ČNB > Často kladené dotazy > Časté otázky a odpovědi – směrnice Capital Requirements Directive (CRD IV) a nařízení Capital Requirements Regulation (CRR)

Časté otázky a odpovědi – směrnice Capital Requirements Directive (CRD IV) a nařízení Capital Requirements Regulation (CRR)

Co představují směrnice CRD IV a nařízení CRR? Proč vlastně vznikly a odkdy platí?

Směrnice CRD IV (Capital Requirements Directive), neboli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, je jedním z klíčových předpisů EU, který se týká sektoru úvěrových institucí, tzn. v České republice sektoru bank a spořitelních a úvěrních družstev. Částečně také upravuje výkon činnosti nebankovních obchodníků s cennými papíry.

Směrnice CRD IV byla uveřejněna v Úředním věstníku 27. června 2013 a je platná od 17. července 2013. Členské státy mají povinnost do 31. prosince 2013 přijmout a zveřejnit předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Tyto předpisy mají být účinné od 1. ledna 2014.

Nařízení CRR (Capital Requirements Regulation), neboli nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky, bylo uveřejněno v Úředním věstníku 27. června 2013 a je platné od 28. června 2013. Nařízení CRR je přímo účinným předpisem, použije se od 1. ledna 2014 s výjimkou několika málo ustanovení, která se použijí od 1. ledna 2015, resp. 1. ledna 2016.

Směrnice CRD IV i nařízení CRR jsou výsledkem opatření, která byla přijata k posílení finančního systému na úrovni skupiny G-20 v dubnu 2009 a následně rozpracována do řady opatření pro posílení regulace bankovního sektoru schválených vedoucími představiteli skupiny G-20 na pittsburském summitu v září 2009 a promítnuta do výstupů Basilejského výboru pro bankovní dohled (tzv. koncept Basel III).

Co směrnice CRD IV upravuje?

Směrnice CRD IV upravuje zejména:

  • povolení k podnikání v sektoru úvěrových institucí,
  • nabývání kvalifikovaných účastí na úvěrových institucích,
  • výkon svobody usazování a volného pohybu služeb (zřizování poboček na území jiného členského státu, přeshraniční poskytování služeb bez zřizování poboček),
  • pravomoci orgánů dohledu domovských a hostitelských členských států vč. pravomocí ukládat sankce,
  • výměnu informací a spolupráci mezi orgány dohledu členských států,
  • požadavky na orgány dohledu týkající se procesu dohledu a hodnocení,
  • požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky, tj. nebankovní obchodníky s cennými papíry, v oblasti řídicího a kontrolního systému, tj. požadavky na řízení a správu společnosti vč. požadavků na odměňování, požadavky na systém řízení rizik a na systém vnitřní kontroly,
  • požadavky na udržování kapitálových rezerv, tj. bezpečnostní kapitálové rezervy, proticyklické kapitálové rezervy, kapitálové rezervy pro globálně nebo jiné systémově významné instituce, kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika,
  • úpravu počátečního kapitálu nebankovních obchodníků s cennými papíry.

Co nařízení CRR představuje a co je jeho cílem?

Nařízení CRR představuje soubor obezřetnostních požadavků a je základem jednotného evropského souboru pravidel pro všechny instituce, tj. úvěrové instituce a investiční podniky (v České republice se jedná o banky, spořitelní a úvěrní družstva a vybrané nebankovní obchodníky s cennými papíry).

Nařízení CRR stanovuje institucím:

  • rozsah aplikace obezřetnostních požadavků na individuálním a konsolidovaném základě,
  • požadavky na kapitál a kapitálové poměry,
  • způsoby výpočtu kapitálových požadavků,
  • pravidla pro omezení rizik, jako např. pravidla pro velké expozice, pravidla pro převod rizik,
  • pravidla likvidity,
  • pravidla pro výpočet pákového poměru,
  • požadavky na uveřejňování informací,
  • požadavky na předkládání informací orgánu dohledu.

