. žádosti zaslané do datové schránky ČNB jako dopis (ve formátu *.doc, *.docx nebo *.pdf) nebo žádosti, které neobsahují správně vyplněná pole v hodnotách „Věc“, „Zmocnění“ (3 pole) a „K rukám“.
  2. Je možné podat více žádostí najednou? Posílat každou žádost zvlášť je časově a administrativně náročné.Na začátek
    Ano, je možné podat více žádostí najednou. Jedna datová zpráva může obsahovat jednu nebo více žádostí od stejného oprávněného žadatele. Tzn. v jedné datové zprávě mohou být žádosti na několik různých účtů i osob, avšak formulář žádosti se vyplňuje vždy pouze na jeden konkrétní dotaz, tj. na konkrétní účet nebo na konkrétní osobu. Výsledná datová zpráva k odeslání pak v souhrnu obsahuje řadu jednotlivých formulářů. Odpovědí CEÚ na takovou datovou zprávu je opět jedna datová zpráva se souborem odpovědí na jednotlivé žádosti. V případě, kdyby byla velikost odpovědí větší, než je limit pro datovou zprávu, budou odpovědi zaslány ve více datových zprávách.
  3. Jaké účty jsou v CEÚ? Lze z databáze zjistit také účty zrušené?Na začátek
    Zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů (dále jen „zákon o CEÚ“) je plně účinný od 1. 1. 2018. V souvislosti s tím jsou v databázi CEÚ uložené veškeré účty, definované v § 3 odst. b) zákona o CEÚ, a jejich změny, které úvěrové instituce, definované v § 3 odst. a) zákona o CEÚ, evidovaly k 1. 1. 2018 jako aktivní. Pokud jde o účty zrušené, pak jsou v databázi CEÚ evidovány ty, které jednotlivé úvěrové instituce evidovaly ve svých systémech jako aktivní k datu 1. 1. 2018 a jejich zrušení nastalo až po tomto datu. Oprávnění žadatelé, definovaní v § 6 zákona o CEÚ, mohou podat žádost o informace k účtům aktivním a/nebo zrušeným před datem 1. 1. 2018 pouze přímo u konkrétní úvěrové instituce.
  4. V odpovědi jsme obdrželi i záznamy, které byly zrušené v prosinci 2017. Proč, když zákon platí od 1. 1. 2018?Na začátek
    Zákon počítá s jednorázovým naplněním dat (prvotním plněním) v období od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017. Úvěrové instituce plnily data postupně, takže skutečný okamžik startu je pro každou konkrétní instituci jiný.
  5. Zákon o CEÚ v § 6 odst. 3) říká, že „Žadatel vede evidenci žádostí o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, která obsahuje datum odeslání žádosti, identifikační údaje, které jednoznačně určují fyzickou osobu, která jménem žadatele o údaje z centrální evidence účtů požádala, a text žádosti“. Jak má žadatel tuto evidenci vést a co má obsahovat?Na začátek
    Pokud jde o specifikaci „textu žádosti“, pak povinností žadatele je uchovat celý text žádosti o poskytnutí údajů z CEÚ tak, aby z něj byl zřejmý obsah žádosti, tj. kdo konkrétně se za žadatele ptal, kdy a zejména na co přesně se ptal.
    Forma/způsob evidence je na žadateli, jde o jeho interní evidenci a zákon nepředepisuje způsob jejího vedení. Žadatel však musí být schopen předložit všechny tyto údaje kontrolnímu orgánu (viz § 11 zákona o CEÚ), kterým je Stálá komise pro kontrolu poskytnutí údajů z CEÚ, ustavená Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Na tomto kontrolním orgánu pak bude rozhodnutí, jak s údaji naloží a v jaké podobě je bude považovat za dostačující, neboť tento kontrolní orgán provádí dohled nad dodržováním zákona žadatelem a názor tohoto orgánu bude rozhodující.
