ČNB > Často kladené dotazy > Centrální evidence účtů – Informace pro úvěrové instituce (otázky a odpovědi)

Centrální evidence účtů – Informace pro úvěrové instituce (otázky a odpovědi)

Centrální evidence účtů – hlavní stránka

 

A. Výklad k definici účtuNa začátek

  1. Jaká jsou kritéria pro určení, že se určitý účet oznamuje do Centrální evidence účtů?
    Zákon o centrální evidenci účtů (externí odkaz)  v § 3 písm. b) vymezuje účty oznamované do Centrální evidence účtů (CEÚ) jako účty podle § 2662 občanského zákoníku (externí odkaz) (dále jen „OZ“), jednorázové vklady podle § 2680 OZ a obdobné účty.1
    Stěžejní pro určení účtů, které se zapisují do CEÚ, je vymezení smlouvy o účtu a smlouvy o jednorázovém vkladu. Smlouvou o účtu se banka zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet (§ 2662 OZ). Smlouvou o jednorázovém vkladu se vkladatel zavazuje poskytnout bance jednorázový vklad v určité výši a banka se zavazuje tento vklad přijmout, po zániku závazku jej vrátit a zaplatit vkladateli úrok (§ 2680 OZ).

    Protože se do CEÚ primárně zapisují účty podle smlouvy o účtu a podle smlouvy o jednorázovém vkladu, je nezbytné vymezit charakteristické znaky účtů a vkladů podle těchto smluvních typů a účty do evidence zapisovat, pouze pokud splní tyto znaky. Společnými znaky těchto účtů podle příslušných ustanovení občanského zákoníku jsou v kontextu zákona o CEÚ:
    1. jde o smluvní vztah mezi 2 osobami, na základě kterého úvěrová instituce přijímá vklad nebo se zavazuje provádět převody prostředků klienta a
    2. smlouva se týká peněžních prostředků (v hotovostní formě, ve formě elektronických peněz nebo v bezhotovostní formě).
    V případě naplnění těchto znaků není podstatné, zda se jedná o smlouvu o účtu, smlouvu o vkladu nebo obdobný smluvní vztah ve smyslu zákona o CEU.

    Naopak se nereportují jiné „účty“, jakkoliv nazvané, na kterých nejsou vedeny peněžní prostředky pro klienta, tj. např. účty uschovaných cenných papírů, účty bezpečnostních schránek apod., a účty, které nemají transakční povahu a jsou jen účetní nebo jinou interní evidencí banky (např. evidence sloužící výlučně jako přehled čerpání a splátek úvěru, včetně případné evidence poplatků) a také vnitřní účty banky sloužící výhradně pro její provozní účely.

    Lze shrnout, že v případech, kdy banka přijme peněžní prostředky klienta, přičemž umožní jejich výplatu nebo převod podle dispozice klienta, vede účet ve smyslu zákona o CEÚ.
    Typicky půjde o případy
    1. platební účet (s označením IBAN) na klienta jako majitele,
    2. úvěr z kreditní karty, ať už je veden jako platební účet nebo vnitřní účet,
    Pokud má úvěrová instituce pochybnosti, zda účet vykázat či nikoliv, je správné účet vykázat.

    Stanovisko Finančního analytického úřadu
    Pod pojmem „účet“ se pro účely CEÚ v souladu s § 3 odst. b) zákona o CEÚ rozumí účet zřízený v České republice na základě smlouvy o účtu podle § 2662 občanského zákoníku nebo smlouvy o jednorázovém vkladu podle § 2680 občanského zákoníku a obdobné účty a účty zřízené podle dřívějších právních předpisů nebo podle zahraničního práva.
    Za účty ve smyslu zákona o CEÚ je proto třeba považovat nejen účty uvedené v § 3 odst. b) zákona o CEÚ, včetně platebních účtů podle zákona o platebním styku, ale též jakoukoliv evidenci peněžních prostředků klienta. V případech, kdy úvěrová instituce přijme nebo eviduje peněžní prostředky klienta, přičemž umožní jejich výplatu nebo převod, máme za to, že pro klienta vede účet ve smyslu zákona o CEÚ, a to i když formálně není sjednána smlouva o účtu nebo smlouva o jednorázovém vkladu. Pokud nejsou peněžní prostředky klienta alokovány na účtu zřízeném pro klienta jako majitele účtu, je nutné vést k takovým peněžním prostředkům pro účely CEÚ zvláštní evidenci, ve které jsou peněžní prostředky klienta evidovány pod číslem, které může být vykázáno jako číslo účtu v předepsaném formátu, přičemž tato evidence obsahuje také všechny další údaje vykazované v rámci pravidelného reportingu do CEÚ, včetně změn, které v této evidenci probíhají. Číselné označení „účtu“ z takové vedlejší evidence musí být jedinečné a zároveň musí být odlišné od čísel platebních účtů vykázaných v rámci úvěrové instituce. Sběrné účty, na nichž jsou úvěrovou institucí alokovány peněžní prostředky více klientů, nemohou být evidovány v rámci CEÚ, ale úvěrová instituce musí vykázat v rámci CEÚ čísla z vedlejší evidence tak, aby jednotliví, na sobě nezávislí, klienti nebyli v rámci CEÚ reportováni jako disponenti jednoho účtu.

    1pro účely tohoto zákona se rozumí … účtem účet zřízený v České republice na základě smlouvy o účtu podle § 2662 občanského zákoníku nebo smlouvy o jednorázovém vkladu podle § 2680 občanského zákoníku a obdobné účty a účty zřízené podle dřívějších právních předpisů nebo podle zahraničního práva“; při nedostatku jiných kritérií máme za to, že i účty podle dřívějších právních předpisů a podle zahraničních předpisů musí být obdobně těm výslovně uvedeným.

B. Dotazy k organizování prvotního (inicializačního) sběru datNa začátek

  1. Struktura inicializačního souboru bude stejná jako výkaz pro denní aktualizace?
    Prvotní (inicializační ) plnění bude ve formátu CSV, jehož struktura bude zveřejněna na webu ČNB pro Centrální evidenci účtů (dále jen „CEÚ“) v oddíle Informace pro úvěrové instituce. Obsahově bude tento soubor velmi podobný výkazu denních aktualizací, tj. výkazu CEÚ (ČNB) 10-99 v SDNS. Na rozdíl od něj bude prvotní plnění obsahovat navíc „Datum založení účtu“. Nebude tam pak „Datum a čas aktivity“ a „Druh aktivity“.
  2. V inicializačním reportu vykazuje banka výhradně aktuálně aktivní (otevřené) účty?
    Ano. Podle § 19 odst. 2 zákona č. 300/2016 S., o centrální evidenci účtů (externí odkaz) (dále jen „zákon“) úvěrová instituce předá ČNB do CEÚ aktuálně platné údaje o jí vedených účtech, které nebyly zrušeny do dne předcházejícího dni předání informace, v rozsahu stanovém v§ 4 zákona o CEÚ.
  3. Banka si zvolí předání dat prostřednictvím USB. Je nutné ČNB o tento technický nosič dat požádat?
    Celý proces předávání dat jednorázového plnění je řízen prostřednictvím aktivní spolupráce mezi ČNB a kontaktními pracovníky banky resp. úvěrové instituce dle vyhlášky č. 30/2017 Sb. (pdf, 293 kB), § 6. O technický nosič dat není nutné žádat, předání nosiče dat bude dohodnuto s úvěrovou institucí individuálně.
  4. Jak mají vypadat záznamy z pohledu diakritiky, znaků či malých a velkých písmen?
    • Diakritika – ano, je nutno rozlišovat. Zákonná úprava jména fyzické i právnické osoby klade důraz na ochranu před zaměnitelností. Výchozím způsobem zajištění nezaměnitelnosti v českém jazyce je užívání diakritiky, která u českých jmen (a příjmení) slouží k rozlišení různých významů téhož písmene, potažmo celého slova.
    • Velká/malá písmena – systém CEÚ pracuje stejně s malými i velkými písmeny.
    • Znaky jednotlivých jazyků – systém CEÚ:
      • podporuje znaky z jiných jazyků v rámci kódování CP 1250 (např. polština, slovenština, němčina),
      • nepodporuje specifické znaky (tj. azbuku, arabské, čínské a podobné znaky).
  5. Budou v CEÚ nastaveny nějaké kontroly vstupních údajů?
    Za kvalitu dat v CEÚ jsou zodpovědné vykazující subjekty. Při příjmu dat se budou provádět pouze formátové kontroly na vykazování povinných údajů. Na straně ČNB se nebude provádět ztotožnění ani jiné zesoulaďování. Cílem je získat zrcadlo databáze úvěrové instituce tak, aby oprávnění žadatelé obdrželi identickou informaci o účtech a jejich majitelích a disponentech z CEÚ i od úvěrové instituce.
  6. Jakým způsobem se může provést komprimace, podepsání a zašifrování dat prvotního plnění?
    Možností existuje více, uvádíme příklad, který je ověřený.
    Pro komprimaci lze použít 7-zip. Pro podepsání a šifrování lze použít OpenSSL. Pro následující postupy je zapotřebí mít privátní klíč pro podepsání, osobní certifikát a certifikát ČNB pro šifrování (v PEM tvaru).