Rozhodující část těchto požadavků má svůj základ v doporučeních Basilejského výboru pro bankovní dohled označovaných jako koncept Basel III.

Nařízení CRR bude postupně doplňováno přímo účinnými prováděcími předpisy EU. Návrhy podstatné části těchto prováděcích předpisů připravuje v podobě regulatorních nebo implementačních technických standardů Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).

Jak spolu směrnice CRD IV a nařízení CRR souvisí?

Směrnice CRD IV a nařízení CRR společně vytvářejí právní rámec přístupu k příslušným činnostem, rámec dohledu a obezřetnostní pravidla pro instituce. Obecné obezřetnostní požadavky stanovené v nařízení CRR doplňují individuální požadavky, o kterých rozhoduje orgán dohledu v důsledku svého průběžného výkonu dohledu nad každou jednotlivou institucí. Nařízení CRR se vykládá ve spojení se směrnicí CRD IV.

Jak se směrnice a nařízení dotknou národních právních předpisů (bude něco doplněno, změněno nebo zrušeno)?

Nařízení CRR je přímo účinný právní předpis, národní právní předpisy je nutné upravit (adaptovat), aby nebyly v rozporu s tímto nařízením. Ustanovení směrnice CRD IV je nezbytné promítnout do národních předpisů (transponovat).

Pokud jde o zákony, adaptace na nařízení CRR a transpozice směrnice CRD IV se provede změnovým zákonem, který je t. č. v legislativním procesu (zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti se stanovením přístupu k činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry a dohledu nad nimi). Součástí tohoto změnového zákona je změna zákona o bankách, změna zákona o České národní bance, změna zákona o stavebním spoření, změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu a změna zákona o finančních konglomerátech.

Změny si vyžádají i prováděcí vyhlášky. Kromě dopadu na předpisy upravující pravidelné předkládání informací institucemi České národní bance (vyhlášky k výkaznictví), nařízení CRR a směrnice CRD IV ovlivní i vyhlášku č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. Tato vyhláška bude zrušena a bude nahrazena novou vyhláškou o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry a opatřeními obecné povahy vydanými Českou národní bankou.

Nepovede nutnost implementovat nové evropské normy CRR a CRD IV ke snížení finanční stability v českém finančním sektoru?

Nikoliv, právě naopak. Český bankovní sektor je stabilní a primárním záměrem ČNB je implementovat evropskou legislativu a mezinárodní bankovní standardy tak, aby zůstal stabilní i dlouhodobě a zachoval si již existující výši kapitálové vybavenosti kvalitním kapitálem. Nové evropské normy posilují pravomoci ČNB při zajišťování odolnosti domácích bank proti rizikům, která vznikají v souvislosti s jejich podnikáním, čímž pomáhají plnit jeden z cílů ČNB – pečovat o finanční stabilitu. ČNB bude moci požadovat po bankách, aby držely větší množství kapitálu v relaci s rizikově váženými aktivy a aby tento kapitál byl převážně vysoce kvalitní, tj. aby byl použitelný pro faktickou úhradu neočekávaných ztrát z bankovního podnikání. Nová pravidla tak umožní zachovat existující úroveň kapitálu institucí, která se v posledních letech drží poměrně vysoko. Tato pravidla zároveň nařizují bankám udržovat dostatek vysoce likvidních aktiv, což je v současnosti další silná stránka domácího bankovního sektoru.

Odkdy mohou být po příslušných institucích vyžadovány kapitálové rezervy?

