ČNB > Dohled a regulace > Strategie dohledu

Strategie České národní banky v oblasti dohledu

Východiska

Česká národní banka trvale usiluje o zajišťování dohledu nad finančním trhem a jeho institucemi v souladu s mezinárodními standardy. Česká národní banka aktivně sleduje vývoj v této oblasti a nové požadavky uvážlivě implementuje, případně iniciuje kroky k jejich naplňování.

Základním strategickým rámcem pro působnost České národní banky v oblasti dohledu jsou „Hlavní principy pro zajištění efektivního bankovního dohledu“1), vydané Basilejským výborem pro bankovní dohled v roce 2012. Proto i tato strategie:

  • reflektuje ve své struktuře principy tohoto dokumentu relevantní pro dohled,
  • nepřímo deklaruje identifikaci s jeho konkrétními požadavky,
  • stručně komentuje způsob jejich naplnění,

Níže uvedené principy jsou blíže popsány v Dlouhodobé koncepci dohledu (pdf, 1,2 MB) zveřejněné v říjnu 2015.

Odpovědnosti, cíle, pravomoci, nezávislost, odpovědnost a adekvátnost zdrojů

Česká národní banka rozvíjí systém dohledu nad finančním trhem, který je založen na jasném vymezení odpovědností a cílů2). Ve své dohledové činnosti efektivně uplatňuje pravomoci svěřené jí právními předpisy, přičemž vždy sleduje svůj hlavní cíl, kterým je zajištění stability finančního systému České republiky. Opatření dohledu jsou přijímána včas a jejich podoba je adekvátní situaci, na niž reagují. V návrzích sankčního postupu vychází dohled z plné šíře možností upravených právními předpisy. Svou činnost vykonává s ohledem na pravomoci jiných složek státu, se záměrem efektivního naplňování poslání České národní banky v oblasti dohledu.

Česká národní banka uplatňuje svou nezávislost definovanou právními předpisy i v oblasti dohledu3). Tato nezávislost zabezpečuje dohledu plnou diskreci při přijímání opatření vůči dohlíženým institucím. Česká národní banka přijímá organizační opatření zajišťující nezávislost dohledu na jiných činnostech České národní banky, které by mohly být ve střetu zájmu s úkoly dohledu. Dohled České národní banky zohledňuje ve své činnosti závěry analýz finanční stability prováděných v rámci makroobezřetnostní politiky České národní banky a poskytuje zpětnou vazbu pro tvorbu regulatorního rámce s cílem promítnout do něj praktické zkušenosti z výkonu dohledu.

V zájmu zajištění transparentnosti dohledu vůči veřejnosti Česká národní banka vydává zprávu o jeho činnosti4), operativně komunikuje významné kroky dohledu a jeho vybraná zjištění nebo přístupy.

Dohled je organizován způsobem zabezpečujícím plynulý tok informací a přijímání adekvátních rozhodnutí na všech úrovních řízení. Česká národní banka uplatňuje opatření omezující možnost střetu zájmu mezi činnostmi dohledu a soukromými zájmy jeho zaměstnanců. Česká národní banka vytváří přiměřené předpoklady pro nezávislý, kvalifikovaný a efektivní výkon dohledu, včetně předpokladů materiálních. Při alokaci svých kapacit bere v úvahu systémové priority dohledu vycházející z rizikového profilu a systémové významnosti dohlížených institucí.

Přístup k výkonu dohledu

Česká národní banka vykonává dohled, který je založen na „vpřed hledícím“ systému vyhodnocování rizikového profilu a míry systémové významnosti dohlížených institucí5). Tento systém identifikuje podstatná rizika jejich činnosti a kvantifikuje jejich dopad. Podchycuje též systémová rizika jednání účastníků finančního trhu. Na základě výstupů tohoto systému nastavuje Česká národní banka intenzitu svého dohledu vůči jednotlivým oblastem finančního trhu i vůči konkrétním institucím. Při výkonu dohledu Česká národní banka posuzuje dodržování povinností uložených právními předpisy v oblasti obezřetnosti a odborné péče. Dohled obou těchto oblastí je vykonáván ve vzájemném souladu reflektujícím jejich provázanost. Prioritou je ochrana drobných klientů, zatímco ochranou finančních profesionálů a kvalifikovaných investorů se Česká národní banka zabývá převážně reaktivně na základě podnětů6).