    Příprava:
    Postup na převod privátního klíče (P12 nebo PFX) do PEM tvaru:
    openssl pkcs12 -in osobni.p12 -nocerts -out osobni.pem
    Postup pro převod certifikátu do PEM tvaru:
    openssl x509 -inform der -in certifikat.cer -out certifikat.pem

    Komprimace, podepsání a šifrování:
    Postup pro komprimaci souboru pomocí sw. 7-zip:
    7z a -tgzip data.csv.gz data.csv
    Postup pro podepsání souboru pomocí OpenSSL:
    openssl smime -binary -sign -signer certifikat.pem -inkey osobni.pem -in data.csv.gz -out data.csv.gz.p7s -outform DER -nodetach
    Postup pro zašifrování souboru pomocí OpenSSL:
    openssl smime -encrypt -aes256 -in data.csv.gz.p7s -binary -outform DER -out data.csv.gz.p7s.enc ceu.pem

    Stejný postup se použije pro průvodku i datové soubory.
  7. Jaké kontroly se budou provádět v rámci prvotního plnění?
    Při prvotním plnění se provádějí dva typy kontrol.

    První kontroly se spustí před uložením dat do databáze. Chyba zjištěná v průběhu těchto kontrol neumožní další zpracování dávky a dávka je jako celek odmítnutá.

    Druhá sada kontrol slouží k ověření kvality dat. Zjištění chyb nebrání splnění povinnosti vykázat data do CEÚ, ale je nezbytné jimi projít z důvodu zajištění kvality a konzistentnosti databáze a budou předmětem dohledu CEÚ. V případě zjištění chyb má úvěrová instituce možnost požádat o stornování dat, chyby opravit a celou dávku poslat do CEÚ znovu. Výčet kontrol kvality dat nemusí být úplný, nelze vyloučit vznik dalších kontrol.
    • Kontroly před uložením dat
      • Kontrola na délku a datový typ sloupců.
        Kontrolují se pole dle popisu položek.
      • Kontrola na povinnost sloupců.
        • Jednoznačná identifikace záznamu
        • Datum a čas aktivity
        • Předčíslí čísla účtu
        • Číslo účtu
        • Druh účtu
        • Typ vztahu k účtu
        • Typ osoby
        • Adresa pobytu/sídla – číslo popisné
        • Adresa pobytu/sídla – obec
        • Adresa pobytu/sídla – PSČ
        • Adresa pobytu/sídla – země
      • Kontrola u všech datumových polí na minimální datum a na formát.
        Datum nesmí být menší 1.1.1000, formát je dd.mm.yyyy
      • Kontroly jednoznačného identifikátoru na formát.
        První sloupec (Jednoznačná identifikace záznamu) smí být složen pouze ze znaků
        0123456789ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZabcdefghijklmnopqrstuvwxyz/-
      • Kontroly na rodné číslo.
        Desátý sloupec (Rodné číslo fyzické osoby) a dvacátý sloupec (Rodné číslo správce svěřenského fondu) – kontroluje se správnost rodného čísla dle algoritmu.
      • Kontroly výčtu hodnot
        • Pátý sloupec (Druh účtu)
          '10','20','30','40','90'
        • Šestý sloupec (Typ vztahu k účtu)
          'D','M'
        • Sedmý sloupec (Typ osoby)
          '430','440','470','954','958'
        • Třináctý sloupec (Typ identifikačního kódu subjektu) a šestnáctý sloupec (Typ identifikačního kódu správce svěřenského fondu)
          'DIC','IC','IID','LEI','NID','ZIC'
        • Dvacátý sedmý sloupec (Adresa pobytu/sídla – země) a třicátý třetí sloupec (Adresa FO pro doručování – země)
          Číselník ISO3166 (externí odkaz)
    • Kontroly kvality dat
      • Kontrola duplicity
        Systém zkontroluje, zda v databázi neexistují zcela shodné záznamy (nelišící se v žádné položce datové věty). Za duplicitu se tedy považuje záznam, který se shoduje ve všech sloupcích, kromě prvního („Jednoznačná identifikace záznamu“).
      • Kontrola nemožnosti vykázání dopředného data
        Kontroluje se Datum založení účtu, Datum narození fyzické osoby a Datum narození správce svěřenského fondu. Žádné z dat nesmí být větší, než datum vložení dávky. Žádné z dat nesmí být menší než 1.1.1850.
      • Kontrola úplnosti záznamu
        Systém kontroluje úplnost záznamů a na základě určení povinných polí podle typu osoby úplnost vyplnění příslušných polí. Jedná se zejména o správné a úplné vyplnění identifikačních údajů, adres apod.
        • Pokud je Adresa pobytu/sídla – země CZ, tak Adresa pobytu/sídla – PSČ není N/A,
          • Je vyplněno:
            • Jméno fyzické osoby
            • Příjmení fyzické osoby
            • Rodné číslo fyzické osoby
            • nebo ani jedno z těchto polí,
          • Je vyplněno:
            • Jméno správce svěřenského fondu
            • Příjmení správce svěřenského fondu
            • Rodné číslo správce svěřenského fondu
            • nebo ani jedno z těchto polí,
        • Pokud je Adresa FO pro doručování – země CZ, tak Adresa FO pro doručování – PSČ není N/A.
        • Pro osobu typu 430 (PO) je povinné:
          • Identifikační kód subjektu
          • Typ identifikačního kódu subjektu
          • Název subjektu
          • Adresa pobytu/sídla – číslo popisné
          • Adresa pobytu/sídla – obec
          • Adresa pobytu/sídla – PSČ
          • Adresa pobytu/sídla – země
        • Pro osobu typu 440 (FO) je povinné:
          • Jméno fyzické osoby
          • Příjmení fyzické osoby
          • Datum narození fyzické osoby
          • Adresa pobytu/sídla – číslo popisné
          • Adresa pobytu/sídla – obec
          • Adresa pobytu/sídla – PSČ
          • Adresa pobytu/sídla – země
        • Pro osobu typu 470 (FOP) je povinné:
          • Identifikační kód subjektu
          • Typ identifikačního kódu subjektu
          • Název subjektu
          • Adresa pobytu/sídla – číslo popisné
          • Adresa pobytu/sídla – obec
          • Adresa pobytu/sídla – PSČ
          • Adresa pobytu/sídla – země
        • Pro osobu typu 954 (SF) je povinné:
          • Identifikační kód subjektu
          • Typ identifikačního kódu subjektu
          • Název subjektu
          • Adresa pobytu/sídla – číslo popisné
          • Adresa pobytu/sídla – obec
          • Adresa pobytu/sídla – PSČ
          • Adresa pobytu/sídla – země
          • a dále
            • buď
              • Identifikační kód správce svěřenského fondu
              • Typ identifikačního kódu správce svěřenského fondu
              • Název správce svěřenského fondu
            • nebo
              • Jméno správce svěřenského fondu
              • Příjmení správce svěřenského fondu
              • Datum narození správce svěřenského fondu
        • Pro osobu typu 958 (OPS) je povinné:
          • Identifikační kód subjektu
          • Typ identifikačního kódu subjektu
          • Název subjektu
          • Identifikační kód správce svěřenského fondu
          • Typ identifikačního kódu správce svěřenského fondu
          • Název správce svěřenského fondu
          • Adresa pobytu/sídla – číslo popisné
          • Adresa pobytu/sídla – obec
          • Adresa pobytu/sídla – PSČ
          • Adresa pobytu/sídla – země
      • Kontrola základní vazby
        Systém zkontroluje splnění základní vazby, tj. zda každý účet má majitele, tzn. pro každý účet existuje záznam, kde „Typ vztahu k účtu“ = M.