  6. Zákon o CEÚ mj. zmiňuje v § 7 odst. 1), že žádosti obsahují spisovou značku. Jak ji koncipovat?Na začátek
    Co se týká „spisové značky“, její formát ani obsah ČNB nepředepisuje. Avšak v souladu s naplněním účelu zákona o CEÚ by se spisová značka měla vztahovat ke spisu, vedeném v rámci řízení, které je již prováděno ve vztahu k osobě, na kterou se žadatel táže ve své žádosti (např. číslo správního/trestního spisu). Dle našeho názoru je termín „spisová značka“ užit podle § 17 odst. 1 zákona č. 500/2000 Sb., správní řád. Ostatně tak to uvádí i § 7 zákona o CEÚ, který jasně definuje „spisovou značku, pod kterou je … řízení vedeno“.
    Za spisovou značku nelze považovat
    1. číslo jednací dané žádosti do CEÚ, neboť kontrolní orgán dle § 11 odst. 2) zákona o CEÚ musí mít k dispozici údaj, na základě kterého si jednoznačně může vyžádat předložení spisu, v rámci kterého dochází k dotazu do CEÚ (číslo jednací žádosti nemá z hlediska účelu kontroly žádnou vypovídací schopnost, k jednomu spisu může být vedeno mnoho takových čísel jednacích), ani
    2. rodné číslo, neboť tento údaj má z hlediska zpracování dat specifické postavení = údaj bude předáván ve zprávě kontrolnímu orgánu dle § 11 odst. 2 zákona o CEÚ pro účely kontroly a tento kontrolní orgán nemá ze zákona umožněn průlom do bankovního tajemství a neměl by mít tedy přístup k takovým osobním údajům.
  7. V odpovědi není žádný údaj o účtech, v poli Počet záznamů je nula (0).Na začátek
    Pokud má v odpovědi na žádost pole Počet záznamů hodnotu „0“, znamená to, že pro daný dotaz není v CEÚ evidován žádný platný záznam, který vyhovuje zadání dotazu. Nemusí to nutně znamenat, že poptávaná osoba nemá účet; účet může být ze strany úvěrové instituce vykázán s jiným identifikátorem, např. DIČ.
  8. Dotazy na osoby cizince, kteří nemají v ČR přiděleno rodné číslo.Na začátek
    V databázi centrální evidence účtů mohou být v evidenci cizinci, kterým v ČR nebylo přiděleno rodné číslo. Na tyto osoby je možné se úspěšně dotázat pouze na základě dotazů, které neobsahují údaj o rodném čísle, tzn. dotazy Typ – 2, Typ – 3, Typ – 7b, Typ – 7c.
  9. Lze žádat o poskytnutí údajů z CEÚ také pro účely občanskoprávního řízení, případně pro účely vymáhání soudních pohledávek?Na začátek
    Dle § 1 zákona č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů („zákon o CEÚ“) je systém CEÚ jedním z prostředků sloužících k odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činů, zajištění významných hospodářských a finančních zájmů a bezpečnosti České republiky nebo Evropské unie.
    Okruh orgánů oprávněných žádat údaje z CEÚ a podmínky, za nichž lze tyto údaje žádat, stanoví taxativně § 6 zákona o CEÚ. Podle § 6 odst. 1 zákona o CEÚ o údaje z CEÚ jsou oprávněni žádat za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek pouze a) orgán činný v trestním řízení, b) orgán příslušný přijímat oznámení o podezřelém obchodu podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, c) orgán Finanční správy České republiky, d) orgán Celní správy České republiky, nebo e) zpravodajská služba České republiky. Ve výčtu oprávněných orgánů uvedených v § 6 odst. 1 tohoto zákona nejsou uvedeny soudy pro účely občanskoprávního řízení.
    Z výše uvedeného vyplývá, že systém CEÚ není možné využívat pro účely občanskoprávního řízení ani pro vymáhání soudních pohledávek.
  10. Údaje z centrální evidence účtů (CEÚ) potřebuje k vyšetřování trestné činnosti také Policie České republiky. Jak se k potřebným údajům dostane?Na začátek
    Pokud jde o subjekt podávající žádost o poskytnutí informací z CEÚ, pak dle § 6 zákona č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů (dále jen „zákon o CEÚ“) mohou podávat žádosti o poskytnutí informací z CEÚ pouze oprávnění žadatelé, a to způsobem popsaným v §7 a § 8 zákona o CEÚ a v návazné vyhlášce. Policie České republiky může podat žádost jen prostřednictvím příslušných státních zastupitelství, případně soudů.
     

Aktualizováno: 4. 6. 2018