Metody a nástroje výkonu dohledu

Česká národní banka uplatňuje své pravomoci v oblasti dohledu prostřednictvím výkonu dohledu na dálku a kontrol na místě7). Formu výkonu dohledu volí vždy s ohledem na její efektivnost v daném konkrétním případě. Činnost dohledu je systematicky plánována a je vykonávána v souladu s interními postupy zabezpečujícími její vnitřní konzistentnost.

Česká národní banka vychází při své činnosti v oblasti dohledu z široké informační základny, zahrnující veřejně dostupné i důvěrné informace. Získané informace jsou předmětem pravidelného i mimořádného (tématického) vyhodnocování, které se opírá o analytické nástroje vyvinuté dohledem České národní banky. Specifickým analytickým nástrojem dohledu jsou pravidelné zátěžové testy jednotlivých bank a pojišťoven8) nebo systém monitoringu transakcí na finančním trhu. Relevantní zjištění dohledu jsou komunikována dohlíženým subjektům prostřednictvím formálních i neformálních nástrojů komunikace. Konkrétní podoba komunikace je volena mimo jiné v návaznosti na potřebu efektivního zajištění nápravy a preventivního působení činnosti dohledu. Přijetí nápravných opatření je dohledem v přiměřené době ověřováno.

Dohled České národní banky zobecňuje vybraná zjištění a očekávání a uveřejňuje je ve formě úředních sdělení nebo odpovědí na časté dotazy.

Dohled České národní banky je v častém kontaktu s vrcholovým vedením systémově významných institucí a průběžně komunikuje s představiteli jejich středního managementu. Účelem těchto kontaktů a komunikace je zejména získání podrobné znalosti strategie dohlížené instituce, celkový přehled o jejím řízení a vztazích s jinými členy podnikatelského uskupení, do kterého dohlížená instituce náleží. Vrcholovému vedení systémově významných institucí jsou rovněž přímo prezentována závažná zjištění dohledu, případně jiná zvláště významná témata.

Výkaznictví

Česká národní banka má pro účely dohledu zaveden systém pravidelného výkaznictví dohlížených institucí a jejich konsolidačních celků9). Výkazy definované Českou národní bankou obsahují finanční i nefinanční údaje. Dohlížené instituce jsou povinné zavést vnitřní mechanismy, které zajišťují správnost vykazovaných údajů. Dohled České národní banky vykazované údaje ověřuje a v případě zjištění nedostatků požaduje jejich opravu. Za správnost vykazovaných informací je odpovědné vedení dohlížené instituce.

Česká národní banka pro účely dohledu využívá širší okruh informací, než jsou informace pravidelně vykazované. Česká národní banka si může vyžádat například vlastní analýzy příslušné instituce, interní dokumentaci k určitým transakcím včetně primárních účetních dokladů, případně další vnitřní dokumenty dohlížené instituce. V případě vybraných šetření je oprávněna vyžadovat informace i od osob, které nepodléhají jejímu soustavnému dohledu.

Konsolidovaný dohled

Nezbytnou součástí dohledu České národní banky je dohled nad skupinami finančních institucí na konsolidovaném základě10). Cílem této činnosti je identifikovat vazbu mezi riziky, která mohou vzniknout na úrovni konkrétní skupiny, a stabilitou dohlížené instituce. Česká národní banka při výkonu konsolidovaného dohledu vyžaduje efektivní řízení těchto rizik.