C. Dotazy k dennímu výkazu CEUSIFE 10 = CEÚ (ČNB) 10-99Na začátek

  1. Je výkaz CEÚ (ČNB) 10-99 zařazen do stávající metodiky ČNB pro vykazování?
    Pro výkaznictví CEÚ vznikla v IS MtS-ISL-SUD-SDNS nová funkční oblast Centrální evidence účtů (CEÚ), ve které je tento výkaz včetně metodiky zařazen – viz SDNS.
  2. Na začátek
  3. Existuje kapacitní omezení pro velikost reportu (výkazu) změn za minulý den?
    Ne. Výkaz CEÚ (ČNB) 10-99 je naprojektován jako tzv. dělitelný výkaz, který umožňuje rozdělit vydání ke konkrétnímu výskytu na více zpráv. Ze strany úvěrové instituce se tedy nepředpokládá kapacitní omezení.
  4. Na začátek
  5. Jak mají být řazeny záznamy v reportech?
    V inicializačním reportu ani v reportu denních změn na pořadí záznamů nezáleží, tj. pořadí není sledováno. V reportu je položka „Datum a čas aktivity“, kde se uvede datum a čas, kdy došlo k aktivitě, a to ve formátu DD.MM.YYYY HH:MM:SS ve 24hodinovém zápisu hodin. V případě, že úvěrovým institucím jejich systém neumožňuje zápis času, lze v části času uvést nuly, tj. 00:00:00.
  6. Na začátek
  7. Mají záznamy ve výkaze denních změn obsahovat pouze změněnou hodnotu? Nebo hodnoty ostatních atributů mají být v záznamech uvedeny, i když se nemění?
    Aby byl výkaz správný a úplný, je nutné vyplnit vždy všechna povinná pole. Musí se vykázat všechny změny, i v rámci jednoho dne. Záznamy se v databázi CEÚ nijak nepárují ani nepropojují.
    Pokud v reportovaném dni neproběhla žádná změna, pak v souladu s § 4 odst. 5 vyhlášky č. 30/2017 Sb. (pdf, 293 kB) se zasílá výkaz beze změn, čili prázdný, tzn. nesmí být v něm vyplněn žádný Parametr ani Informační prvek (definice viz SDNS).
  8. Na začátek
  9. Které vykazované údaje jsou povinné? Co se stane, když nebudou vyplněné správně nebo vůbec? Např. ne všechny země mají PSČ.
    Úvěrová instituce předá ČNB do CEÚ aktuálně platné údaje o jí vedených účtech v rozsahu stanovém v§ 4 zákona o CEÚ (externí odkaz).
    Povinnými položkami jsou dle metodických informací v SDNS
    • vždy tzv. Parametry (8 položek výkazu CEÚ (ČNB) 10-99) a
    • z tzv. Informačních prvků pak pole pro adresu pobytu/sídla, a to číslo popisné, obec, PSČ a země (tj. 4 položky výkazu CEÚ (ČNB) 10-99).
    Absence hodnot v povinných polích neumožňuje nahrání datového souboru do systému CEÚ.
    PSČ se považuje za povinný údaj, protože rozlišuje obce se stejným názvem, Pokud se v některé zemi PSČ nebo obdobný kód nepoužívá, uvádí se do výkazu hodnota „N/A“. Česká PSČ se uvádějí bez mezer mezi skupinami číslic, např. 73601 je správně, kdežto 736 01 je pro účely CEÚ chybně.
    Ostatní Informační prvky jsou pak povinné dle typu osoby (sl. 8) – viz definice datového souboru resp. datové oblasti výkazu CEÚ (ČNB) 10-99 v SDNS.
  10. Na začátek
  11. Sleduje se v denním výkaze čas provedení změny?
    V reportu je uváděn v rámci data aktivity také čas aktivity – viz definice položky „Datum a čas aktivity“ v SDNS. Čas provedení změny se tedy sleduje, ale směrodatnou a povinnou částí položky je jen datum. Přestože má položka formát DD.MM.YYYY HH:MM:SS, ve 24hodinovém zápisu hodin, lze v části času použít nuly, tj. 00:00:00.
  12. Na začátek
  13. Jak koncipovat jednoznačnou identifikaci záznamu v denních výkazech?
    Identifikátor v poli „Jednoznačná identifikace záznamu“ je plně na rozhodnutí konkrétní úvěrové instituce s tím, že musí být vždy unikátní v rámci jednoho výskytu. Jedná se o identifikaci řádku, tj. jednoznačnou identifikaci záznamu v rámci jednoho reportu (např. číselná řada od 1 nahoru, v různých výkazech tedy může mít stejný účet odlišný identifikátor).
  14. Na začátek
  15. Je možné vkládat do reportů pouze změny, které vyplývají z porovnání stavů na konci dnů? Vkládat do reportů vícenásobné změny údajů v rámci jednoho dne se nám jeví jako komplikované.
    Účelem CEÚ je podpořit zákonem určené orgány při odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činů. CEÚ těmto orgánům poskytne informaci, která úvěrová instituce vede účet spojený s konkrétní osobou nebo informaci, které osoby vlastní určitý účet nebo s ním mohou disponovat, včetně změn. Z tohoto titulu je povinností úvěrové instituce reportovat veškeré změny, a to i během jednoho dne na jednom účtu, neboť právě změny prováděné během jednoho dne na jednom účtu mohou být signálem trestné činnosti. Rovněž zákon o CEÚ vyžaduje reportování všech změn, tj. i případných změn v průběhu dne.
    Pokud tedy došlo k více změnám u jednoho účtu, uvádí se každá změna samostatně, s výjimkou změn identifikačních údajů klienta, které lze vykázat najednou.
    Úvěrové instituce, které zatím tyto změny v průběhu dne neevidují, budou muset upravit své interní systémy a postupy tak, aby byly nejpozději k zahájení předkládání aktualizačního výkazu schopné tyto požadavky dodržet. Výjimku udělit nelze.
    Úvěrová instituce, která nebude předávat údaje k zápisu do CEÚ v souladu s požadavky § 5 odst. 1, resp. 19 odst. 2 zákona o CEÚ, se dopustí správního deliktu, za který lze podle § 13 odst. 2 zákona o CEÚ uložit pokutu až do 10 milionů Kč.
  16. Na začátek
  17. Existují technická či provozní omezení resp. specifikace pro výkaznictví do CEÚ?
    Způsob zasílání dat do ČNB a stejně tak i metodické informace jsou navrženy podle stávajících pravidel pro vykazování a dle zažité praxe. Metodika funkční oblasti CEÚ je zveřejněna v Metodických informacích v SDNS.
    Bližší technické specifikace budou uveřejněny na webu ČNB pro CEÚ v oddíle Informace pro úvěrové instituce.
  18. Na začátek
  19. Do kdy musí být reporting pro CEÚ v úvěrové instituci implementovaný? Můžeme očekávat nějaké fázování a spolupráci s ČNB?
    Zákon o CEÚ v § 19 odst. 2 stanovuje průběh tzv. prvotního naplnění centrální evidence účtů, tj. jednorázovou akci, kdy všechny úvěrové instituce – dle vytvořeného harmonogramu – zašlou aktuální záznamy o všech jí vedených účtech. V případě, že data budou ČNB akceptována, začnou hned poté úvěrové instituce zasílat denní výkaz CEÚ (ČNB) 10-99. V souladu se zákonem zahájí CEÚ svou činnost od 1. 1. 2018. Aby tak mohla CEÚ učinit, mají úvěrové instituce podle § 19 zákona o CEÚ šest měsíců, tj. v období od 1. 7. do 31. 12. 2017 na to, aby uskutečnily prvotní naplnění a rozjely denní výkazy. Přesný termín zahájení plnění databáze oznámí ČNB na své úřední desce.
    Prvotní (inicializační) plnění, tj. zaslání všech účtů a informací o nich, proběhne pouze jednou, následně se bude posílat aktualizační denní výkaz CEÚ (ČNB) 10-99. Vzhledem k předpokládaným objemům dat bude proces prvotního naplnění dat individuálně dohodnut s kontaktními pracovníky úvěrové instituce tak, aby vyhovoval oběma zúčastněným stranám plnění, tj. jak ČNB, tak i jednotlivým úvěrovým institucím.
  20. Na začátek
  21. Jak se má banka zachovat v případě, že díky technickým problémům nestihne odeslat report do 12. hodiny?
    Povinnost úvěrové instituce předat ČNB report s denní aktualizací do 12:00 hod. vyplývá z § 5 odst. 1 zákona o CEÚ. Ta úvěrová instituce, která nebude předávat údaje k zápisu do CEÚ v souladu s požadavky § 5 odst. 1, resp. 19 odst. 2 zákona o CEÚ, se dopustí správního deliktu, za který lze podle § 13 odst. 2 zákona o CEÚ uložit pokutu až do 10 milionů Kč. Pokud úvěrová instituce prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila, pak dle § 14, odst. 1 zákona o CEÚ za správní delikt neodpovídá. Doporučením je odeslat výkaz co nejrychleji tak, aby nedošlo k narušení sekvence denních výkazů.
  22. Na začátek
  23. Na koho v ČNB se můžeme obrátit v případě potřeby řešení operativních záležitostí resp. otázek technického charakteru ohledně CEÚ?
    Na webu ČNB v části věnované CEÚ je k dispozici kontaktní email na pracoviště věcné správy CEÚ s uvedením aktuální pracovní doby. Pracovníci věcné správy CEÚ si dotaz převezmou k vyřízení a po jeho zpracování zašlou výsledek zpět pracovníkovi úvěrové instituce. 
  24. Na začátek
  25. Jak je to s datováním výskytů datových souborů ve výkaze denních změn?
    Výkaz CEUSIFE10 – Denní přehled změn v účtech vedených úvěrovou institucí – akronym CEU (ČNB) 10-99 obsahuje veškeré změny, ke kterým došlo ve vykazovaných údajích za uplynulý pracovní den a případné bezprostředně předcházející mimopracovní dny (sobota, neděle nebo státní svátek). Např. v pondělí se vykazují veškeré změny za pátek a případně za sobotu a neděli.
    Tzn. že „výskyt datových souborů“ pro účely CEÚ je generován s datem, odpovídajícím dni, za který je stav změn vykazujícím subjektem sledovaný a je povinně vykazovaný následující pracovní den do 12:00. Takže např. datový výskyt s datem 6. 9. 2017 je vykázán dne 7. 9. 2017 do 12:00.
    Pokud je výskyt datových souborů vygenerován např. s datem pátečním (8. 9. 2017), pak se vykáže tj. dodá do SDNS v pondělí 11. 9. 2017 do 12:00 a počítá se s tím, že bude obsahovat změny za 8. 9. 2017 a příp. za 9. 9. 2017 (sobota) a 10. 9. 2017 (neděle), došlo-li v těchto dnech ke změnám.