Vytváření a udržení tří nových rezerv je možné bankám předepsat již během roku 2014. Jde o tzv. bezpečnostní rezervu (blíže v další otázce), dále o rezervu ke krytí systémového rizika a nakonec o proticyklickou kapitálovou rezervu. Tyto rezervy musí banka plnit v předepsané výši kmenovým kapitálem Tier 1 (tedy nikoli vedlejším kapitálem Tier 1 nebo kapitálem Tier 2). Celkový objem kapitálu, který banka vyhradí na plnění těchto rezerv, se označuje jako kombinovaná kapitálová rezerva. Pokud je v případě dané banky faktická výše kombinované kapitálové rezervy nižší než předepsaná, je banka povinna držet se určitých pravidel hospodaření s kapitálem (omezení výplaty dividend apod.), která usnadní nárůst kombinované kapitálové rezervy na požadovanou úroveň.

Bude ČNB po relevantních institucích požadovat, aby tvořily kapitálové rezervy již od roku 2014?

Směrnice CRD IV dává členským státům možnost požadovat po bankách již od roku 2014 vytváření a udržování tří typů rezerv. Jde o tzv. bezpečnostní rezervu, dále o rezervu ke krytí systémového rizika a nakonec o proticyklickou kapitálovou rezervu. ČNB se rozhodla uplatnit požadavky na tyto rezervy již v průběhu roku 2014. Přístup ČNB k jednotlivým rezervám je diferencovaný. V případě bezpečnostní kapitálové rezervy ČNB jde od počátku o její plošnou aplikaci na všechny instituce v plné výši 2,5 % kmenového kapitálu Tier 1. Rezerva ke krytí systémového rizika se týká pouze čtyř institucí. Pokud jde o proticyklickou kapitálovou rezervu, bankovní rada ČNB při prvním nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy ke konci srpna 2014 rozhodla nastavit ji na nulové úrovni s tím, že banky budou aplikovat nulovou úroveň této sazby i v období nejbližších dvou letech.

Nepovede požadavek na kapitálové rezervy k tomu, že relevantní instituce budou muset výrazně zvýšit objem svého kapitálu nebo omezit poskytování klientských úvěrů?

Nic takového neočekáváme. ČNB pečlivě posoudila schopnost bank nové požadavky na kapitálové rezervy naplnit a došla k závěru, že by s nově definovanými požadavky banky neměly mít potíže, neboť je v drtivé většině budou moci pokrýt již existujícím kapitálem. Po přihlédnutí k jejich hospodaření v průběhu roku 2013 lze konstatovat, že nové požadavky nevyvolají potřebu dodatečného kapitálu ze strany akcionářů. Existující kapitálové vybavení a likvidita bank rovněž z pohledu ČNB nevytváří omezení pro poskytování klientských úvěrů.

Nepovede stanovení povinnosti vytvářet kapitálové rezervy k tomu, že část bankovního sektoru bude mít nedostatek kapitálu?

Podle analýz ČNB mají tuzemské banky již v současnosti dostatečné množství kapitálu, aby jím nově stanovené kapitálové rezervy pokryly. Pokud by některé z institucí nebyly schopny požadavky na nové kapitálové rezervy splnit okamžitě, ČNB by to nepovažovala za významný nedostatek v činnosti banky, který by vyžadoval bezprostřední nápravu. Instituce by byla pouze povinna držet se určitých pravidel hospodaření s kapitálem (zejména po určitou dobu omezit výplatu dividend). Nová pravidla působí směrem k posílení důvěry ve stabilitu sektoru, neboť umožňují ČNB vyžadovat přísnější požadavky na vybavení institucí kvalitním kapitálem.

Jakým způsobem ČNB stanovuje, zda určitá banka musí nebo naopak nemusí vytvářet kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika?

ČNB stanovuje výši rezervy ke krytí systémového rizika pro danou banku v závislosti na příspěvku dané banky k celkovému systémovému riziku, přičemž pro banky nepřekračující určitou úroveň systémové významnosti ČNB tuto rezervu nevyžaduje. ČNB odhaduje příspěvek dané banky k celkovému systémovému riziku na základě sady zhruba dvaceti indikátorů (1) velikosti dané banky, (2) její složitosti, (3) její provázanosti se zbytkem finančního sektoru a (4) její nenahraditelnosti. Při stanovení výše požadované rezervy ČNB bere v úvahu také případnou existenci významných dceřiných společností dané banky v rámci českého finančního sektoru.