V rámci konsolidovaného dohledu jsou pravidelně sbírána a vyhodnocována relevantní data o dané skupině. Dohlížená instituce (odpovědná osoba) je povinna České národní bance umožnit přístup ke všem podstatným informacím od jednotlivých dceřiných společností a poboček v dané skupině, bez potřeby případné součinnosti jiného (zahraničního) orgánu dohledu. Česká národní banka v rámci konsolidovaného dohledu spolupracuje se zahraničními orgány dohledu, pravidelně komunikuje s vedením významných dceřiných společností a poboček, které jsou součástí konsolidačního celku, a ověřuje jejich rizikový profil a systémovou významnost. V případě zjištění významných rizik v činnosti těchto dceřiných společností a poboček (s dopadem na konsolidační celek) iniciuje Česká národní banka kroky vedoucí k nápravě.

Spolupráce s jinými orgány dohledu

Česká národní banka má právními předpisy, případně konkrétními dohodami a ujednáními, vytvořený rámec pro spolupráci s jinými (zahraničními) orgány dohledu11). Tento rámec poskytuje mimo jiné ochranu důvěrných informací, které jsou mezi orgány dohledu sdíleny.

Česká národní banka aktivně spolupracuje s jinými (zahraničními) orgány dohledu s cílem efektivního výkonu dohledu, který podléhá její působnosti, a koordinovaného řešení případných krizových situací.

Česká národní banka v případech, kdy je domácím orgánem dohledu, zakládá a řídí činnost kolegia orgánů dohledů, které je základní platformou jejich vzájemné spolupráce. Při této činnosti zohledňuje rizikový profil a systémovou významnost dohlížené skupiny i jednotlivých institucí, které ji tvoří.

V případech, kde je Česká národní banka v roli hostitelského orgánu dohledu, koordinuje a plánuje své činnosti ve spolupráci s domácím orgánem dohledu, přičemž především identifikuje oblasti společného zájmu. Usiluje o otevřenou komunikaci a úzkou spolupráci s domovským orgánem dohledu s cílem efektivního pokrytí předmětu své působnosti. Předmětem této komunikace jsou zejména rizika materiální z hlediska dohlížené skupiny nebo z hlediska instituce, která podléhá dohledu České národní banky. Česká národní banka se účastní kontrol na místě organizovaných domovským orgánem dohledu a umožňuje účast domovskému orgánu dohledu na kontrolách prováděných Českou národní bankou.

Spolupráce s evropskými institucemi

Česká národní banka spolupracuje v oblasti dohledu s evropskými institucemi (Evropským orgánem pro bankovní dohled, Evropským orgánem pro dohled nad pojišťovnictvím a Evropským orgánem pro dohled nad kapitálovým trhem) při sjednocování dohledových postupů a vytváření předpokladů úzké spolupráce mezi domovskými a hostitelskými orgány dohledu.


1)Tyto standardy obsahově v obecné rovině odpovídají obdobným dokumentům vydávaným pro jiné sektory, například International Association of Insurance Supervisors pro oblast pojišťovnictví (Insurance Core Principles, Standards, Guidance and Assessment Methodology).
2)Princip 1: „Responsibilities, objectives and powers“.
3)Princip 2: „Independence, accountability, resourcing, and legal protection for supervisors“.
4)Zpráva o činnosti dohledu, jejíž zpracování České národní bance ukládají právní předpisy a kterou projednává Parlament České republiky. 5)Princip 8: „Supervisory approach“.
6)Např. při výkonu dohledu v oblasti kolektivního investování se Česká národní banka zaměřuje především na ochranu zájmů investorů fondů kolektivního investování a na možné zdroje systémového rizika pro řádné fungování finančního trhu, zatímco dohled nad činností fondů kvalifikovaných investorů je vykonáván převážně na základě podnětů investorů nebo depozitáře.
7)Princip 9: „Supervisory techniques and tools“.
8)Tzv. bottom-up zátěžové testy založené na detailních informacích o jednotlivých dohlížených institucích.
9)Princip 10: „Supervisory reporting“.
10)Princip 12: „Consolidated supervision“.
11)Princip 3: „Cooperation and collaboration“; princip 13: „Home-host relationships“.