D. Dotazy k identifikaci a k adresámNa začátek

  1. Banka neeviduje požadované údaje klienta, zejména u adresy. U některých osob oprávněných nakládat s internetovým bankovnictvím eviduje jen e-mail. Jak v takových případech postupovat?
    Každá osoba musí být bankou resp. úvěrovou institucí na začátku obchodu identifikována v souladu s §7-§8 zákona č. 253/2008 Sb. (externí odkaz), o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, tj. banka má (resp. má mít) potřebné identifikátory k dispozici. Požadavek na ně je obsažen v zákoně a ČNB nemůže jejich předkládání omezit. Úvěrová instituce má povinnost udržovat identifikační údaje klienta v aktuálním stavu.
    Adresa pobytu resp. sídla je ve výkazu k reportování účtů strukturována do jednotlivých polí výkazu postupně zvlášť pro ulici, číslo popisné, číslo orientační, obec, PSČ a zemi. Banka je povinna do CEÚ vykázat údaje, které existují resp. které jsou jí o klientovi známy. Pokud např. v adrese nemá/nezná ulici, jen číslo popisné, pole ulice bude vynecháno a vyplní se až číslo popisné. Pokud jde o PSČ, v rámci vyhlášky č. 30/2017 Sb. (pdf, 293 kB) a navazujícího výkazu denních změn CEÚ (ČNB) 10-99 se předpokládá, že bude PSČ vykazováno – jde o povinný údaj adresy. U zahraničních adres se PSČ uvádí, pokud se v dané zemi podobný kód používá.
    U fyzických osob (dále jen „FO“) se zadává vždy adresa pobytu, adresa doručovací pak jen v případě, je-li bance známa, tj. klient ji bance oznámil.
  2. Na začátek
  3. V případě majitelů karet má banka často dostupné dvě adresy: adresa, na kterou je zasílána karta a PIN a „běžná“ korespondenční adresa. Kterou z nich má reportovat?
    Dle § 4 odst. d) zákona o CEÚ je úvěrová instituce povinna u fyzických osob (FO) reportovat do CEÚ adresu pobytu, popř. i adresu pro doručování. V případě, že úvěrová instituce vede u klienta FO korespondenčních adres několik, je na ni, aby rozhodla, které reportovat a zároveň aby byly v souladu se zákonem o CEÚ. Adresa pro zasílání PIN není korespondenční adresou klienta (FO).
  4. Na začátek
  5. U klienta evidujeme více korespondenčních adres, existuje pravidlo, kterou korespondenční adresu reportovat?
    Adresy pro zasílání výpisů, adresa účetní firmy a jiné podobné adresy se nereportují.
    Pro účely CEÚ jsou relevantní adresy stanovené zákonem o CEÚ, § 4 odst. d), který říká:
    1. U fyzické osoby se reportuje adresa pobytu popř. i adresa pro doručování,
    2. U právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby sídlo,
    3. U svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti v rozsahu adresy podle bodu a. nebo b.
  6. Na začátek
  7. U některých městských částí evidujeme rozšířené IČO. Jedná se o IČO a dodatek pro rozlišení městské částí. Jak se má vykazovat do CEÚ?
    Podle § 4 písm. d) zákona o CEÚ se do CEÚ mj. zapisuje tzv. identifikační číslo osoby.
    Podle zákona o veřejných registrech je identifikačním číslem osoby číselný kód označovaný zkratkou „IČO“, který slouží k jednoznačné identifikaci subjektu, a to výlučně v podobě, ve které bylo subjektu přiděleno Českým statistickým úřadem.
    Zákon o CEÚ pro účely CEÚ vyžaduje IČO, a to v podobě, v jaké bylo dotčenému subjektu přiděleno; pro účely CEÚ je tedy nutno vyžadovat a používat pouze a výlučně IČO, tj. nikoliv jakékoliv "variace" IČO.
  8. Na začátek
  9. Rozdíl ve vykazování fyzické osoby – občana a fyzické osoby – podnikatele
    Při vykazování fyzické osoby – občana, vykazujeme osobu občana v polích - jméno (sl. 8), příjmení (sl. 9), rodné číslo, pokud existuje (sl. 10), datum narození (sl. 11) a údaje týkající se adresy bydliště (sl. 22 až 27) a adresy pro doručování, pokud je k dispozici (sl. 28 až 33). V případě fyzické osoby – podnikatele, vykazujeme osobu v polích -  identifikační kód subjektu (sl. 12), typ identifikačního kódu subjektu (sl. 13), název (sl. 14) a údaje o adrese bydliště/sídla (sl. 22 až 27).
    Při vykázáni fyzické osoby – podnikatele není správné vykazovat i údaje identifikace osoby v polích sl. 8, sl. 9, sl. 10 a sl. 11 ve stejném řádku dohromady s poli ve sl. 12, 13, 14, 22 až 27. Fyzická osoba se vykáže jako disponent k tomuto účtu na samostatném řádku.
  10. Jak se vykazují záznamy o cizincích, kteří nemají v ČR přiděleno rodné číslo?
    V poli pro rodné číslo, resp. rodné číslo správce svěřenského fondu se uvádí rodné číslo bez lomítka přidělované v České republice českým občanům a cizincům s trvalým pobytem v České republice. Neuvádí se tzv. pseudo rodné číslo, které do systému CEÚ neprojde, protože nesplňuje požadavky na kontrolu rodného čísla. V případě cizinců, kteří v ČR nemají přiděleno rodné číslo, se pole nevyplňuje. Kontroly kvality dat na tuto chybu sice upozorní, protože systém nemůže rozlišit cizince od občanů ČR, tato chyba však bude ze strany ČNB vzhledem k výše uvedenému tolerována.