Pokud je určité bance stanovena povinnost udržovat rezervu ke krytí systémového rizika, znamená to, že jde o banku natolik významnou pro stabilitu celého systému, že ji stát nikdy nemůže nechat padnout?

Skutečnost, že určité bance je stanovena povinnost udržovat rezervu ke krytí systémového rizika s ohledem na její systémovou významnost, nemá přímou souvislost s případným budoucím rozhodnutím o postupu ČNB a vlády ČR, pokud by se daná banka dostala do krizového stavu. Povinnost udržovat příslušnou rezervu je preventivní opatření, jehož smyslem je snížit pravděpodobnost, že banka se v krizovém stavu ocitne. Rozhodnutí o postupu řešení krizového stavu dané banky bude muset vždy vzít v úvahu okamžitou situaci dané banky a celého finančního sektoru, a nelze jej tedy předjímat. Pravidla pro krizové řízení a rezoluci, která jsou nyní připravována na mezinárodní úrovni i na úrovni EU, umožní v budoucnosti aplikovat i u systémově významných bank řadu alternativních přístupů k řešení krizové situace.

Co se bude dít v případě, že určitá instituce nebude mít dostatek kapitálu, aby kapitálové rezervy splňovala? Nebude ČNB muset u takové instituce přistoupit k sankcionování nebo dokonce zahájit správní řízení o odnětí licence?

Úroveň kapitálu banky nemusí nutně v každém časovém okamžiku odpovídat platné úrovni kapitálových požadavků odrážejících stanovené kapitálové rezervy. I kdyby u některých institucí po zavedení nových rezerv celkový kapitálový požadavek k jejich pokrytí převyšoval aktuální disponibilní výši kapitálu, neimplikovalo by to potřebu dodatečný kapitál zajistit ihned. Tyto instituce by pouze musely novou skutečnost zohlednit v řízení svého kapitálu. Byly by např. povinny držet se určitých pravidel hospodaření s kapitálem (omezení výplaty dividend apod.), která by umožnila nárůst kapitálové rezervy na požadovanou úroveň. Čím větší je v případě určité banky faktická výše neplnění kapitálové rezervy oproti předepsané výši, tím jsou tato pravidla přísnější.

Některé bankovní sektory v Evropě se dostaly do potíží kvůli nadměrnému a neuváženému poskytování úvěrů na nákup a výstavbu nemovitostí. Budou nová pravidla zaručovat, že tato situace se již nebude opakovat?

Nová pravidla regulace finančních institucí umožňují ČNB vybírat z celé sady nástrojů, s jejichž pomocí by ČNB mohla případný nadměrný růst cen nemovitostí a související neuvážené poskytování úvěrů na nákup a výstavbu nemovitostí brzdit. Nová pravidla umožňují ČNB zpřísnit pravidla pro výpočet kapitálových požadavků, pokud vyhodnotí, že situace na trhu nemovitostí a na trhu úvěrů na bydlení vytváří rizika pro finanční stabilitu. ČNB bude moci nařídit institucím při výpočtu kapitálového požadavku aplikovat vyšší rizikové váhy, stanovit vyšší hodnotu ztrátovosti při selhání nebo snížit podíl expozice, pro který je možné uplatnit sníženou rizikovou váhu. Dalším z nástrojů, jehož použití doporučuje i Evropská rada pro systémové riziko (ESRB), je regulace maximálního možného poměru výše úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (Loan-To-Value, LTV). Blíže k regulaci rizik spojených s expozicemi vůči trhu nemovitostí viz Zpráva o finanční stabilitě 2012/2013 (pdf, 283 kB), kapitola 5.5 (s. 86–88).