ČNB > Dohled a regulace > Výkon dohledu > Postavení dohledu > Dohled nad úvěrovými institucemi

Dohled nad úvěrovými institucemi

Mezi úvěrové instituce se řadí zejména banky, spořitelní a úvěrní družstva (družstevní záložny). Družstevní záložny se liší od bank právní formou (družstevní záložna může být založena pouze ve formě družstva), výší požadovaného základního kapitálu (35 mil. Kč oproti 500 mil. Kč u bank) a okruhem klientů, pro které je družstevní záložna oprávněna vykonávat činnosti (pouze pro členy). V ostatním, zejména pokud jde o pravidla obezřetného podnikání, platí na družstevní záložny v zásadě stejné požadavky jako pro banky.

Důvěryhodnost a stabilita bankovního sektoru je pro fungování ekonomiky jednou ze základních podmínek. Sektor družstevních záložen je rovněž významný z hlediska zajištění důvěryhodnosti finančního trhu, na stabilitu finančního systému má však ve srovnání s bankami nižší vliv. Nelze rovněž opomenout pozitivní vliv družstevních záložen na formování současného vysoce konkurenčního prostředí, a to zejména v oblasti retailové správy vkladů a poskytování úvěrů. Důvěryhodnost, stabilitu a konkurenční prostřední nelze zajistit pouze tržními mechanismy, proto je činnost úvěrových institucí regulována velkým množstvím omezujících a přikazujících pravidel, především v podobě právních předpisů (tzv. bankovní regulace). Dohled nad dodržováním těchto pravidel a vyvozování důsledků z jejich porušení je pak nazýván dohledem nad úvěrovými institucemi, který zahrnuje bankovní dohled a dohled nad družstevními záložnami.

Dohled nad úvěrovými institucemi je nedílnou součástí péče o stabilitu finančního systému v České republice a jeho bezpečný a plynulý rozvoj. Pod tímto obecně definovaným posláním se rozumí především podpora zdravého rozvoje, tržní disciplíny a konkurenceschopnosti úvěrových institucí, předcházení systémovým krizím a posilování důvěry veřejnosti zejména v bankovní systém. Cílem dohledu nad úvěrovými institucemi naopak není za každou cenu zabránit selhání každé jednotlivé úvěrové instituce, nahrazovat činnost soudů či arbitráží při rozhodování o soukromoprávních vztazích mezi poskytovateli služeb a jejich zákazníky, ani nahrazovat funkci orgánů činných v trestním řízení. Orgány úvěrové instituce odpovídají za funkčnost a efektivnost jejího řídícího kontrolního systému. Dohled nad úvěrovými institucemi provádí následnou kontrolu zaměřenou na dodržování stanovené regulace. Dohled nemůže sám o sobě zabránit uzavření ztrátových obchodů úvěrovými institucemi, je však povinen při zjištění nedostatků zasáhnout svými nástroji, kterými může být i odnětí povolení k činnosti nebo zavedení nucené správy. Smyslem uvedených veřejnoprávních opatření je ochrana finančního trhu jako celku a omezení možnosti výskytu obdobného protiprávního jednání v budoucnosti.

Podle zákona o ČNB dohled nad úvěrovými institucemi zahrnuje rozhodování o žádostech o udělení licencí, povolení, registrací a předchozích souhlasů podle zvláštních právních předpisů, kontrolu dodržování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, kontrolu dodržování zákonů, k jejichž kontrole je ČNB zmocněna zákonem nebo zvláštními právními předpisy, kontrolu dodržování vyhlášek a opatření vydaných ČNB, získávání informací potřebných pro výkon dohledu a jejich vymáhání, ověřování jejich pravdivosti, úplnosti a aktuálnosti, ukládání opatření k nápravě a sankcí a řízení o správních deliktech a přestupcích.

Činnost bank je upravena zejména zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Činnost družstevních záložen podléhá zákonu č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě zmocnění v těchto zákonech vydává ČNB opatření a vyhlášky, které stanoví bližší podmínky pro získání povolení k činnosti a obezřetnostní pravidla v jednotlivých oblastech podnikání úvěrových institucí (legislativní základna).