E. Dotazy ke specifickým účtůmNa začátek

  1. Kapitálové účty – Je nutné reportovat kapitálové účty (sloužící pro splacení základního kapitálu viz např. § 23 odst. 1 zákona o obch. korporacích)? Pokud ano, kdo má být hlášen jako majitel účtu?
    Podle § 4 písm. d) zákona č. 300/2016 Sb. (externí odkaz), o centrální evidenci účtů (dále jen „zákon“) do centrální evidence účtů (dále jen „CEÚ“) se zapisují identifikační údaje klienta specifikované v témže ustanovení. Přitom nerozhoduje, zda je v praxi účet uzavírán na jméno správce vkladu podle § 23 zákona č. 90/2012 Sb. (externí odkaz), o obchodních korporacích nebo na účet společnosti podle § 127 zákona č. 89/2012 Sb. (externí odkaz), občanského zákoníku (dále jen „OZ“), který obsahuje úpravu „jednání za tzv. předběžnou společnost“1, protože z takového jednání je jednající osoba oprávněna a zavázána do doby převzetí účinků jednání právnickou osobou po jejím vzniku. Podle § 127 OZ „Za právnickou osobu lze jednat jejím jménem již před jejím vznikem. Kdo takto jedná, je z tohoto jednání oprávněn a zavázán sám; jedná-li více osob, jsou oprávněny a zavázány společně a nerozdílně. Právnická osoba může účinky těchto jednání pro sebe do tří měsíců od svého vzniku převzít. V takovém případě platí, že je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. Převezme-li je, dá dalším zúčastněným najevo, že tak učinila.

    1 Podrobněji např. důvodová zpráva k § 127 nového občanského zákoníku.
  2. Na začátek
  3. Účty úschov – Jak je to s účty notářských a advokátních úschov? Je nutné takové účty reportovat?
    Ano, účty notářských a advokátních úschov spadají do okruhu účtů podléhajících zápisu do CEÚ podle § 4 zákona o CEÚ. V souladu s § 4 písm. d) a § 3 písm. c) zákona o CEÚ budou v CEÚ zapsány identifikační údaje příslušného advokáta/notáře jako majitele účtu, na němž jsou uloženy peněžní prostředky z advokátních, resp. notářských úschov; advokát/notář nadto spadá pod definici klienta dle § 3 písm. c) zákona o CEÚ, neboť je (zpravidla výlučnou) osobou oprávněnou nakládat s peněžními prostředky na účtu.
  4. Na začátek
  5. Vázané účty – Jde o nepojmenované smlouvy, na základě kterých banka vede interní účet (majitelem je banka), na který určité smluvní strany složí peněžní prostředky a banka tyto prostředky následně vyplácí za podmínek stanovených smlouvou o vázaném účtu.
    Tzv. vázané účty, na nichž jsou složeny peněžní prostředky klientů, jsou účty zřízené ve smyslu § 2662, resp. § 2680 OZ (tj. účty, které splňují charakteristiky podle § 2662 a násl. OZ - úvěrová instituce umožní vložení, výplatu nebo převod peněžních prostředků na těchto účtech, a tudíž spadají do okruhu účtů podléhajících zápisu do CEÚ podle § 4 zákona o CEÚ).2
    Bližší výklad k definici účtů, podléhajících zápisu do CEÚ viz oddíl A těchto otázek a odpovědí.
    Za účty nepodléhající povinnosti zápisu v CEÚ se ale nepovažují účty, na kterých přijímá banka prostředky klienta v rámci plnění dluhu (např. přijetí prostředků na účet banky za účelem jejich výplatě další osobě v rámci dokumentárního inkasa).

    2 Jak uvádí důvodová zpráva k zákonu o CEÚ „Účtem pro účely tohoto zákona jsou „klientské účty“ všech typů, jak je pro své klienty pod různými názvy (které mohou být i individuální, v zákoně neuvedené) vedou úvěrové instituce, tedy např. běžné, platební, žirové, spořící, včetně například účtu vedeného ke vkladní knížce či účtu vedeného k jednorázovému vkladu podle § 2680 NOZ. U poboček zahraničních bank na území ČR se týká účtů, které tyto pobočky zřizují na území ČR, byť jsou pak „vedeny“ například v zahraniční centrále. Zákon se tedy nevztahuje na tzv. „vnitřní“ účty úvěrových institucí, sloužící pouze pro jejich provozní účely. Vztahuje se však i na účty, které úvěrová instituce vede pro jinou úvěrovou instituci v postavení svého klienta („korespondenční“, „nostro“, „vostro“ či „loro“ účet).“.
  6. Na začátek
  7. Termínované vklady – Reportují se termínované vklady, které banka zřizuje, aniž by zřídila speciální vkladový účet?
    Pokud je proveden jednorázový vklad podle § 2680 OZ s tím, že klientem vložené peněžní prostředky jsou bankou převedeny na tzv. vnitřní účet banky, pak s odkazem na smysl a cíl CEÚ3 lze mít za to, že
    • na tzv. vnitřním účtu banky se nachází peněžní prostředky vložené klientem banky,
    • klient se nachází v postavení osoby oprávněné nakládat4 s peněžními prostředky na takovém účtu a je tedy klientem podle § 3 písm. c) zákona o CEÚ, a proto takový vklad nezůstane mimo reportovací povinnost.
    Samotný tzv. vnitřní účet banky reportingu do CEÚ nepodléhá, povahu účtu však může mít smluvní uspořádání mezi klientem a úvěrovou institucí, které je obdobné smlouvě o účtu nebo o jednorázovém vkladu, a úvěrová instituce při něm eviduje přijaté peněžní prostředky primárně na svém „vnitřním účtu“.
    V případech, kdy banka přijme peněžní prostředky klienta, přičemž umožní jejich výplatu nebo převod, lze tedy mít za to, že pro klienta vede účet ve smyslu zákona o CEÚ, a to i když není sjednána smlouva o účtu.
    3 Dle důvodové zprávy k zákonu o CEÚ smyslem a cílem „… je umožnit oprávněným orgánům veřejné moci na jednom místě zjistit, u které úvěrové instituce má či měla konkrétní osoba účet, jehož je či byla vlastníkem nebo disponentem, a na základě této informace k podrobnostem dotazovat již jen příslušnou úvěrovou instituci. Odpadne plošné dotazování desítek institucí, těmto ubude převážně ruční vyhledávání a zpracování záporných informací, minimalizuje se riziko úniku informací v citlivých kauzách a výrazně se zvýší rychlost přístupu oprávněných orgánů k informacím…“.
    4 Bez ohledu na to, že nakládání je realizovatelné nejdříve okamžikem vzniku povinnosti příjemce vkladu tento vklad vrátit vkladateli dle § 2680 odst. 1 OZ; nadto k nakládání s vkladem klientem srov. § 2680 odst. 2 OZ.
  8. Na začátek
  9. Úvěrové účty – Patří mezi účty, které mají být součástí reportu i úvěrové účty, tj. účty, na kterých se eviduje výše úvěru, který v bance klient má? Patří sem např. i účty pro kreditní karty, spotřebitelské úvěry, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry?
    Úvěrový účet je třeba vést v CEÚ, pokud naplňuje znaky účtu podle zákona o CEÚ, viz výše, tedy
    • je veden jako platební účet (s IBAN) na klienta jako majitele nebo
    • jde o účet ke kreditní kartě, přičemž
    • nejde o účet, na kterém nelze provádět transakce, a jen ukazuje stav splácení úvěru podle úvěrové smlouvy, nebo
    • jde o jiný případ, kdy bude vždy třeba posoudit, do jaké míry může klient s peněžními prostředky nakládat.
    Takzvaný úvěrový účet, na němž jsou věřitelem pouze evidovány dlužníkovy splátky poskytnutého úvěru, není účtem ve smyslu § 2662 a násl. OZ, protože neumožňuje vložení, ani výběr hotovosti, ani převody peněžních prostředků. Příjemcem peněžních prostředků evidovaných na tzv. úvěrovém účtu je výlučně osoba, která účet vede (tedy finanční instituce sama sobě). Účet podle § 2662 a násl. OZ však musí mít „dvě strany“ – toho, kdo účet vede, a majitele účtu. To nevylučuje možnost vést účet s výlučně nikoliv kladným zůstatkem – takový účet však musí jeho majiteli umožnit i výběry hotovosti nebo provádění platebních transakcí z účtu, a to tzv. úvěrový účet v daném případě neumožňuje.
    Stejně tak zjevně nejde o účet podle smlouvy o jednorázovém vkladu podle § 2680 OZ, protože vůbec nejde o vklad. Stejně tak nelze hovořit o obdobném účtu – povaha úvěrového účtu v daném případě je zcela jiná (a pokud by měl být takový účet evidován, nedávalo by smysl nepodřadit evidenci všechny poskytnuté úvěry a zápůjčky).
    U tzv. úvěrových účtů bude třeba v individuálním případě vyhodnotit, zda splňují výše uvedené znaky či nikoliv, protože není relevantní, zda peněžní prostředky na účtu pochází z úvěru či nikoliv. Pokud je za účelem čerpání úvěru zřízen klientovi účet, prostřednictvím kterého klient čerpá a splácí úvěr, tj. sám nakládá s peněžními prostředky, jde o účet zapisovaný do CEÚ (např. účet ke kreditní kartě, účet k hypotečnímu úvěru).
  10. Na začátek
  11. Bankovní záruka – Klient jako právnická osoba uzavře s bankou smlouvu, na základě které je klient oprávněn požádat banku o vydání bankovní záruky. Smlouva dále stanoví, že v případě, že bankovní záruka je uplatněna u banky příslušným beneficientem, je banka oprávněna částku, kterou sama beneficientovi plnila, inkasovat z určitého běžného účtu klienta, který banka vede. Klient dále zmocní/pověří určitého člověka (např. svého zaměstnance), aby u banky podával žádosti o vydání jednotlivých záruk, přičemž však tato osoba není uvedena v podpisových vzorech k běžnému účtu klienta a nemá k němu žádné jiné přímé disponentské oprávnění. Tato osoba je však schopna tím, že banku požádá jménem klienta o vydání záruky, fakticky nepřímo potenciálně ovlivnit zůstatek na příslušném běžném účtu klienta, protože banka z něj bude v případě uplatnění záruky inkasovat částku, kterou sama musela na základě uplatnění záruky vyplatit beneficientovi. Reportovat osobu oprávněnou žádat o vystavení bankovní záruky, jako disponenta do CEÚ?
    Pokud je banka oprávněna částku, kterou sama beneficientovi plnila z titulu uplatnění bankovní záruky, inkasovat z určitého běžného účtu klienta, který banka vede, osoba oprávněná pouze k podání žádosti o poskytnutí bankovní záruky, která však nemá oprávnění přímo disponovat s účtem klienta zapisovaného do CEÚ, nepodléhá povinnosti zápisu do CEÚ. Taková osoba sice může svým jednáním ovlivnit pohyb s prostředky na účtu, reportovaného do CEÚ, avšak nikoliv na základě přímého dispozičního oprávnění, které má na mysli zákon o CEÚ v případě zápisu osob oprávněných s prostředky na účtu podle § 3 písm. c) .
  12. Na začátek
  13. Derivátové transakce – Klient uzavře s bankou Rámcovou smlouvu o obchodování na finančním trhu dle vzorů ČBA a určí určitou osobu (např. svého zaměstnance na pozici dealera) jako osobu oprávněnou uzavírat s bankou jménem klienta derivátové transakce. Zároveň se klient a banka v Rámcové smlouvě dohodnou, že derivátové transakce se budou vypořádávat na účtech klienta vedených bankou. Určený dealer opět nemá jiné oprávnění jednat za klienta než oprávnění uzavírat derivátové transakce. Je však schopen tím, že s bankou uzavře derivátovou transakci, nepřímo ovlivnit zůstatek na příslušném běžném účtu klienta, protože banka derivát, který dealer uzavřel jménem klienta, na takovém klientově účtu vypořádá. Je dealer pro účely CEÚ považován za disponenta běžného účtu?
    Osoba, která je oprávněná pouze k uzavření výše uvedené smlouvy o derivátovém obchodu, avšak bez oprávnění k přímé dispozici s účtem, na němž mají být podle rámcové smlouvy o obchodování na finančním trhu uzavřené klientem s bankou, tyto obchody vypořádány, nepodléhá zápisu do CEÚ. Taková osoba sice může svým jednáním ovlivnit pohyb s prostředky na účtu, reportovaného do CEÚ, avšak nikoliv na základě přímého dispozičního oprávnění, které má na mysli zákon o CEÚ v případě zápisu osob oprávněných s prostředky na účtu podle § 3 písm. c) .
  14. Na začátek
  15. Technické evidenční účty - Je třeba reportovat do CEÚ vnitřní účty úvěrové instituce, které slouží k evidenci čerpání nebo splácení poskytnutých úvěrů?
    Tzv. technický, vnitřní, evidenční apod. účet se nezapisuje, pokud
    • jde o účet sloužící výlučně k čerpání úvěru (rozuměno k připsání peněžních prostředků úvěrové instituce ve prospěch klienta), na který banka klientovi poskytne peněžní prostředky, přičemž banka následně umožní, resp. provede jejich výplatu nebo převod podle jejich vzájemného smluvního ujednání, např. v rámci čerpání úvěru podle hypoteční úvěrové smlouvy a které jsou následně zrušeny poté, co dojde k převodu načerpaných finančních prostředků na jiný účet (typicky, nikoliv však výlučně, jednorázově) podle dispozice sjednané zpravidla v úvěrové smlouvě, přičemž současně platí, že klient k takovému účtu nemá žádné dispoziční oprávnění a nemůže bez dalšího smluvního ujednání s úvěrovou institucí ovlivnit pohyb peněžních prostředků na takovém účtu, nebo
    • tzv. vnitřní úvěrový účet, na který klient splácí čerpaný úvěr poskytnutý mu úvěrovou institucí nebo závazky s takovým úvěrem související, přičemž klient k takovému účtu nemá žádné dispoziční oprávnění; tento účet je zřízen výlučně v souvislosti s předmětným úvěrem a peněžní prostředky převedené na takový účet klientem (nebo v jeho prospěch osobou třetí) jsou peněžním ústavem započteny na úhradu dotčeného úvěru a v souvislosti s ním.
    Jsou-li však na tzv. vnitřní účet banky vloženy peněžní prostředky klienta s tím, že další nakládání s nimi provádí banka podle smluvního ujednání, pak lze mít za to, že v takovém případě tzv. vnitřní účet banky spadá pod definici obdobného účtu podle § 3 písm. b) zákona o CEÚ, a proto bude podléhat „reportovací povinnosti“ podle zákona o CEÚ.
    V denním výkaze CEÚ (ČNB) 10-99 se tyto tzv. vnitřní účty reportují do položky „Ostatní účty“.

F. Dotazy k reportingu osobNa začátek

  1. V rámci účtů korporátní klientely může existovat několik disponentů z řad zaměstnanců. Je možné u těchto zaměstnanců vykazovat adresu zaměstnavatele a ne adresu trvalého bydliště?
    V případě fyzické osoby se v souladu s § 4 písm. d) zákona o CEÚ se v rámci identifikačních údajů uvede vždy adresa pobytu. Adresa pobytu tedy musí být uvedena v každém případě a uvedení adresy pro doručování (tedy např. adresy zaměstnavatele disponenta) ji nenahrazuje. Jak uvádí důvodová zpráva k zákonu o CEÚ „Adresou pobytu je adresa pobytu fyzické osoby (trvalého, užívaného), kterou tato osoba sdělila a případně doložila při identifikaci.“. Klientem se podle § 3 písm. c) zákona o CEÚ rozumí mj. „osoba, je-li majitelem účtu vedeného úvěrovou institucí nebo osobou oprávněnou nakládat s peněžními prostředky na takovém účtu“.
    Údaj o místě pobytu je také součástí identifikačních údajů, které banka zaznamenává mj. u fyzických osob jednajících za klienta, podle zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (§ 11 ve spojení s § 5 odst. 1 písm. a) tohoto zákona).
  2. Na začátek
  3. Elektronické bankovnictví pro korporátní klienty
    • Vyskytuje se model, kdy majitel účtu jmenuje tzv. majitele instalace (tj. osoba, která má na starosti elektronické bankovnictví, tou osobou je zpravidla účetní firma, která sama do toho systému přístup nemá). Ten jmenuje konkrétní disponenty s přímým přístupem do elektronického bankovnictví, kde vykonávají transakce – jedná se vždy o fyzické osoby, např. účetní v účetní firmě). Máme reportovat pouze disponenty nebo i majitele instalace?
      Majitel resp. disponent je chápán jako osoba, která má právo rozhodovat o způsobu naložení s peněžními prostředky na účtu, a banka je s tím seznámena a postupuje na základě jednání této osoby, pak jde o osobu, která má právo s prostředky na účtu nakládat a identifikační údaje o ní se tudíž do CEÚ zapisují. Majitel instalace v tomto kontextu není vykazován.
      Záleží ale i na smluvním nastavení – např. pokud by klient udělil plnou moc „účetní firmě“, která by se na základě toho stala „majitelem instalace“ a udělila svým zaměstnancům substituční plné moci, je disponentem vedle zaměstnanců i „účetní firma“. Jde o jinou situaci, než pokud majitel účtu udělí plnou moc přímo vybraným pracovníkům „účetní firmy“. Postačí ale vykazovat ty disponenty, o kterých banka ví.
    • Je možné u určitých disponentů nastavit tzv. dočasnou blokaci, kdy po jejím nastavení nemůže daný disponent provádět v systému transakce. Má být nastavení/ vypnutí této blokace součástí reportovaných změn?
      Dočasné blokace účtu můžeme chápat jako zrušení dispozičního práva k němu s následným založením stejného práva. Tzn. takto se i vykáže do CEÚ.
      Datum vzniku a zániku oprávnění klienta k nakládání s peněžními prostředky na účtu podléhá povinnosti zápisu do CEÚ v souladu s § 4 písm. e) zákona o CEÚ. Nicméně materiálně asi nebude na škodu, pokud banka tuto změnu do CEU nevykáže – relevantní osoba a její vazba na účet bude i tak dohledatelná, což je účelem CEÚ, a formálně se v těchto případech o zrušení dispozičního práva nejedná.
  4. Na začátek
  5. U některých disponentů (osob oprávněných nakládat s prostředky na účtu) banka nevede ve svých informačních systémech všechny položky, které jsou vyjmenované v zákoně a uvedené ve výkazu CEU (ČNB) 10 – 99. Co a jak tedy vykazovat? Např. ne u všech fyzických osob má jejich doručovací adresy nebo adresy pobytu. U některých osob oprávněných nakládat s internetovým bankovnictvím eviduje pouze jejich e-mail. Ne u všech má jejich rodné číslo nebo IČO. Např. u entit oprávněných posílat SWIFTové instrukce MT 101 vede v IT systémech pouze jejich SWIFTové adresy. Jak postupovat?
    Každá osoba musí být bankou resp. úvěrovou institucí na začátku obchodu identifikována v souladu s § 7- 8 zákona č. 253/2008 Sb. (externí odkaz), o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, tj. banka má (resp. má mít) potřebné identifikátory k dispozici. Požadavek na ně je obsažen v zákoně a ČNB nemůže jejich předkládání omezit. Úvěrová instituce má povinnost udržovat identifikační údaje klienta v aktuálním stavu.
    U fyzických osob se zadává vždy adresa pobytu, adresa doručovací pak jen v případě, je-li bance známa, tj. klient ji bance oznámil.
    Bližší informace k SWIFT ve vztahu k CEÚ.
  6. Na začátek
  7. SWIFT obecně – Banka má řadu klientů, kteří obsluhují své účty výhradně přes SWIFT. Jak takové údaje vykazovat? (Banka nezná osoby, které mají oprávnění SWIFT zprávy odesílat)
    Podle § 4 písm. d) a § 3 písm. c) zákona o CEÚ úvěrová instituce reportuje do CEÚ vedle identifikačních údajů osoby majitele mj. též identifikační údaje osoby oprávněné nakládat s peněžními prostředky na účtu. Způsob, jakými oprávněná osoba nakládá s těmito prostředky na účtu, není rozhodující. Pokud tak činí prostřednictvím SWIFT, je nezbytné, aby úvěrová instituce v součinnosti s majitelem účtu osobu s dispozičním právem identifikovala a identifikační údaje vložila do CEÚ. Jde-li o vykazování majitele, resp. disponenta v případě účtů, určených výhradně pro SWIFT operace, lze vykazovat pouze majitele nostro/loro účtů, pokud disponenti takových účtů nejsou bance, která tyto účty vede, známi. Ostatně v rámci SWIFT bude pravděpodobně nakládat s prostředky na účtu pouze respondenční banka, která neumožní nakládání s prostředky jiným osobám, ale bude s nimi nakládat vždy sama, byť třeba v zájmu a na pokyn jiné osoby.
    Bližší informace k SWIFT zprávě MT101 ve vztahu k CEÚ.
  8. Na začátek
  9. SWIFT zpráva MT101 – Pomocí swiftové zprávy MT101 může klient jiné banky (Instructing Party) iniciovat odchozí platbu z účtu klienta naší banky. My jako banka plátce (Executing Bank) takovou platbu provedeme, pakliže jsme se s našim klientem na zpracování takových platebních instrukcí dohodli. Jak zapadá Instructing Party do definice disponenta a je nutné o ní reportovat v rámci CEÚ? Musíme jít pro účely reportingu i na úroveň fyzických osob jednajících za takovou Instructing Party, když Instructing Party je typicky právnická osoba?
    U tzv. Instructing Party jako právnické osoby lze mít za to, že je majitelem účtu pověřena k přímému nakládání s peněžními prostředky na účtu (v případě, že jde o osobu odlišnou od majitele účtu coby tzv. Originator), tj. osobou oprávněnou rozhodovat o způsobu naložení s peněžními prostředky na účtu, a banka je s tím seznámena a postupuje na základě jednání této osoby, a proto jde o osobu, která má právo s prostředky na účtu nakládat ve smyslu § 3 písm. c) zákona o CEÚ, a identifikační údaje o Instructing Party se tudíž do CEÚ zapisují. Pokud by Instructing Party byla ta která fyzická osoba, v takovém případě by se jako Instructing Party zapisovala do CEÚ ta která fyzická osoba. Je-li Instructing Party osobou identickou s majitelem účtu (coby tzv. Originator), pak se do CEÚ zapisuje, a to z titulu pozice majitele účtu ve smyslu § 3 písm. c) zákona o CEÚ.
  10. Na začátek
  11. Považuje se podle zákona o CEÚ za osobu oprávněnou nakládat s peněžními prostředky na účtu i příjemce inkasa, tedy osoba, která je oprávněná iniciovat inkasní transakci z daného účtu?
    Podle ustanovení § 3 písm. c) zákona o CEÚ platí, že klientem je mj. osoba oprávněná nakládat s peněžními prostředky na účtu. Ohledně inkasního vztahu pak obecně platí, že ani obstaravatel inkasa – osoba provádějící inkaso pro příkazce – příjemce inkasa nemá přímé dispoziční oprávnění k účtu klienta zapisovaného do CEÚ, které má na mysli zákon o CEÚ v případě zápisu osob oprávněných s prostředky na účtu podle § 3 písm. c), ač může ovlivnit pohyb s prostředky na účtu reportovaného do CEÚ. Příjemce inkasa tedy nepodléhá povinnosti zápisu do CEÚ.
  12. Na začátek
  13. Je nutné reportovat osoby, které mají možnost nakládat s peněžními prostředky na účtu pouze nepřímo? Jde o případy, kdy banka s klientem uzavře smlouvu, podle které se určité transakce budou vypořádávat na daném běžném účtu klienta (např. čerpání a splácení úvěru, celní záruka, derivátová transakce atd.) a určitá osoba má oprávnění takovou transakci jménem a na účet klienta uzavřít, aniž by zároveň měla „přímé“ dispoziční oprávnění k nakládání s peněžními prostředky na daném účtu vedených. Jinými slovy, stav těchto peněžních prostředků je tato osoba schopna svým jednáním ovlivnit, avšak není oprávněna např. podat platební příkaz.
    Pokud taková osoba rozhoduje o způsobu naložení s peněžními prostředky na účtu a banka je s tím seznámena a postupuje na základě jejího jednání, pak jde o osobu, která má právo s prostředky na účtu nakládat, a identifikační údaje o ní se tudíž do CEÚ zapisují.
  14. Na začátek
  15. Jak postupovat v případě obecných zmocněnců a členů statutárních orgánů neuvedených v podpisových vzorech? V případě, kdy banka na základě příslušné smlouvy umožňuje provést např. hotovostní výběr z účtu i osobě neuvedené v podpisových vzorech k účtu, pokud tato osoba uspokojivě prokáže oprávnění jednat v tomto ohledu za klienta, je nutné hlásit všechny osoby známé bance, které by potenciálně mohly takovou transakci provést, jako disponenty?
    Ano, v souladu s požadavky § 4 písm. d) a § 3 písm. c) zákona o CEÚ je třeba do CEÚ vložit identifikační údaje všech osob oprávněných nakládat s peněžními prostředky na účtu klienta.
  16. Na začátek
  17. Co vykazovat v případě vícenásobného disponenta (jedna osoba má více možností, jak s peněžními prostředky na účtu disponovat)? Např. zaměstnanec korporátního klienta je oprávněn zadávat platební příkazy na pobočce, prostřednictvím internetového bankovnictví a má k účtu vydanou kartu, je nutné hlásit každé zmocnění zvlášť nebo je nutné hlásit danou osobu jen jednou obecně jako osobou oprávněnou nakládat s peněžními prostředky na příslušném účtu, nebo je na volbě banky, jak takovou osobu bude hlásit - zda vícekrát nebo jen jednou?) Je nutné hlásit jako změnu/zánik oprávnění, pokud taková osoba pozbude část svých oprávnění, avšak nikoliv všechna (např. přestane moci podepisovat podpisové vzory, ale zůstane jí debetní karta k danému účtu?
    Zákon o CEÚ ani prováděcí vyhláška údaje o rozsahu dispozičních oprávnění k účtu nepožadují, podle § 4 písm. e) zákona o CEÚ se uvádí pouze datum vzniku a zániku oprávnění klienta k nakládání s peněžními prostředky na účtu, bez nutnosti specifikovat jednotlivá dispoziční oprávnění a jejich časové mantinely, tudíž stačí uvést disponenta jednou.
  18. Na začátek
  19. Jaký je postup při opakovaném nabytí dispozičních oprávnění? Je nutné hlásit případ, kdy daná osoba je disponentem s peněžními prostředky na příslušném účtu a její oprávnění je nahrazeno jiným, podle kterého zůstane i nadále disponentem s peněžními prostředky na takové účtu (např. korporátní klient vymění hromadné podpisové vzory a daná osoba zůstane disponentem i podle nových podpisových vzorů). Pokud ano, jak hlásit - jako zánik starého a vznik nového oprávnění?
    Pokud trvá dispoziční právo k peněžním prostředkům na účtu klienta (stále jde o osobu oprávněnou nakládat s peněžními prostředky na účtu), nejde o změnu údajů ve smyslu § 5 zákona o CEÚ, a tudíž není třeba nic hlásit.
  20. Když je majitel účtu jedna osoba, má být vykázán ještě jeden záznam, že je zároveň disponentem nebo stačí ten záznam s informací, že je majitel?
    Majitel se podruhé jako disponent nevykazuje.
     

Aktualizováno: 2. 3. 2018